Odklon od x86 jako zbraň proti Apple: Čeká nás nástup laptopů s Windows ARM? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Je mimo jakoukoliv diskusi, že se Applu jejich M3 čipy povedly – a nabízí unikátní kombinaci nízkých nároků na energii a masivního výkonu. Objevují se hlasy, že můžeme čekat nástup notebooků s Windows ARM s novými procesory založenými na ARMu, ale podle mě to je značně přehnané.
Úspěch Apple vedl některé k závěru, že cesta vpřed možná povede nikoliv přes vylepšování architektury x86, ale přes nové procesory s architekturou ARM. Konkrétně se bavíme o procesoru Qualcomm Snapdragon X Elite, který vyvinula Nuvia, firma založená „uprchlíky z Apple“. Tento procesor je určený pro laptopy, původní odhady říkaly, že bude o 20 % rychlejší než Apple M3. Současné benchmarky jsou skeptičtější – a to kvůli výkonům integrovaného GPU, který je nižší, než se čekalo. Stále ale jde o raný silikon a výsledky mohou být lepší.
Pokud jde o původní projekt Nuvie, tam navrhovali čip pouze s výkonnými jádry (celkem 12 výkonných jader ARM), což je rozdíl proti Apple M3, kde všechny verze čipů mají alespoň 4 úsporná jádra. Důvod je v tom, že původně mělo jít o energeticky efektivní serverový čip, kde se moc nepočítá s potřebou úsporného provozu, naopak úsporná jádra představují „zabraný silikon“, který se dá využít pro něco jiného, jako jsou například jádra GPU anebo jednotky TPU (tenzorová jádra).
Qualcomm se, podle všeho, ale rozhodl nabídnout tento čip i výrobcům hardware, což vedlo k poměrně optimistickým videím, jako je „The end of Apple Silicon’s reign“. Ano, možná bude nový čip od Qualcommu výkonný, ale nechápu optimismus videa, protože Apple je to buřt, ti si budou i nadále dělat vlastní silikon pro vlastní produkty – a pokud jde o konkurenci jinde, je otázka kde.
Popravdě mi přijde nejrozumnější orientovat se právě na energeticky efektivní servery, jak původně navrhovali odborníci z Numie. Další možnosti jsou mikrokontroléry, kde mi tato architektura jednotky jako „jít s kanónem na vrabce“, tam hraje hlavní roli cena, možnost masové výroby (i když není nutně na nejnovějším procesu) a kompaktní rozměry – a potom nové vznikající třídy, tedy AI čipy pro trénování velkých modelů (kde dominuje Nvidia) a dále čipy pro auta, tedy edge AI computing (AI provozovaná přímo ve vozidle), kde také dominuje Nvidia a kam se pokouší vstoupit například Intel se svými novými čipy Intel Gaudi.
Procesory Intel Gaudi, pokud jsem to pochopil správně, se nezaměřují jenom na architekturu vhodnou pro trénování a práci s modely AI, ale také na energetickou efektivitu, což je třeba pro edge AI computing. A ano, řekněme si to natvrdo, velké servery pro trénování velkých modelů jsou dnes hodně poptávané, ale až na to přijde, budou to právě zařízení využívající AI, která budou spotřebovávat nejvíce čipů. Čip, který skončí v autě anebo v robotovi, zůstane v autě anebo v robotovi – v každém jednom kusu. Jinak řečeno, blíží se vznik třídy AI mikrokontrolérů.
Nvidia se nijak netajila tím, že integrace architektury ARM do jejich velkých čipů pro AI je pro ně důležitá, dokonce se pokusili ARM koupit. Věc se má ale tak, že tím nevzniká efektivně úplně nová rodina procesorů, ale každý čip AI je v podstatě superpočítač, jehož jednotky se musí efektivně krmit – a na to potřebujete kontrolér, který dokáže každý čip kontrolovat samostatně. Není to krok úplně do nového segmentu, je to architekturální nutnost, protože u vysoce škálovaných modelů se práce rozdělí mezi mnoho AI čipů, které mají samy mraky jednotek, které taky něco musí řídit.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
