Úvaha: Proč musíme chránit svobodu slova na internetu? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Virvál, který nastal kolem filmu Nevinnost muslimů, má rysy klasické „orchestrované vlny hněvu“: Neznámý režisér natočí úmyslně kontroverzní dílo, aby si ho vůbec někdo pustil. Za hlubokého nezájmu je posláno do terénu. Bdělý muslimský aktivista si ho všimne, nahlásí to „vejš“, následují „spontánní protestní akce“ a jdou se rabovat ambasády.
Obecně jsou piráti zásadními nepřáteli všech cenzurofilů, protože překonávají morální, obchodní, autorskoprávní, logistické a všechny ostatní bariéry, které pilně budují jednotlivé zájmové skupiny. Byli to piráti, kteří dotlačili do socialistického bloku západní obsah a narušili tvrzení Vlády a Strany, že se máme nejlíp na světě, protože to nebylo to, co ukazovaly pokoutně přivezené a na VHS kopírované filmy. V okamžiku, kdy byl informační tok dostatečně silný, už nedávalo moc velký smysl masově cenzurovat a lhát, prostě to nešlo.
Autorskoprávní tažení proti pirátům má podobný charakter, i když sleduje podstatně prostší cíle – jde o to znemožnit divákům, aby získali přístup k dílům zadarmo. To, samo o sobě, by dávalo smysl, kdyby ceny nebyly monopolní a díla byla snadno dostupná. Ceny nemají dnes monopolní charakter hlavně proto, že vydavatelé jsou nuceni bojovat s piráty – a dostupnost děl je stále tragicky špatná. Je hezké, že chcete hrát fér a dílka kupovat, ale co dělat, když trvá řadu let, než vyjde třeba seriál Twin Peaks? Co dělat v případě, že některé seriály není možné pořídit vůbec žádným způsobem, jako třeba Dead Man's Gun? Zavedení restrikcí má smysl, pokud chráníte zboží, které prodáváte. Nemá smysl, pokud znemožňujete přístup k něčemu, co neprodáváte – takové restrikce se chovají jako úplně normální cenzura. A u nás nás odřezává od drtivé většiny světové kinematografie.
A tu náhle, v nejpodivnější synergii pokrokového a zpátečnického, snahy o obranu i o agresi, se setkávají a spojují všechna hnutí, která by ráda měla toky informací pod kontrolou. Ať už jde o Rusko, které chce oslabit „podrývavý vliv“ cizinců, Číny, která se snaží chránit své občany před demokracií (i když je vystavuje tvrdému kapitalismu), arabských konzervativních režimů, které se snaží zabránit změně, islamistů, kteří naopak využívají internet ofenzivně, Ameriky, která se snaží opevnit se proti útokům zvenčí a chránit mediální korporace před únikem zisků, ale i paternalistické socialistické vlády Evropy, kteří se snaží své občany převychovat v nového postmoderního člověka – ti všichni chtějí kontrolu. Technologie už tu je, jde jenom o to, jak ji nasadit a co přesně cenzurovat. Internet představoval po dvacet let disruptivní faktor, který zcela změnil toky informací, propojil na okamžik svět dohromady bez jakékoliv cenzury a zabodl kopí do boku průmyslu vyrábějícího obsah. Vývoj postupoval velice rychle a neustále předbíhal snahy těch, kteří se ho pokoušeli kontrolovat a cenzurovat. Teď se to cenzurofilové pokouší dostat zpět pod kontrolu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
