Regulace versus inovace: Když se srazí technické koncepty a bezpečnost | Kapitola 2
Seznam kapitol
V tomto týdnu nastaly dvě zdánlivě nesouvisející události: EU oznámila, že chce uživatelsky vyměnitelné baterie ve všech zařízeních, což vyvolalo okamžitou kontroverzi. A také došlo ke katastrofě ponorného zařízení Titan, které podle všeho pro změnu neprošlo vůbec žádnou certifikací.
I když se na okamžik může zdát, že jde o báječný výsměch Apple a jejich zcela lepeným věcem, není to až tak prosté. Jak výměnné, tak i nevýměnné baterie mají své nepopiratelné konstrukční plusy a minusy, z nichž některé byly rozebrány v diskusi o oznámení evropského nařízení. Uživatel „830“ měl celou řadu faktických poznámek, které jsou docela relevantní a měli bychom si je zopakovat – jsou totiž docela dost na místě!
„Aby byla baterie fyzicky vyměnitelná, tak tu výměnu potřebuje vydržet. Staré baterie kvůli tomu byly uzavřené v masivních plastových pouzdrech a ještě měly pěknou pevnou přihrádku v telefonu. Takže spousta prostoru padla na to, aby se něco dalo někam vložit.“
Pravda. Lepený design dovoluje nacpat baterku do minimálního prostoru s tím, že lepení funguje nejen tak, že baterii drží na místě, ale pomáhá i ve výměně tepla, jde o pružné uložení a navíc vytváří sendvičovou strukturu, kdy se jednotlivé slepené vrstvy navzájem mechanicky podporují. Nevýměnné baterie se často letují, čímž vytváří elektricky i mechanicky stabilní spoj.
Klasické výměnné baterie měly vlastní plastový obal, který držel mechanicky jednotlivé články pohromadě, udržoval jejich vnitřní vzájemné propojení, poskytoval základní ochranu proti vniknutí vody a podobně. Prostor pro výměnnou baterii je typicky oddělen od zbytku zařízení, musí tam zajistit uchycení a mechanický kontakt mezi konektorem baterie – a to prostě zabírá místo. Podle očekávané expanze baterie (nafukování) se tam také obvykle navrhuje rezervní prostor, do kterého může baterie do jisté míry expandovat.
To v překladu znamená, že stroj s výměnnou baterkou bude tlustší. Nevýměnná baterie může mít neobvyklý tvar a doslova využít každý kus volného místa, což se ukazuje u ultrabooků – tam bývají baterie často docela bizarní. Nedovedu si jednoduše představit ani distribuci a ani náhradu podobných baterií uživatelem.
„Záda telefonů měla logicky nějaký odcvakávací mechanismus. Viděl jsem stokrát, jak telefon upadl, záda odlítla, zámečky se ulomily a baterky udělal několik kotrmelců. To je fakt hodně bezpečné.“
Validní point, mechanismus držící dveře je problém, protože většinou zahrnuje kloub a zámeček, který musí dvířka anebo záda udržet na místě. Šachtový systém, kdy se baterie zasunuje dovnitř zařízení, je nebezpečný kvůli expanzi baterie, která se uvnitř může nafouknout tak, že už prostě nepůjde vytáhnout. Klasická boční dvířka pro změnu musí dovolit expanzi baterie a případně se pod tlakem expandující baterie otevřít tak, aby to trvale nepoškodilo mechanismy.
Jinak jde o tradičně slabé místo, protože čím jsou klouby a zámečky menší, tím je vyšší šance na jejich náhodné odlomení. Mechanické poškození při pádu také často způsobí oddělení zad a jejich částečné anebo trvalé poškození. To je prostě realita – při pádu velmi pravděpodobně vyletí jak dvířka prostoru baterie, tak i baterie samotná. To, že při podobném pádu může dojít i poškození samotné baterie, je taky prostě fakt.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
