Hlavní stránka Multimédia Elektronika Sáhněte si na počítač!
Sáhněte si na počítač!
autor: Michal Rybka , publikováno 14.2.2009
Seznam kapitol
1. Doba touchscreenu se blíží
2. Okénka prsty rády nemají
Sáhněte si na počítač!

Design je ošidná věc. Přestože příručky říkají, že design představuje hraniční kumšt mezi funkcionalitou a formou, mnohokrát převládá čistě podoba nad jakoukoliv praktičností. Což o to, někdy ono pokoukání stačí, třebas takové umělecké objekty a ty jiné věci, u nich praktický účel nehledáme. Ale co počítače?


Osobně se mi velice líbí jak modding, tak i velmi nápadité a avantgardní skříně, které obdivuji v nabídkách. Když však na to přijde, estetično jde stranou: Vybírám si takovou skříň, do které se dobře leze, bezproblémově se větrá a dá se na ní bezpečně postavit hrnek s kafem. Pokud má vršek šikmý, hrnek si na ni nepostavím. A pokud děrovaný, tak sice postavím, ale klidný bych rozhodně nebyl. Proto si vybírám víceméně konzervativní modely - skříň koneckonců jenom drží pohromadě komponenty a dává jim schopnost vzdorovat jak gravitaci, tak i občasným kopancům.

Ošklivé počítačové káčátko

Sáhněte si na počítač!

V osmdesátých letech byly počítače obecně tvarově bohatější než nyní. "Pécéčka" sice většinou měla klasickou podobu desktop - monitor - oddělená klávesnice, ale k vidění byly i stroje, integrované do klávesnice, připomínající spíše lepší osmibity, jako byl Schneider EuroPC. Tvarové bohatství se nám zpět vrátilo s notebooky a různými HTPC mašinkami do pokojů. Je to hezké, ale co s nimi? HTPC jsou často uvnitř velmi malé, velkou grafiku do toho nedáte, disků taky moc ne. Nakonec je vždy nejlepší klasická, dobře navržená, objemná a kvalitně zpracovaná kastle, o kterou si nezrasíte ruce, vejde se do ní všechno, co do ní nacpat chcete a má to rozumně umístěné konektory, abyste se při každém připojování externího disku nemuseli plazit pod stolem. Různé tvarové pokusy, které se objevily během posledních dvaceti let, jsou spíše rozpačité až neúspěšné. Netbook? To je úspěšný formát, ale v podstatě je to jenom malý notebook. Ten, kdo měl někdy v ruce některé z raných strojů Toshiba Libretto, se mnou jistě bude souhlasit. Tablet PC? Vcelku fiasko, rozšíření se dočkal víceméně jen ve formě konvertiblů, tedy zase de facto klasických notebooků. Vybavuji si, jak se přede mnou dušoval propagátor Tablet PC, jak do pěti let budou všechny počítače takové a vytrvale mě přesvědčoval o tom, že osm hodin tahat v ruce stroj těžký 3 kilogramy přece není žádný problém. Většinu lidí, kteří si pořídili konvertibil, jsem s ním viděl pracovat v "notebookovém" režimu a do tablet módu ho většinou sklopili jenom ve chvíli, kdy se chtěli pochlubit tím, že mají extra vychytávku.

Inu, klasická podoba počítače je ověřena lety! Přesto musím konstatovat, že jsem byl po dlouhé době celkem uchvácen strojem zcela jiného form factoru - mašinkou integrovanou do monitoru. S tímto konceptem přišel už před nějakou dobou Apple ve formě iMaců - opět krásné a jednoduché, přitom však výkonné stroje. Cena a provedení je ovšem v mých očích odsouvala do kategorie "nákladná hračka pro estéty". Stroj, integrovaný v monitoru, má velkou výhodu v kompaktnosti a snadné přenosnosti: Pokud máte doma wifi a stroj je vybaven bezdrátovou klávesnicí a myší, vede do něj vlastně jenom napájecí kabel - žádné bitvy s klubky drátů, čistý minimalismus!

Sáhněte si na počítač!

Nové stroje ale kombinují tento koncept s dotykovou obrazovkou, což je posunuje o dost dále a tvoří to nejenom nový form factor, ale v podstatě zcela novou kategorii PC. Dostal jsem do pracek dva stroje této koncepce, které se ale mezi sebou zásadně liší - Asus EEE Top 1602, který vychází koncepčně z netbooku, respektive nettopu a potom Hewlett Packard Touch Smart IQ 522, který se vzhlédl spíše právě v luxusním designovém kousku od Apple a rozhodl se ho "dohnat a předehnat". Oba stroje představují "luxusně vypadající počítač zabudovaný v monitoru", každý ale je ale řešen podstatně jinak. Liší se jak v ceně (EEE Top stojí nějakých 15.000 Kč, stroj od HP pak 35.000), vybavením (EEE Top má Atom + něco-jako-čipset 945GSE, zatímco HP je vybaven Core 2 Duo T6400 na 2 GHz + Intel Mobile GM45 + GF 9300M GS se 256 MB paměti, což sice není také nijak ohromující, ale je to mnohem lepší, než 945ka) a ostatně i operačním systémem (Asus má XP, HP Visty Home Premium 64 bit). HP je "spíš počítač", má jakousi akcelerační kartu, mnohem větší plochu displeje (22" oproti 15" Asusu) a také vypalovačku. Asus je jasně zaměřen coby "levnější, ale zajímavý stroj", což je dle mého mínění krapet problematické - za 15.000 dnes obstaráte docela slušné železo s mnohem větším výkonem.

Touchscreen nade vše

Oba stroje nejsou zrovna typickým vlhkým snem hráče, uznávám, ale to, co mě na nich zaujalo, je právě jejich form factor. Počítač je v monitoru naprosto schovaný a díky tomu je stroj neobyčejně kompaktní a zcela nenáročný na prostor - žádné krabice, které zabírají prostor pod stolem a kabely, o které zakopáváte. Vzhledem k tomu, že jsou postavené více méně na notebookových komponentách (HP má nicméně údajně normální 3,5 SATA disk + normální SATA vypalovačku), jsou tyto stroje také docela úsporné, vytlačují ze sebe málo tepla a tak, mimo dnes "in" sníženého "karbonového fútprintu" (vždy, když tento obrat smrtelně vážně pronese nějaký kravaťák, mám tendenci se hihňat), jde o stroje neobyčejně tiché. A ticho a nízký účet za elektřinu se hodí každému.
Sáhněte si na počítač!
Pokud si pořídíte počítač tohoto tvaru, budete příjemně potěšeni tím, že opravdu nezabírá skoro žádné místo. TouchSmart je vybaven štíhloučkou klávesnicí, ostrou jako žiletka a přitom naprosto bezdrátovou. Přes její jisté notebookoidní provedení se na ní píše výborně – a její výška je tak akorát proto, aby se dala zasunout pod nožičky Touchsmartu. Pokud chcete počítač využívat třebas jako televizi, jednoduše ji zastrčíte počítači mezi nožky - a on zabírá na stole de facto právě jenom plochu klaviatury. Prostor pro uložení klávesnice měla například Amiga 1000 - a byla to opravdu výborná a praktická věc. TouchSmart má pod hranou obrazovky navíc lampičku, která osvětluje klávesnici ve čtyřech volitelných stupních intenzity, díky čemuž můžete pohodlně pracovat i v naprosté tmě. Asus dodává ke svému stroji rovněž štíhlou, ale drátovou klávesnici a myš, které navíc není možné zasunout pod těleso stroje, což dojem a ergonomičnost kapku kazí.

Famózním vylepšením oproti klasickým počítačům je právě ona zmíněná dotyková obrazovka - co si budeme povídat, monitor má každý cirka metr před frňákem, tak akorát na natažení ruky. Natáhnout tedy tlapku a mačkat tlačítka přímo na obrazovce je tedy zcela přirozené - a navíc je to ohromně cool, protože každý, kdo rád kouká na scifi, ví, že v budoucnosti budeme ohmatávat obrazovky (a nebo místa v prostoru, kde se nachází holografické obrazovky). Není to příliš hygienické, pojídači sekané si obrazovku zapatlají extra rychle a extra nechutně, není to vlastně ani moc přesné a Windows se tak ovládají velmi těžko - ale stejně je to velmi zábavné. Především je ovládání prstem velmi, velmi přirozené.

Sáhněte si na počítač!

Existují aplikace, které jsou přímo dělané na dotyk - Asus dodává pár docela kouzelných prográmků, z nichž mě nejvíce nadchnul kalendář / hodinky, kde si režimy přepínáte á la iPhone elegantním tahem prstu. Skvostné. HP dodává aplikaci TouchSmart 2.5, která je o poznání méně svižná a hůře se ovládá - bůh ví, v čem a jak to napsali, jednoduché aplikace podobného typu by měly běhat jako smršť. Ale snaha zde byla a s jistou námahou si tak můžete užívat alba fotek, filmotéku, hudební knihovnu a další věcicky s tím, že to je nejenom prohlížedlo, ale také jednoduchý editor (rotace, klipování fotek, korekce červených očí apod.) Žádný skvost, žádná hyperaplikace, která by způsobila srocení v ulicích, ale velice příjemná ochutnávka toho, jak by mohly vypadat opravdu dobré aplikace pro ovládání dotekem. Velmi příjemné a velmi pohodlné je naopak ovládání Media Center na TouchSmartu - při sledování filmu a nebo televize (TouchSmart je totiž vybaven DVB-T tunerem!) prostě zasunete klávesnici pod počítač - a kdykoliv chcete zapauzovat / převíjet / přeladit / cokoliv jiného, jednoduše klepnete na obrazovku a mačkáte dostatečně velká tlačítka. A já dlouho nechápal, proč je má Media Center tak veliká!



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
209 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 92.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.