Sáhněte si na počítač! |
autor: Michal Rybka , publikováno 14.2.2009 |
Seznam kapitol |
---|
1. Doba touchscreenu se blíží |
2. Okénka prsty rády nemají |
Design je ošidná věc. Přestože příručky říkají, že design představuje hraniční kumšt mezi funkcionalitou a formou, mnohokrát převládá čistě podoba nad jakoukoliv praktičností. Což o to, někdy ono pokoukání stačí, třebas takové umělecké objekty a ty jiné věci, u nich praktický účel nehledáme. Ale co počítače?
Osobně se mi velice líbí jak modding, tak i velmi nápadité a avantgardní skříně, které obdivuji v nabídkách. Když však na to přijde, estetično jde stranou: Vybírám si takovou skříň, do které se dobře leze, bezproblémově se větrá a dá se na ní bezpečně postavit hrnek s kafem. Pokud má vršek šikmý, hrnek si na ni nepostavím. A pokud děrovaný, tak sice postavím, ale klidný bych rozhodně nebyl. Proto si vybírám víceméně konzervativní modely - skříň koneckonců jenom drží pohromadě komponenty a dává jim schopnost vzdorovat jak gravitaci, tak i občasným kopancům.
Ošklivé počítačové káčátko
Inu, klasická podoba počítače je ověřena lety! Přesto musím konstatovat, že jsem byl po dlouhé době celkem uchvácen strojem zcela jiného form factoru - mašinkou integrovanou do monitoru. S tímto konceptem přišel už před nějakou dobou Apple ve formě iMaců - opět krásné a jednoduché, přitom však výkonné stroje. Cena a provedení je ovšem v mých očích odsouvala do kategorie "nákladná hračka pro estéty". Stroj, integrovaný v monitoru, má velkou výhodu v kompaktnosti a snadné přenosnosti: Pokud máte doma wifi a stroj je vybaven bezdrátovou klávesnicí a myší, vede do něj vlastně jenom napájecí kabel - žádné bitvy s klubky drátů, čistý minimalismus!

Nové stroje ale kombinují tento koncept s dotykovou obrazovkou, což je posunuje o dost dále a tvoří to nejenom nový form factor, ale v podstatě zcela novou kategorii PC. Dostal jsem do pracek dva stroje této koncepce, které se ale mezi sebou zásadně liší - Asus EEE Top 1602, který vychází koncepčně z netbooku, respektive nettopu a potom Hewlett Packard Touch Smart IQ 522, který se vzhlédl spíše právě v luxusním designovém kousku od Apple a rozhodl se ho "dohnat a předehnat". Oba stroje představují "luxusně vypadající počítač zabudovaný v monitoru", každý ale je ale řešen podstatně jinak. Liší se jak v ceně (EEE Top stojí nějakých 15.000 Kč, stroj od HP pak 35.000), vybavením (EEE Top má Atom + něco-jako-čipset 945GSE, zatímco HP je vybaven Core 2 Duo T6400 na 2 GHz + Intel Mobile GM45 + GF 9300M GS se 256 MB paměti, což sice není také nijak ohromující, ale je to mnohem lepší, než 945ka) a ostatně i operačním systémem (Asus má XP, HP Visty Home Premium 64 bit). HP je "spíš počítač", má jakousi akcelerační kartu, mnohem větší plochu displeje (22" oproti 15" Asusu) a také vypalovačku. Asus je jasně zaměřen coby "levnější, ale zajímavý stroj", což je dle mého mínění krapet problematické - za 15.000 dnes obstaráte docela slušné železo s mnohem větším výkonem.
Touchscreen nade vše
Oba stroje nejsou zrovna typickým vlhkým snem hráče, uznávám, ale to, co mě na nich zaujalo, je právě jejich form factor. Počítač je v monitoru naprosto schovaný a díky tomu je stroj neobyčejně kompaktní a zcela nenáročný na prostor - žádné krabice, které zabírají prostor pod stolem a kabely, o které zakopáváte. Vzhledem k tomu, že jsou postavené více méně na notebookových komponentách (HP má nicméně údajně normální 3,5 SATA disk + normální SATA vypalovačku), jsou tyto stroje také docela úsporné, vytlačují ze sebe málo tepla a tak, mimo dnes "in" sníženého "karbonového fútprintu" (vždy, když tento obrat smrtelně vážně pronese nějaký kravaťák, mám tendenci se hihňat), jde o stroje neobyčejně tiché. A ticho a nízký účet za elektřinu se hodí každému.
Famózním vylepšením oproti klasickým počítačům je právě ona zmíněná dotyková obrazovka - co si budeme povídat, monitor má každý cirka metr před frňákem, tak akorát na natažení ruky. Natáhnout tedy tlapku a mačkat tlačítka přímo na obrazovce je tedy zcela přirozené - a navíc je to ohromně cool, protože každý, kdo rád kouká na scifi, ví, že v budoucnosti budeme ohmatávat obrazovky (a nebo místa v prostoru, kde se nachází holografické obrazovky). Není to příliš hygienické, pojídači sekané si obrazovku zapatlají extra rychle a extra nechutně, není to vlastně ani moc přesné a Windows se tak ovládají velmi těžko - ale stejně je to velmi zábavné. Především je ovládání prstem velmi, velmi přirozené.

Existují aplikace, které jsou přímo dělané na dotyk - Asus dodává pár docela kouzelných prográmků, z nichž mě nejvíce nadchnul kalendář / hodinky, kde si režimy přepínáte á la iPhone elegantním tahem prstu. Skvostné. HP dodává aplikaci TouchSmart 2.5, která je o poznání méně svižná a hůře se ovládá - bůh ví, v čem a jak to napsali, jednoduché aplikace podobného typu by měly běhat jako smršť. Ale snaha zde byla a s jistou námahou si tak můžete užívat alba fotek, filmotéku, hudební knihovnu a další věcicky s tím, že to je nejenom prohlížedlo, ale také jednoduchý editor (rotace, klipování fotek, korekce červených očí apod.) Žádný skvost, žádná hyperaplikace, která by způsobila srocení v ulicích, ale velice příjemná ochutnávka toho, jak by mohly vypadat opravdu dobré aplikace pro ovládání dotekem. Velmi příjemné a velmi pohodlné je naopak ovládání Media Center na TouchSmartu - při sledování filmu a nebo televize (TouchSmart je totiž vybaven DVB-T tunerem!) prostě zasunete klávesnici pod počítač - a kdykoliv chcete zapauzovat / převíjet / přeladit / cokoliv jiného, jednoduše klepnete na obrazovku a mačkáte dostatečně velká tlačítka. A já dlouho nechápal, proč je má Media Center tak veliká!