Úvaha: Na datové formáty klidně zaveďme regulaci! | Kapitola 7
Seznam kapitol
Kdybych měl říci, která inovace byla v počítačovém světě v posledním desetiletí nejvýznamnější, velmi bych váhal mezi internetem a OpenSource. Jasně, internet je super, demoluje (byť poněkud neférově) klasická tištěná média a jeho význam je dnes už takový, že ho hned na počátku rebelií v Egyptě odstřihli.
Zkrátka a dobře – ani po letech nejsme na konci tunelu. Nemíním nijak tvrdit, že nejlepší by bylo, aby nějaký eurounijní nadnárodní orgán vyráběl software a nebo definoval kompletní standardy. Nějaké minimální standardy ale potřeba jsou, což si uvědomuje i NATO, které přijalo i ODF. Ať se klidně schází nadnárodní komitét typu IEEE a jednou za pět let definuje otevřený standard, který musí podporovat veškerý prodávaný software. Jeden otevřený standard nikoho nezabije, zjednoduší vývoj a ušetří strašnou spoustu času výrobcům i uživatelům.
Je přitom důležité, aby byl veřejný a licence pro jeho používání zcela zdarma. To je určitě důležitější aktivita, než nějaké akce úřadu pro měření křivosti banánů. Minimální standard zaručí, že si můžete s kýmkoliv vyměňovat dokumenty a kancelářský balík zdarma zajistí, že nebude žádný problém.
Pokud je řešením podpora OpenOffice, budiž, není nutné vyrábět nic nového a dalšího. Podstatné je ale to, aby nad tímto softwarem neměl nikdo majetková práva a nemohl ho používat k obchodně-válečným hrátkám.
Takový software vidím jako službu zdarma, jako část infrastruktury digitální společnosti, minimální společný jmenovatel, něco jako státem sponzorovanou školní docházku. Když si dopisujete s dodavatelem ze Španělska a potřebujete, aby vám dopis přeložila překladatelka a posoudil právník, nechcete řešit, kdo umí jaký formát přečíst a v jakém formátu ho předá dál. Chcete mít garanci, že ty nejdůležitější věci uvidí všichni správně a při úpravách nikdo dokument nepoškodí tak, aby byl dále nečitelný – a přesně k tomuhle by měl software zdarma sloužit.
Přiznám se, že mi je poněkud záhadou, proč se politici starají málo o digitální infrastrukturu a místo toho prosazují lobbistické zájmy vydavatelského průmyslu. Proč místo toho, aby levně podporovali rozvoj digitální společnosti podporou software zdarma, nechávají vydělat několik málo softwarových korporací obrovské peníze? Kdyby byl Microsoft francouzská a nebo německá firma, chápal bych to jako podporu evropského podnikání.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
