Hlavní stránka Multimédia TV, projektory, plazmy Plazmová TV vs LCD - která technologie je lepší?
Plazmová TV vs LCD - která technologie je lepší?
autor: Štefek Petr , publikováno 13.6.2007
Plazmová TV vs LCD - která technologie je lepší?

Dnešním článkem odbočíme z počítačové branže do hájemství domácí elektroniky a podíváme se na tolik módní ploché plazmové a LCD televizory. I když LCD panely zná každý z nás a o jejich současném vedení v PC světě nikdo nepochybuje, není výsledek střetu této technologie s plazmovou technologii zdaleka tak jednoznačný. Navíc i zde platí, že každý obor svá "špecifiká" a televizní a video technika jich má asi nejvíc. Cílem tohoto článku je odkrýt trochu té "ploché televizní alchymie".


Princip zobrazení na plazmových televizorech je natolik odlišný, že jej musíme v technologických základech popsat a vyvrátit některé mýty a pověry o těchto velkoplošných zobrazovačích.

Pro plazmové TV platí, že jejich velikost není nikdy menší než 37", takže do ložnice či kuchyně jako sekundární televize se příliš nehodí. Problém nižších úhlopříček je v omezené miniaturizaci zobrazovacích plazmových buněk. I když ještě před rokem a pár měsíci nebylo myslitelné, aby někdo uvažoval o plazmě s úhlopříčkou 37" s "HD rozlišením" se 720 řádky - dnes je to ale realitou.

Plazmová TV vs LCD - která technologie je lepší?
- Panasonic TH-42PX70E -

Plazma je funkčně na hony vzdálená LCD. Každý pixel v obrazovce plazmy je tvořen třemi subpixely (RGB - Red, Green, Blue) a každý z nich je vyplněn plazmou (plynnou - nejčastěji jeden ze vzácných plynů - argon). Plazma emituje UV záření, které dopadá na scintilátor a ten se vlivem ionizujícího záření rozsvítí. Díky odděleným buňkám pro každou ze tří základních barev, pak přes poslední vrstvu plazmového displeje vidíme danou barvu.

Plazmová TV vs LCD - která technologie je lepší?

Každý scintilátor (odvozeno od scilantace = zablesk) je naplněn jinou směsí plynu, a proto při dopadu UV záření produkuje světlo i jiné vlnové délce, což značí samozřejmě také jinou barvu (510 pro zelenou, 610 pro červenou a 450 nm pro modrou). Protože je počet subpixelů (např. 1024x768*3) a elektrod (2 a každý subpixel) je ovládajících mimořádně velký nebylo by je možné ovládat nezávisle, tak bylo sáhnuto k ovládání subpixelů stejné barvy po řadách, což ovšem nevadí, protože se vše odehrává tak rychle, že si oko nestačí ničeho všimnout.

Z principu lze jasně vidět, že výroba plazmových panelů o vysokém rozlišení a malé úhlopříčce může být problémem. Buňka subpixelu bývá zpravidla o velikosti 200µm x 200µm, ale u přicházejících plazem s Full HD rozlišením (1080 řádků) samozřejmě i méně.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
589 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 287.3Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.