Úvaha: Na datové formáty klidně zaveďme regulaci! | Kapitola 4
Seznam kapitol
Kdybych měl říci, která inovace byla v počítačovém světě v posledním desetiletí nejvýznamnější, velmi bych váhal mezi internetem a OpenSource. Jasně, internet je super, demoluje (byť poněkud neférově) klasická tištěná média a jeho význam je dnes už takový, že ho hned na počátku rebelií v Egyptě odstřihli.
Chcete Office na laptop? Prostě nainstalujete OpenOffice. Chcete nainstalovat kancelářský balík rodičům a nebo přítelkyni? Uděláte to samé. Nemusíte zkoumat, zda si na něm někdo sepisuje seminárku do školy a nebo si připravuje podklady pro práci, je to jedno. Žádné licenční klíče, žádné podmínky pro používání, žádné ukládání krabic či médií, nic. Když ho potřebujete, stáhnete si nejnovější verzi z netu a je to. A nejenom to.
Výhodou Open Source je to, že je spravováno pro celou řadu platforem. Windows, Linux, MacOS Intel i MacOS PowerPC i Solaris. Monokultura Windows se tak trochu rozpadá – a dnes není tak nepravděpodobné, že byste doma měli 64bitové i 32bitové Windows, notebook od Apple a nějaký ten stroj s Linuxem. Zkuste si představit, jak velký problém bude pro to všechno sehnat Office tak, aby to skutečně fungovalo a opravdu jste si mohli vyměňovat a navzájem editovat dokumenty.
Pokud použijete OpenOffice, žádný problém nemáte, prostě si jednotlivé verze zadarmo stáhnete a problém je vyřešen. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že pro používání plnohodnotné notebooku s MacOS mi stačí JENOM stáhnout můj oblíbený OpenSource software (OpenOffice, TrueCrypt atd.), v mých očích výrazně stoupl.
Najednou mi došlo, že skutečně vyrovnává rozdíly mezi platformami tak, že je skoro jedno, jestli máte Windows, Macintosh a nebo Linux – a nestojí vás to nic navíc. Vyhrabete kus starého železa, pro který nemáte operační systém – a tak si nainstalujete třeba Ubuntu, OpenOffice a už ho můžete používat. Ve chvíli, kdy zjistíte, že si bez problémů namountujete TrueCrypt volume a můžete si prohlížet dokumenty, aniž byste museli platit za platformě specifické verze programů, pochopíte SKUTEČNOU inovaci. A ve chvíli, kdy vám dojde, že si nemůžete připojit disk, protože jeho formát je licenčně svázán s určitou platformou, taky pochopíte, kde je to OPRAVDOVÝ problém počítačového světa.
Cílem komerčních firem je dosáhnout stavu divide et impera, rozporcovat svět na navzájem nekompatibilní zóny, mezi kterými nelze jednoduše přenášet obsah – a kompletně ovládat svůj kousek, takže uživatelé nemají jinou možnost, než zaplatit za váš software cokoliv, co si řeknete.
To samé je ideálem i u digitálního obsahu. Cílem vydavatele je dosažení stavu, kdy obsah nemůžete transportovat z jedné platformy na druhou, z jednoho zařízení na jiné, z jedné země do druhé. Ideálním cílovým stavem pro vydavatele je totální kontrola obsahu, kdy si koupíte jeden film na BR (protože to je hezké a 3D), jeden na DVD (protože rodiče mají jenom DVD), jednou si ho stáhnete do telefonu přes iTunes a jednou, řekněme, na nějakém zmenšeném disku pro přenosné zařízení. To vede ke zbytečnému utrácení.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
