Vybíráme notebook: Když už zas do školy, tak aspoň s novou mašinou | Kapitola 2

Grafické karty

Nová doba celkem přeje i hraní na noteboocích. Ale nemá smysl moc chodit kolem horké kaše. Pokud chcete na přenosném stroji hrát, tak jedinou skutečně rozumnou volbou je dedikovaná grafika. Integrovaná řešení jsou absolutní nouzovka. Ano jdou na tom spustit některé nenáročné tituly, ale spíš než plynulé hraní to bude přehlídka cukajících obrázků poskládaných náhodně za sebou.

A když se podíváte na nabídku modelů s dedikovanou grafikou, tak je volba více méně jednoduchá - Nvidia. Nedávno jsme to řešili v podcastu, že AMD má sice zajímavou nabídku výkonných grafik pro desktopy, ale mobilní verze prakticky moc vidět nejsou. 

Naopak zelení mají i u notebooků solidní nabídku. Vybírat můžete z řady grafických možností. Od „šidítek“ až po GPU, která dokáží hravě konkurovat i stolním grafikám. 

Pokud můžete a peněženka vám to dovolí, volte GPU alespoň z řad RTX 3060/4060. To jsou už v podstatně plnohodnotné modely, na kterých si zahrajete jakoukoliv moderní hru s rozumnými detaily. Navíc pokud váš oblíbený titul bude podporovat i DLSS, tak rozhodně nemusíte šetřit v nastavení detailů nebo snižovat rozlišení.

Pokud máte omezený rozpočet, bude muset stačit GTX 1650. Ta nabízí alespoň základní možnosti hraní a s trochou štelování detailů rozběhá plynule cokoliv budete chtít. Novějším kompromisem je pak také GeForce RTX 2050/3050. 

Krom grafik Nvidie je samozřejmě možnost i konkurenční AMD. Nicméně v drtivé většině případů se jedná o integrované APU (řešení CPU/GPU v jednom) a výkon není nějak vysoký. Lepší než integrovaný Intel, ale jenom o trochu.

Zajímavým želízkem v ohni jsou nově dedikované grafiky Intel, který na své divizi GPU intenzivně pracuje. Viditelně si chce u notebooků vedle procesorů zvednout příjmy i díky grafickému řešení a ukousnout část trhu tradičním výrobcům GPU. Výsledkem jsou grafické karty (ARC) pro stolní i mobilní počítače s výkonem, který je zatím hodně nevyvážený a problematická je i spotřeba, což nejde moc dohromady s mobilní grafikou. V příštích generacích už mohou být použitelnější. 

Řešení od Intelu se tak v současnosti omezuje spíše na slabší úsporné grafiky integrované v pouzdře procesoru a je ideální zejména pro často přenášený počítač (ultrabook), kde by výkonné GPU zbytečně vysávalo baterku. 

i Zdroj: Nvidia

Pro hráče zatím stále jasnou volbou Nvidia. Nejen, že máte jistotu, že výkon bude dostatečný, ale ani kvalita driverů nezpůsobuje problémy ani ve starších hrách, jak tomu může být zejména u Intelu. Nvidia také nabízí zajímavé technologie jako platforma RTX (z ní bude hráče zajímat hlavně DLSS, Ray Tracing a Reflex) a G-SYNC, který synchronizuje obnovovací frekvenci displeje v závislosti na snímkové frekvencí. DLSS a G-SYNC dává hodně smysl právě u notebooků, které běžně nabízí 144, 165 nebo 240 Hz. 

Rozmyslete si, jestli se spokojíte se strojem s GeForce RTX 30, nebo raději sáhnete po novějších noteboocích s GeForce RTX 40. Na mobilních počítačích je generování snímků pod DLSS 3 přínosnější než na stolních PC hned z několika důvodů. U moderních notebooků využijete díky rychlým displejům vysokou snímkovou frekvenci častěji než u většiny stolních PC, které jsou ještě obvykle vybavené klasickým 60–75Hz monitorem. Oproti desktopovým panelům mají ale při menších úhlopříčkách jemnější rozlišení, a tak jsou méně vidět případné nedokonalosti u rekonstruovaných snímků. Generování snímků je dobré i proto, že mobilní grafické mají karty nižší výkon než jejich desktopové protějšky. Další výhodou u stroje na baterky je, že výpočet interpolovaného snímku je energeticky méně náročný než plný rendering. A kromě toho pomáhá DLSS 3 k vyššímu framerate i v situacích, kdy je hra limitovaná výkonem procesoru – a právě úspornější mobilní procesory s nižšími takty výkon grafiky limitují častěji než jejich varianty pro stolní PC.

Hodí se dodat, že GPU využijete nejen při hraní her. Grafiky Nvidia zvládají akceleraci řady aplikací jako je  Adobe Photoshop, Adobe Premier, DaVinci Resolve, Blender, OBS Studio a další. Ve vybraných aplikací dochází k zjednodušení nebo zrychlení práce. S pomocí GPU lze podstatně rychleji upravit a kódovat video a ušetřit někdy i hodiny. Sám používám aplikaci RTX Voice, která díky AI dokáže odstranit z nahrávaného zvuku ruchy/hluk a „vyseknout“ jen váš hlas. To se hodí nejen při videochatu, ale i při streamování.

Displej

V oblasti displejů zásadní změny a novinky nečekejte. Základem jsou kvalitní IPS panely, které preferujte. Určitě se vyhněte panelům typu TN, které jsou zejména u velmi levných modelů. Na trhu se setkáte také s typem VA, který nabízí lepší podání černé, ale jinak méně věrné podání barev ve srovnání s IPS. Největší posuny jsou v oblasti obnovovací frekvence. Klasických 60 Hz je překonáno a snadno najdete notebooky s displeji, které mají i 240 Hz. Vyšší frekvence má plynulejší obraz, méně namáhá oči a umožnuje skutečně využít vysoké snímkové frekvence a kratší odezvu, pokud má GPU dostatek výkonu. Pro 240 Hz či víc je výkon grafik většinou nedostačující a bohatě stačí monitory se 144/165 Hz (praktický je např. G-Sync), pokud na notebooku nechcete provozovat zrovna progaming. Pokud ano, ušetříte s vyšší obnovovací frekvencí pár milisekund na rychlejším překreslování displeje a k vyšší snímkové frekvenci si můžete pomoci se supersamplingem přes DLSS v režimech performance.

i Zdroj: Lenovo

Zajímavou výjimkou, novinkou a tipem jsou notebooky s OLED např. značky ASUS, která tento typ displeje nabízí u modelů už za 15 000 korun! Dříve (a vlastně i dnes) je tento typ displeje typický spíše pro notebooky ve vyšší cenové hladině (60–80 tisíc). 

Displej v tomto provedení nabízí věrné podání černé a živé podání barev. Navíc v případě zobrazení zejména tmavých barev šetří baterku. OLED totiž nemá soustavně svítící podsvícení, ale svítí každý jednotlivý bod. Nevýhodou těchto panelů je tendence k vypalování obrazu a u těch levných většinou nižší obnovovací frekvence (60 Hz).