Dlouho dobu byly nové čipové sady připravované pro nová Pentia 4 známé pod svými kódovými názvy Grantsdale a Alderwood. Jejich konečné členění je podobné jako u předchůdců. Máme tu opět dvě výkonnostní třídy: sérii i915 (s kódovým značením Grantsdale) mířenou do střední třídy, jedná se o pokračování doposud velice úspěšné série i865, a čipovou sadu i925X (s kódovým značením Alderwood) mířenou do vyšší třídy - ta je vlastně náhradou čipsetu i875P. Série 915 se dále dělí podle toho, zda obsahuje integrované grafické jádro, či nikoli.

i915P grafické jádro neobsahuje, i915G a i915GV jej mají (přičemž i915GV je navíc ochuzena o možnost zapojení samostatné grafické karty - chybí slot PCI Express 16x).

A opět se opakují stejné rozdíly mezi jednotlivými výkonnostními řadami - změny tkví v čipu MCH (northbridge) - jedná se konkrétně o akceleraci zaměřenou na snížení latencí (čekacích dob) v paměťovém subsystému v případě i925X.

U předešlé generace se jednalo o technologii PAT (Performance Memory Architecture), kterou se někteří výrobci základních desek začali naučit zapínat i u série i865 (například ASUS, MSI, ABIT) a tak výkonnostní rozdíl mezi cenově velice výhodnou sérií i865 a o něco málo výkonnějším (za to podstatně dražším) čipsetem i875P byl v některých případech naprosto smazán.

Podle všech zdrojů by ale tohle nemělo u této nové generace být možné (že by výrobci základních desek mohli zvyšovat výkon svých i915 modelů na úroveň silnějšího i925X). Jde o trochu jinou technologii než v případě PAT zamezující "pirátskému" zapnutí a tak by měl být mírný výkonnostní rozdíl zaručen.

Předešlá generace obsahovala také speciální sběrnici CSA, která byla určena pro Gigabit LAN, jelikož byla nezávislá a nebyla tak omezována pomalou PCI. Nyní už není potřeba, jelikož se zde objevuje sběrnice PCIe 1x, která pro maximální využití Gigabit LAN naprosto dostačuje (narozdíl od PCI). K tomu je propojení mezi Southbridge a Northbridge výrazně zrychleno a datová propustnost nyní činí 2GB/s (oproti 266MB/s), takže Northbridge by měl vysoký objem dat pocházejících z nových sběrnic zvládat zpracovávat.

Samozřejmě jako v předchozích případech pouze vyšší typ čipové sady (i925X) podporuje ECC paměti. A jelikož je určen pro výkonnější třídu, dokáže spolupracovat jen se systémovou frekvencí 800 MHz (později by měl umět i 1066 MHz), takže je vyloučené použití procesorů Celeron i Celeron D.

Série 915 bude ale mezi uživateli mnohem více oblíbenější, jelikož bude o poznání levnější a jen o něco málo pomalejší (stejná situace jako v případě i865) než kolega i925X.

Navíc inovované grafické jádro Intel Graphics Media Accelerator 900 u i915G a i915GV doznalo slušných změn, díky němuž si najde své příznivce i mezi příznivci integrovaných řešení (čili levných "all in one" řešení) - i když je to stále hlavně záležitost kancelářských počítačů.

Inovované integrované grafické jádro Intel GMA 900 oproti svému předchůdci v čipové sadě i865G podporuje již 3D rozhraní DirectX9. Počet pipelines byl zvýšen na 4. Toto jádro podporuje připojení na 2 nezávislá zobrazovací zařízení, přičemž dokáže rozpoznat schopnosti připojeného monitoru a přizpůsobit si rozlišení (např. při přechodu z větší obrazovky na menší).

Protože se počet pinů (kontaktních nožiček procesoru) postupem času s novějšími procesory stále zvyšoval (samozřejmě kolikrát v rozmezí až několika let), nyní dospěl Intel až k počtu 775, pročež zvolil patici novou s označením LGA775 se zcela odlišným způsobem uchycení procesoru. To je lepší z hlediska odvodu tepla, jelikož takto uchycený procesor je uzavřen v jakémsi kovovém pouzdře. Rozeberme si ale tento "zlepšovák" podrobněji...

Dřívější "nožičky" procesoru naprosto vymizely a byly nahrazeny jen kontaktními ploškami, které jsou uzavřením procesoru do kovového pouzdra přitlačeny na kontaktní piny (obdoba nožiček procesoru), které pokrývají patici v místě styku s procesorem (jak jinak samozřejmě :)).

Pro zvětšení klikněte myší

Mohlo by se zdát, že jde o změnu přinášející pouze klady, což není až tak docela pravda. Sice je toto uchycení z hlediska instalace procesoru mírně bezpečnější (nehrozí ohnutí dřívějších pinů ze spodu procesoru - toto riziko bylo ovšem bohužel přeneseno na patici samotnou), ale má také svou stinnou stránku. Je potřeba si dávat pozor na to, abychom se nedotkli kontaktních částí (plošky procesoru, piny patice), protože usazená mastnota z našich prstů (bohužel - je to tak) by mohla postupem času způsobit nedokonalý elektrický kontakt, což by mohlo vést, v krajním případě, k poškození procesoru (o to více zákeřnější je celý problém v tom, že případné problémy by se neprojevily hned, ale až po nějaké době - řádově x měsíců).

U doposud používaných pinů zespodu procesoru tento problém nemůže nastat, jelikož každá nožička je uzavřením patice (pootočením uzavírací páčky) sevřena, namísto jen přitlačení (navíc pokud ohnete nožičku, poznáte následky ihned :)).

U nových desek bývá kontaktní pole běžně chráněno plastovým krytem, který jen čeká na to, až bude odstraněn a nahrazen vyhovujícím procesorem.

Samotná instalace procesoru je sice o trochu "složitější" než u předchozího řešení Socket 478, ale nicméně o nic, co by vyžadovalo nějak výjimečně zvýšenou zručnost, nejde. Následující fotky sice mluví samy za sebe, ale přesto menší komentář nikdy neuškodí.

Po odstranění plastového krytu nejprve povolíte sevření - tedy pootočíte poměrně robustní kovovou páčkou. Poté snadno odklopíte kovovou část, která slouží při sevření k vyvíjení tlaku na procesor. Do takto otevřené patice vložíte procesor, který si přesně sedne díky umělohmotnému orámování kolem kontaktního pole (to je jediná nekovová část a je zde jen kvůli přesnému usazení procesoru).

Vsazený procesor sice už "sedí" na svém místě, ale stále není nijak upevněn. K tomu slouží již výše zmíněný odklápěcí kovový rám, který díky svému provedení slouží také k lepšímu odvodu tepla z procesoru (sice ne nijak výrazně, nicméně v případě procesorů určených právě pro tuto patici je každý, byť jen minimální, "chladící" efekt velice vítaný). Do patice umístěný procesor stačí jen "sevřít" pootočením kovové páčky - tím se celá konstrukce vlastně uzavře.

Podívejme se, jak se liší procesory určené pro novou patici v porovnání s těmi pro socket 478.

Pro zvětšení klikněte myší

Díky odlišnému usazování procesoru byl heatspreader po obvodu upraven pro optimálnější uchycení v patici a díky vyššímu počtu kontaktů se celkové rozměry samotného procesoru nyní o něco zvětšily (ale jak je vidět z obrázku, tak nijak výrazně).

Nabídka intelovských procesorů aktualizována - nové číselné značení

A jelikož byla uvedena nová patice, tak společně s ní byly uvedeny i nové procesory, abychom ji měli vůbec čím osadit :-) Jednalo se převážně o již existující modely s úpravou pro LGA775 až na výjimku jednoho zcela nového přírůstku a to P4 3.6GHz. Počínaje těmito modely bude Intel pojmenovávat své budoucí procesory podle zcela nového číselného značení. Takže místo podrobného popisu, ze kterého je vše zřejmé, se začnou odteď objevovat procesory s víceméně nic neříkajícími názvy (abyste rozeznali oč jde, musíte se aspoň trochu orientovat). Půjde o 3 série... 3xx pro Low-End, 5xx pro Mainstream, High-End a 7xx pro mobilní segment. Nicméně z počátku to přinese spíše zmatek mezi uživateli :-(

Společně s těmito novými procesory pro LGA775 byly oznámeny i vylepšené Celerony. Poprvé v historii těchto low-endových procesorů došlo ke změně jejich názvu, který teď činí Celeron D. Jsou založené na jádře Prescott a určené pro socket 478. Stejně jako v předchozích případech Celeronů založených na architektuře Netburst obsahují čtvrtinovou L2 cache oproti plnohodnotnému Pentiu 4 se stejným jádrem. Takže jelikož došlo ke změně jádra, dochází u nových Celeronů D ke zvýšení L2 cache ze 128 na 256 KB. Navíc pracují na systémové sběrnici 533 MHz (oproti dřívějším 400 MHz) - můžeme říci, že po dlouhé době je tady konečně pořádný Celeron.

Celkem je na výběr ze čtyř různých verzí Southbridge. Jedná se o základní ICH6. Dále ICH6R s podporou RAID, ICH6W s podporou wireless LAN (bezdrátová síť) a nakonec ICH6RW, který je kombinací obou předchozích (RAID + Wireless LAN).

Disková rozhraní - SATA postupuje, PATA ustupuje

Je tomu už nějaký pátek, co se na trhu objevily první čipové sady podporující diskové rozhraní SATA 150. U intelu byl onou první vlaštovkou doposud nejnovější Southbridge označovaný jako ICH5/ICH5R. Ten obsahoval podporu pro již zastarávající 2 PATA kanály (na každý kanál lze připojit 2 zařízení) a 2 SATA porty, pčičemž ve verzi ICH5R lze vytvořit pod Windows XP RAID pole 0 (takže takzvaný Stripping - nezvyšuje bezpečnost, ale zvyšuje výkon).

Southbridge ICH6R přínáší s sebou dosti značné vylepšení pokud jde o disková rozhraní. Od základní verze s označením ICH6 obsahuje podporu pouze pro 1 PATA kanál a dále pro celkem 4 porty SATA 150. ICH6R (a samozřejmě i ICH6RW) přináší novinku - Intel Matrix Storage Technology.

Intel Matrix Storage Technology

Jde o rozšíření funkčnosti RAID oproti ICH5R (tehdy šlo pouze o pole typu 0). Nyní můžete vytvořit pole typu 0 (stripping - vyšší rychlost), typu 1 (mirroring - vyšší spolehlivost) a specialitkou je pole typu Matrix RAID. Přestože 4 SATA porty svádí k vytvoření pole typu 0+1 (které by zabralo všechny 4 porty), nelze toto provést. Namísto toho ale můžete vytvořit Matrix RAID. Jde o alternativu právě k poli typu 0+1 a to s použitím pouze dvou pevných disků.

Celá finta spočívá v tom, že například v případě dvou 120 GB disků se jejich kapacity rozdělí na polovinu a z první poloviny obou disků (tedy prvních 60GB u každého disku) se vytvoří RAID pole typu 0 o výsledné kapacitě 120GB (ta je součtem obou polovin), které je tak předurčeno pro data, ke kterým je potřeba rychlý přístup a nejsou nikterak cenná (takže například operační systém, Swapový soubor, aplikace atd). No a z druhé poloviny obou disků (tedy zbývajících 60GB u každého disku) se vytvoří RAID pole typu 1 o výsledné kapacitě 60GB (jde o zrcadlení - kapacita se nesčítá), které je tak předurčeno pro vaše cenná data - takže si je lze sem bezpečně ukládat. Přiložený obrázek by měl pomoci ve snazší orientaci :-)

Navíc s sebou ICH6 přináší i podporu NCQ (Native Command Queuing). Tato technologie umožňuje, aby si disk mohl vždy přeuspořádat požadavky na příchozí data, díky čemuž se sníží latence (čekací doby) a tím pádem se zvýší výkon. Je ale nutné, aby tuto technologii podporoval pevný disk, diskový řadič (v tomto případě tedy čipová sada - přesněji Southbridge - ICH6) a i ovladač (v tomto případě se jedná o Intel Application Accelerator 4.0). Teď už zbývají jen pevné disky (například nejnovější řada Maxtoru - MaxLine III). Zrychlení by mělo dosahovat až 10%.

Intel High Definition Audio

Po poměrně dlouhém a úspěšném životě standardu AC97 přichází Intel s něčím novým, co označuje jako Intel High Definition Audio (neboli Azalia). O kvalitě vypovídá následující: 192kHz, 24bit, 8-mi kanálový zvuk (7.1). Navíc je podporován formát Dolby Digital 5.1, 6.1 a 7.1, THX a dts. Velice užitečná vlastnost je zde nově i multi-streaming (tzn práce s více signály ve stejném čase nezávisle na sobě). Nechybí ani funkce zvaná Jack Sensing/Retasking. To znamená, že systém dokáže automaticky rozeznat připojené zařízení do libovolného konektoru a podle toho přiřadit náležitou audio funkci.

RightMark Audio Analyzer test (16-bit, 44 kHz):

Frekvenční rozsah

THD + Noise (při -3 dB FS)

Intermodulační zkreslení

Intel Wireless Connect Technology

Southbridge ICH6 obsahuje podporu pro WiFi, která umožňuje vytvoření softwarového přístupového bodu (access point) bez nutnosti přidávání rozšiřující karty. Stačí jen "firemní" modul a máte WiFi k dispozici.

Mezi velice diskutované novinky patří nová sběrnice PCI Express (PCIe) a nový paměťový standard DDR2. Článek pojednávající o PCI Express naleznete zde. Proto teď již nebudu zacházet nijak do podrobností (v případě zájmu nahlédněte do nedávného článku pojednávajícím o tomto tématu) a jen shrnu, co nás čeká.

PCI Express je sice určena jako náhrada klasických PCI i AGP, ale přesto nalezneme na deskách společně s touto novou sběrnicí i PCI sloty (AGP už s PCI Express 16x mixovat nelze - někteří výrobci základních desek sice ohlásily modely, které mají na sobě PCIe 1x, PCIe 16x, PCI a dokonce i AGP. Ovšem nenechte se zmást. AGP slot sice na desce v takovém případě fyzicky mít budete, ale jeho rychlost rozhodně taková, jaká by měla být, nebude (jedná se víceméně o zdvojení 2 slotů PCI - výsledná rychlost pak činí pouze 266MB/s - oproti 2GB/s u nativního AGP 8x).

Takovéto mixování těchto sběrnic je samozřejmě pochopitelné. Ne každý bude hned chtít či potřebovat přecházet na PCI Express i když je výkonnější než jeho předchůdci. V případě přechodu z PCI na PCIe 1x je situace jasná - PCI svou rychlostí 133MB/s dnes již na některá zařízení nepostačuje - jedná se zejména o přídavné diskové řadiče (například SATA 150) či Gigabit LAN. Ovšem pokud jde o přechod z AGP 8x na PCIe 16x? Tady už to tak horké není. Svou budoucnost PCIe 16x pro grafické karty jistě má, ale budeme si muset ještě chvíli počkat, než potenciál nové sběrnice budou grafické karty vyžadovat (dnes AGP 8x svou propustností na dnešní grafické čipy postačuje).

Zde se dostávají ke slovu výrobci grafických čipů. Jsou to totiž oni, kdo rozhoduje o tom, kdy začne být PCIe 16x opravdu vyžadována. Obě hlavní společnosti ATi i nVIDIA ohlásily grafické čipy s podporou PCIe 16x, nicméně každá tak trochu jinak. ATi jde cestou nativní podpory obsažené přímo v čipu... narozdíl od toho karty s nynějšími čipy nVIDIA hlásajícími podporu PCIe vyžadují konverzní čip (který se poměrně dost zahřívá), díky čemuž prostě nemůže dojít ke zvýšení výkonu. Ani nynější čipy od ATi s již nativní podporou nepodávají vyšší výkon (ke zvýšení výkonu by došlo pouze v případě, že by se potřebné textury nevešly do paměti na grafické kartě).

Dalším standardem, který s příchodem nových čipsetů započíná svou existenci, je paměťový standard DDR2. V případě DDR první generace začal Intel s jejich podporou ve svých čipových sadách až po nějaké době, kdy podpora ze strany čipových sad byla k dostání již od společností SIS a VIA. Tentokrát však Intel nezahálel a přináší podporu DDR2 jako úplně první (i když se tak ještě před nedávnou dobou nezdálo).

Pro zvětšení klikněte myší

V porovnání s DDR první generace se rozměry sice nezměnily, nicméně zvýšil se počet pinů ze 184 na 240. A samozřejmě se snížilo napětí - z 2.5V na 1.8V.

Pro zvětšení klikněte myší

Papírově vypadají nové paměti DDR2 velice schopně. Už při svém nynějším startu disponují rychlostí 533MHz, naproti čemuž uznaný standard pro DDR první generace je nejvýše 400MHz (samozřejmě celá řada výrobců nabízí i mnohem rychlejší moduly - až 550MHz, ale nejde už o standard). Bohužel většina věcí není taková, jak bychom si přáli a jak se na první pohled zdá. V neprospěch DDR2 mluví 2 faktory - velmi vysoké latence (4-4-4) a reálná frekvence pamětí je poloviční oproti DDR první generace (pokud bychom porovnávali moduly na stejných výsledných frekvencích). Frekvence sběrnice je už ale shodná. Proto nedosahují DDR2 moduly na frekvenci 533MHz nijak výrazně vyšších výsledků než DDR400.

Za účely recenze jsme měli k dispozici ještě předprodejní vzorky, které nebyly vyladěny a vykazovaly velice zkreslené výsledky. Proto jsme pro tentokrát použili srovnávací výsledky ze serveru hothardware.com, které vyobrazují výkonnostní rozdíly mezi předchozí generací (i875P) a tou novou (i915, i925X). Omlouváme se za převzaté výsledky, ale pro názornou ukázku jsme je přesto použili. Máme ale v plánu samozřejmě udělat vlastní testy a recenze základních desek, které tyto nové čipové sady používají. Mějte proto strpení :-)

Testy probíhaly za použití procesoru Pentium 4 EE 3.4GHz, grafické karty GeForce 6800 GT a paměťových modulů DDR2 533MHz.

Komentářů se v tomto případě zdržím do té doby, než budeme moci provést své vlastní testy. Ale jak je vidět, tak se nyní o žádný převrat, co se tyče výkonu, nejedná. Navíc podává v některých případech starší čipová sada i875P v kombinaci s DDR první generace dokonce i o něco lepší výsledky.

D915GEV (Eatonville) - základní deska s i915G na palubě

Jako testovací vzorek jsme měli k dispozici základní desku Intel D915GEV. Ta je postavena na čipové sadě i915G, takže obsahuje integrované grafické jádro, ale není ochuzena o slot PCIe 16x.

Výčet externě vyvedených konektorů: 2xPS/2, COM, VGA, LPT, audio, 4xUSB 2.0, RJ-45

Southbridge použitý u této desky byl typu ICH6. Na následujícím obrázku jej máte zobrazený (nelekejte se označení "secret" - nejde o žádnou tajnou zbraň Intelu, ale pouze jen o testovací vzorek :-))

O zvukový kodek se stará čip Realtec ALC880.

Hardwarový monitoring z prostředí Windows je následující:

Dodávaný software je následující: Intel Active Monitor, Norton Internet Security, RealOne.

Změn je opravdu mnoho. Všechny jsme si víceméně rozebrali a proto teď na závěr shrňme, co vše nám vlastně vůbec v reálném nasazení přinesou. Začněme změnou patice. Počet pinů byl značně navýšen, přičemž na funkčnosti nových procesorů to nyní nepoznáme. Není to sice ještě potvrzené, nicméně je více než pravděpodobné, že tyto nové procesory v provedení LGA775 obsahují podporu pro 64-bitové zpracovávání dat (včetně podpory pro 64-bit v těchto čipových sadách). Proto je vývodů mnohem více než v případě socket 478.

Společně s přechodem na novou patici přichází i naprosto nové procesory s označením Celeron D, které se od svých předchůdců dost odlišují, ale přesto jsou určené stále pro socket 478. Problémem procesorů Celeron s jádrem Nothwood byla kriticky malá velikost L2 cache (128KB) a následně pomalá systémová sběrnice (400MHz). To se díky novějšímu jádru (Prescott) změnilo a tak Celeron D obsahuje L2 cache o velikosti 256KB a pracuje na systémové sběrnici 533MHz. Díky tomu už nebude tak výrazně brzděn a měl by být zcela jistě mnohem úspěšnější než předchůdce (jelikož není nikterak dražší, přestože se jedná o novinku).

Další změnou, která se týká procesorů, je jejich značení. Bylo nově zavedeno číselné značení, které už bohužel nepopisuje parametry procesoru (jako doposud), ale odráží výkonnostní segment, pro který je daný procesor určen. Takže zde máme tří série... 3xx pro Low-End, 5xx pro Mainstream, High-End a 7xx pro mobilní segment. To zní možná na první pohled třeba i jako velmi přehledné, nicméně co vám řekne označení procesoru Pentium 4 550? No nic moc, pokud si jednotlivé modely nepamatujete. Postupem času si na to budeme muset zvyknout (a naučit se rozlišovat), nicméně z počátků to přinese pouze a jen zmatek mezi uživateli.

Sběrnice PCI Express 16x na své uplatnění teprve čeká, přičemž PCI Express 1x najde své uplatnění velice brzy (a to právě hlavně v případech Gigabit LAN adaptérů a diskových řadičů). Jejich doba zcela jistě jednou přijde, ať už dříve (PCIe 1x) či o něco později (PCIe 16x).

Naproti tomu u paměťového standardu DDR2 bych tak optimistický nebyl. Nyní při současných frekvencích, na jakých jsou tyto moduly schopné pracovat (tedy 400 a 533MHz), k jejich většímu rozmachu v blízké době ani dojít nemůže. Nepodávají nijak vyšší výsledky (mají o poznání vyšší latence) než předchozí generace při zhruba dvojnásobné ceně :-). Až budou dostupné na frekvencích 667 a 800 MHz a až bude hlavně zrychleno FSB procesoru, tak pak půjde o zcela jinou situaci (protože nyní můžete mít v dvoukanálovém zapojení DDR2 modulů o rychlosti 533MHz datovou propustnost 8.5GB/s přičemž současné procesory pracují na systémové sběrnici o rychlosti 800MHz s propustností "jen" 6.4GB/s). Nicméně jaká bude cena takových rychlejších modulů a kdy budou k dispozici? To zatím nelze přesně určit. Proto rozsudek nad DDR2 tedy nyní zní: V současné době nikoliv :-(

Jsou tu ale i takové změny k lepšímu, které prostě nelze hodnotit jinak než kladně. Zejména vylepšení diskového řadiče Serial ATA 150 (společně s Matrix RAID), uvedení Intel High Definition Audio a inovovaného integrovaného grafického jádra Intel Graphics Media Accelerator 900 s podporou 3D rozhraní DirectX9 (v případě i915G a i915GV).

Inovací je tedy opravdu požehnaně, proto upgradem neprohloupíte. Nicméně nemůžete v současné době díky tomu očekávat nějak výraznější zvýšení celkového výkonu. Momentálně se tak uplatní pouze změny popsané v předešlém odstavci, jelikož ty nevyžadují nic navíc a budou již nyní běžet na 100%.

Další články v kategorii

• Asus Maximus XIII APEX: Krotíme Core i7-11700KF undervolt
• Asus Crosshair VIII Dark Hero: Nejlepší deska pro Ryzen
• Asus Maximus XI Extreme – ultimátní luxus pro Intel
• Novinky Asus a nová čipová sada Intel Z390 v Praze
• ROG Strix Z370–I Gaming: skvělá minideska od Asus