Test: 7 statečných, aneb chladiče pro Pentia 4 | Kapitola 8
Seznam kapitol
Podmínkou bezproblémového chodu každého moderního počítače je efektivní chlazení. V počítačovém světě platí úměra, že čím více je váš procesor ochlazován, tím se prodlužuje jeho životnost a zlepšuje přetaktovatelnost - lepším chlazením prostě nic nezkazíte. Pokud je chladič účinný, můžete se například bavit tím, že zkusíte co Váš procesor "dá" (a dnešní Pentia 4 dosáhnou již i na hranici 3GHz)... nebo si můžete užívat tichého chodu vašeho PC při standardním taktování. A který chladič se k čemu hodí? - na to odpoví náš dnešní test, který srovnává 7 chladičů pro Pentia4.
Co by to bylo za test, kdyby v něm chyběl originální chladič dodávaný s BOXovanými procesory Intel Pentium 4.
Celohliníkový chladič nové řady (stará řada měla menší pasiv a větrák uložený na čtyřech ramenech) se vyznačuje masivním, vskutku "oversized" radiátorem. Ve střední části zesílená základna (12mm) má rozměry 83 x 69 mm, přičemž v krajích je vybraná tak, aby přesně zapadla do standardní vaničky uchycení (konstrukce bohužel neřeší problém s prohnutím desky). Nad základnou je část s žebry - ta má rozměry 92 x 69 mm, je tedy zhruba o centimetr širší a téměř "kouká" z ukotvení (chladič se tak nejenom vejde do vnitřního prostoru doku, ale v horní části ho dokonce mírně přesahuje). Žeber je celkem dvacet tři, mají šířku 1 mm a směrem k větráku se mírně zužují. Dojem z celého tělesa je velmi pozitivní, vypadá opravdu masivně.
Nad žebry se nachází vrtule o průměru 65 mm a s motorkem o příkonu 2,5W. Vrtule je tvořena sedmi zcela plochými listy. Zajímavostí je i to, že je v tomto případě uchycena ne zespodu, ale z vrchu. Počet otáček činí zhruba 2750 za minutu.
Firemní upínací mechanismus je tvořen dvěma mimostřednými pákami na rámu, který se shora "zacvakává" na dok chladiče (páky tlačí "volně ložený" radiátor s ventilátorem proti procesoru). Toto upínání nepatří mezi nejhorší, ale leccos by se mu vytknout dalo. Tak především upínací rám je celý z umělé hmoty, a to nevypadá příliš odolně. Obávám se, že při hrubější manipulaci by ho bylo možné zničit raz dva. Druhým faktorem je, že tento kryt není příliš ochotný se prohnout při demontáží - tak, aby bylo možné vyndat packy z doku chladiče. Sundávání tak není příliš pohodlné, s nasazováním problém není.
Kontaktní plocha s procesorem je v tomto případě tvořena podložkou s tepelně vodivým (?) ale především relativně měkkým (!) hliníkovým čtverečkem. Ten se dá celkem snadno odstranit benzínem. Opracování hliníku je čisté a bez hrbolků. Horší je to s přítlakem. Ten je tak veliký, že při delším používání desku bez problémů ohne a pak nastávají problémy s použitím chladičů, které nemají po stranách vybranou základnu (ty pak nedoléhají, protože procesor je níž než dok, o který se opírají).
BOX chladič určitě není nic úchvatného na přetaktování. Dokazuje to křivka nárůstu teploty po spuštění BurnK7. Teplota se zvyšuje sice relativně rovnoměrně, ale na druhou stranu ani v horní části se křivka nestává příliš plochou. Výsledek 56 stupňů maximum patří mezi průměr. Stejně tak i pokles teploty je poměrně dost pozvolný.
Maximum: 56 °C
Minimum: 37 °C
Přestože tento chladič není tepelně regulován, je velmi tichý. Vlastně bych mohl říct téměř neslyšitelný, alespoň tedy vedle disků s ne-FDB motory a vedle větráčku grafické karty. Chcete-li ticho, je to opravdu ideální volba.
Hlučnost: 1/5 (zvuk v MP3)
Hmotnost: 400g
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
