Od kalkulačky po ultrabook - dvojitá evoluce notebooků | Kapitola 4
Seznam kapitol
Když jsem se bavil s laiky, pronesli myšlenku, že evoluce notebooků byla jednoduchá. „Na začátku to bylo tlusté a kulaté, potom tlusté a placaté a dneska jsou to ultrabooky.“ To je velmi naivní pohled, který ignoruje nejzávažnější rozpor, který v evoluci notebooků najdeme: Není to jedna linie vývoje. Je dvojitá.
Nejde o žádný nutný vývoj. Ve skutečnosti se už od počátku 80. let rozvíjela zcela odlišná větev vysoce úsporných strojů s procesory CMOS, které nabízely mnohem větší výkon na watt. A tak zatímco přenosné stroje vážily běžně přes 10 kg, první skutečně snadno přenosný laptop Epson HX20 z roku 1982 měl méně než 2 kg. Do těchto 2 kg se vtěsnal počítač s obrazovkou, klávesnicí, softwarem řízenou páskovou mechanikou a tiskárnou... počkat, neříkali jsme to už? Říkali. Tenhle stroj měl prakticky to samé vybavení, co HP 85, jenom to bylo všechno nějaké menší. Tiskárna používala papír pro pokladny, místo cartridgí jste používali mikrokazety a malou CRT obrazovku nahradil LCD displej. V počítači byly nabíjecí baterie, které dokázaly uživit stroj v chodu až 50 hodin, ale to jen za předpokladu, že jste nepoužívali žravé periferie, jako je tiskárna a kazetová mechanika. Buď jak buď, byl to kouzelný stroj, kterému k provozu stačil zdroj pouze o 8 wattech. Cesta k velmi úsporným bateriovým dlouhoběžcům byla otevřena.
Evoluční linie dlouhoběžců na baterie je méně známá, ale velice úspěšná. Epson udělal hned několik strojů, z nichž nástupce Epsonu HX 20, model Epson HX 4, může být doplněn floppy mechanikou na baterky a taky tiskárnou na baterky. Po Epsonu následoval levnější, ale velice úspěšný americký Radio Shack TRS 80 Portable, který přinesl povědomí o bateriových počítačích mezi masy amerických uživatelů. Pravda, bylo to za cenu určitých kompromisů: Displeje byly nepodsvícené, mašinky byly pomalé a pokud jde o obraz, krystaly reagovaly tak pomalu, že v podstatě nemělo smysl uvažovat o animacích. Dokud obraz stál a měli jste nad sebou dobrou lampu, dalo se pracovat. V šeru to bylo dost děsné.
Cambridge Z 88 - mašina od Sira Sinclaira
Pro Evropu byl mimořádně významný Cambridge Z 88, levný přenosný stroj formátu A4, který začala vyrábět firma Cambridge Research, kterou založil Clive Sinclair poté, co musel prodat Sinclair Research. Opět je to úžasná ukázka elegantního designu: Stroj má necelý kilogram, jede na 4 tužkové baterie a má výdrž až 20 hodin. Baterie můžete osadit nabíjecí, paměť počítače rozšířit pomocí RAM a EPROM pamětí (dnes bychom po modernu řekli SSD disky), přičemž máte snadno přístupné tři sloty pro paměťové moduly. Počítač měl sice gumovou, ale docela pohodlnou klávesnici a tak jste ho mohli používat jako psací stroj, programovat na něm a nebo na něm zpracovávat agendu ve spreadsheetu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
