Zběsilý přelom tisíciletí: Technologická revoluce, kterou jsme přehlédli! | Kapitola 3
Seznam kapitol
Nástup smartphonů a internetových zařízení obecně byl šílenější a dramatičtější, než si ho většina z nás pamatuje. Nikdo totiž nevěděl, jak se bude internet používat – a ten mobilní zvlášť!
Ono vůbec: Mobilní svět byl vždycky zvláštní. Jeho éra začala komunikátory, které v podstatě navyšovaly komunikační schopnosti klasického mobilu. Úplně prvním byl IBM Simon Personal Communicator (1994), telefon, který měl vlastní procesor, dotykovou obrazovku a podporoval jak email, tak i fax. Toto zařízení podporovalo nejen bezdrátové komunikace, ale také běžný modem, protože pokrytí bezdrátovým signálem nebylo zdaleka dokonalé – a klasické připojení přes telefonní linku bylo také mnohem levnější. Telefon fungoval také jako klasický modem, takže jste si ho mohli připojit k laptopu anebo desktopu a používat ho tímto způsobem.
IBM prodala asi 50 tisíc kusů přes operátora BellSouth Cellular, který nabízel datové služby v patnácti státech USA. Dotovaná cena s dvouletým tarifním plánem byla 599 dolarů, bez závazků přišel tento první smartphone na 1099 dolarů. Na poměry IBM šlo spíše o fiasko – a tak byl vývoj smartphonů v IBM ukončen: Šlo o první, ale ne bohužel poslední strategický ústup firmy, která přestávala mít kontakt s hlavním proudem inovací.
Asi nejzajímavějším raným komunikátorem té doby bylo zajímavé kombo zvané HP OmniGo 700LX (1996), které kombinovalo kapesní počítač Hewlett Packard kompatibilní s MS DOS a telefon Nokia 2110 GSM, který se dal do něj zadokovat a poskytoval mu bezdrátové datové služby. Šlo technicky vzato o dvě zařízení, telefon se dal vysunout a používat jako normální mobil. Zde se také ukázaly limity, protože sedmistovka měla dok pouze pro tento jeden mobil – v budoucnosti se prostě řešilo vzájemné propojení libovolného mobilu s libovolným počítačem. Dnes to známe například ze světa Apple, kde každý iPhone může fungovat jako „bezdrátový modem“ pro příslušný Macbook, ale funguje to u všech mobilů a notebooků.
V té době také nikdo nevěděl, jak by měl vlastně vypadat smartphone. Microsoft experimentoval s „kapesním operačním systémem“ Windows CE, později nazvaným Windows Mobile. Jistou dobu se zdálo, že Microsoft má tak velký náskok, že je nikdo nedokáže překonat, ale jejich zařízení byla drahá – a konkurence značná. Největší výrobce té doby, Nokia, si razila svůj vlastní systém Symbian – a do toho vstoupil další hráč, kanadská firma RIM, která přinesla levné komunikátory orientované hlavně na paging a na emaily.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
