Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Šmelina v časech hojnosti aneb proč si nekoupíme hezké věci
Šmelina v časech hojnosti aneb proč si nekoupíme hezké věci
autor: Michal Rybka , publikováno 5.12.2020
Šmelina v časech hojnosti aneb proč si nekoupíme hezké věci

Konzole nejsou, grafiky nejsou. Nic není. Proč nemůžeme mít pěkné a výhodné věci? Je to jen problém výrobců, že podcenili poptávku a zanedbali přípravu na uvedení nové generace produktů? Ne, ukazuje se, že za spoustu nedostupnosti mohou překupníci, novodobí veksláci, kteří jedou až v průmyslovém rozsahu.


Takže – dobře. Jak ale může nastat nedostatek? Ten má v zásadě dvě příčiny: Přirozenou a umělou. Přirozený nedostatek vzniká tak, že věci prostě nejsou. Nestačí výrobní kapacity, protože vaše továrny byly vyplaveny, jak se stalo výrobcům harddisků v roce 2011 v Thajsku.

Nebo najíždíte s výrobou konzolí nové generace – a i když výroba jede na plné kule, okamžitá poptávka stále převyšuje okamžitou nabídku. Ne že by se nakonec na všechny nedostalo, ale v tu danou chvíli je prostě nedostatek. Anebo máte nějakou světovou krizi a logistika nefunguje tak, jak má. I když vše vypadá v pořádku, zažívá logistika nejednou věci pekelné – například když se blíží Vánoce!

Umělý nedostatek vzniká tak, že výrobce dělá úmyslně něčeho málo – a tváří se, že protože toho je málo, je to nóbl a luxusní, a tak vytváří poptávku. Tohle se dnes masivně používá hlavně v módním průmyslu, který tak dostává šanci pořádně vydělat i na blbých tričkách a keckách na nohy. Z nějakého důvodu mládeži v hlavách jebe pokaždé, když vidí produkty Supreme anebo nějaký jiný potištěný šit – a mohou se o ty krámy doslova pobít.

Skejťáci podle mého názoru nepatří mezi nejchytřejší z lidí, mají ale spoustu peněz a vlivu a taky něco, co označují kódovým slovem „styl“ a dokážou kolem toho vydělávat obrovské peníze. Po limitovaných edicích vzniká neuvěřitelná poptávka, lidi stojí před obchody jako applisté na iPhony či lidové vrstvy za socialismu na banány – a začnou se dít podivné věci, jako že se na obchody sesypou novodobí veksláci a skoupí vše za nehorázné ceny, aby to začali sami nabízet za mnohem nehoráznější ceny.

Spousta skejťáckých oděvů se totiž nenosí, ale sbírá se, asi jako někteří sbírají hodinky. Chápu, že jako sběratel staré elektroniky bych si neměl utahovat z lidí, kteří sbírají něco jiného, sbírá se všechno – známky, flašky, hlavy panenek, koprolity, sbírá se prostě všechno, ale když vidím lidi, co si dávají ochozené křusky do poličky a holedbají se nad tím, co to všechno stálo, tak jenom zírám. Zírám a tleskám těm, kteří jim to prodali – i když, co já vím, třeba to jsou fakt investiční boty.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
114 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 51.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.