Úvaha: Na datové formáty klidně zaveďme regulaci! | Kapitola 2
Seznam kapitol
Kdybych měl říci, která inovace byla v počítačovém světě v posledním desetiletí nejvýznamnější, velmi bych váhal mezi internetem a OpenSource. Jasně, internet je super, demoluje (byť poněkud neférově) klasická tištěná média a jeho význam je dnes už takový, že ho hned na počátku rebelií v Egyptě odstřihli.
Většině normálních uživatelů by pohodlně stačil software se schopnostmi Office 95 i dnes (co to povídám, možná i lepších DOSových aplikací!), což koneckonců dokazují i Google Docs. Google Docs neomračují horou funkcí, přináší skutečnou inovativní hodnotu v revolučním pojetí aplikace jako takové. Řada Office alternativ (jako jsou třeba Pages pro iPad) je také pojata velmi jednoduše, ale umí přesně to, co byste očekávali od „textového editoru se schopnostmi formátování a předdefinovanými šablonami“.
Máte šablonu na dopis, na oznámení, návrh projektu, životopis, pozvánku na párty atd. – a to je všechno. Žádné skriptování, žádná rekonfigurace uživatelského rozhraní, minimum voleb. Stejně jenom do šablon zapisujete obsah zprávy, tak proč si to nezjednodušit?
Jenomže Office je jedním z příjmových pilířů Microsoftu a proto se „inovovat“ musí, i kdyby to znamenalo jenom promíchat menu do formy ribbonu. Aplikace zdarma dovolují uživatelům stopovat změny ve funkčnosti a vnesené nekompatibilitě souborů, aniž by to přinášelo dodatečné náklady – a navíc nemusíte řešit ani počet instalací, ani způsob použití software. Už prostá existence OpenSource alternativ donutila Microsoft přizpůsobit se a zavést takové věci, jako je verze Office pro studenty a domácnosti.
Přiznám se, že stále marně uvažuji nad tím, proč by někdo platil 2000 Kč za software, jehož analog je zadarmo a nesvazuje vaše možnosti použití, ale nijak nepochybuji, že by Microsoft nikdy nebyl tak štědrý, kdyby nemusel. Microsoft si drží de facto oborový standard, využívá výborné integrace se svými serverovými službami a v minulosti si pomáhal i jinak (ví se kupříkladu, že využíval neveřejné funkce Windows, ke kterým neměli ostatní vývojáři přístup).
De facto standard je přitom pekelně silná věc – kdo ho má, v podstatě ovládá trh. Microsoftu se přes řadu právních sporů udržet de facto standard dobrých dvacet let – a nikdy mě nepřestalo udivovat, že organizace typu EU bojovaly o detaily, jako jsou alternativní browsery ve Windows, ale nikdy nešly do opravdu zásadních věcí. Zásadní věcí by byla kupříkladu evropsky závazná norma na minimální formát dokumentu, který by musel jít načíst ve všech aplikacích. Měli byste dokument – a vždy by z něj muselo být možné otevřít jeho nejjednodušší podobu, řekněme něco jako Unicode RTF. Jedno kódování, jedno základní formátování – a co nad to jest, volitelné jest.
Jinak řečeno, i když jako aplikace soubor neznáte, musíte z něj přečíst tuto minimální část a svůj formát naopak musíte udělat tak, aby cizím aplikacím dovoloval správně přečíst tuto minimální část.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
