Recenze MSI Vigor GK41: levnější mechanická klávesnice s lineárními spínači | Kapitola 2
Seznam kapitol
Od MSI jsme tu měli za poslední měsíce řadu grafik, nějaký ten notebook, disk a taky Wi-Fi. Nedávno jsem si otestoval bezdrátová sluchátka, která jsem víceméně chválil. Nyní mi pod rukami přistála mechanická klávesnice. Stojí i tato periferie za místo ve vašem herním doupěti?
Prohlídka
Móda minimalistických klávesnic přišla i k MSI. Vigor GK41 na stole zabírá jen nezbytné množství místa a na nic si nehraje. Téměř dokonalý obdélník je vykrojen jen v pravé horní části, kde nalezneme indikátory pro zapnutý num lock, scroll lock a caps lock. Zároveň jde o jediné místo, kam MSI vložilo lesklý plast, na němž ulpívají otisky prstů. Sem naštěstí sahat prakticky nebudete.
Celá klávesnice je vyvedena z plastu, což lze vzhledem k cenovce pochopit a tolerovat. Netrpí přitom na prohýbání, ani když se do hraní (a klávesnice) pořádně opřete. Naopak tento střídmý přístup chválím. U levných hliníkových klávesnice kolikrát dochází k rezonanci při stisku kláves. Plastové klávesnice na tento jev trpí o dost méně.
Minimalistické černé provedení lehce narušuje celkem velké logo MSI se znakem draka. Klávesnici od tohoto výrobce přitom poznáte například skrze font nebo speciálně vykrojené klávesy. Dolní strana tlačítek má vyříznuté rohy, což dává za vznik celkem hezkému efektu podsvícení. Barevná světla se o zkosené hrany odrážejí, což vytváří originální efekt.
Samotný font na klávesách je subjektivní záležitost. Rozhodně je herní a v klidu ho přečtete. Zda se vám líbí, už nechávám na vás. Zmínit ale musím podsvícení sekundárních funkcí, což je často opomíjeno. Průsvitné jsou tudíž i znaky pro změnu hlasitosti nebo úpravu podsvícení.
Jednořádkový enter, dlouhý levý shift nebo popisky QWERTY. České znaky zde nehledejte, jinak je ovšem rozložení standardní. Jedinou výjimkou je tlačítko FN, které MSI nahradilo svým logem. Kromě vizuálu se ale jeho funkce nemění a dává přístup ke změnění skladby, úpravě hlasitosti a nastavení podsvícení.
Na spodní straně najdeme výklopné nožičky. MSI osadilo rovnou dvě velikosti, takže si můžete vybrat ze tří poloh naklonění (včetně žádného). Nožičky míří trochu netradičně do stran a téměř vystupují mimo půdorys základny. Zajišťují tak vysokou stabilitu.
Přední strana základny klávesnice je lehce zkosená, tudíž se při hraní nebo psaní neříznete o okraj. Podél obvodu se sice nachází menší spár mezi kusy plastu, mezera je ovšem velmi konstantní a lze to prakticky označit za designový prvek. Vzhledem k faktu, že klávesnice nevrže, žádná část se volně nehýbe a vše doléhá, nemám k samotnému provedení žádný výtky. MSI sice nepracuje s prémiovými materiály, přesto na konstrukci odvádí poctivý kus práce.
Spínače a tlačítka
Kailh Red považuji po Cherry MX Red za druhé nejpopulárnější. Jejich rozšíření napříč budget a mainstream modely mluví za své. Tyto switche odvádějí i u této klávesnice skvělou práci. Sice nedosahují kvalit promazaných prémiových spínačů, ale za necelé 2 tisíce za celou klávesnici to ani nemůžete čekat.
Stisk je tak plynulý, nedochází k žádným zásekům ani po vybalení a začátku používání. Ačkoliv je samotný stisk trochu tužší (50 gramů síly vyžaduje), prsty vám neunaví. Spínače sice nejsou modulární, avšak je k nim velmi dobrý přístup ze stran díky vyříznuté základně. Čištění tak nebude problém.
Co se zvukového podání týče, opět nabízím zvukovou ukázku. Osobně mohu říct, že jsem slyšel i o dost hůře znějící lineární spínače v klávesnici. Dokonce i s Kailh Red. MSI se nechlubí vrstvami pěny na pohlcování zvuku a vylepšení audiozážitku. Přesto je projev klávesnice dobrý. Nepostřehl jsem žádné vrzání nebo rezonance při stisku.
Stabilizace kláves je na takové průměrné úrovni. Pohyb větších kláves tu sice je, ale nejde o nic, co by vás rozptylovalo.
Speciální tvar čepiček taky nepředstavuje žádný problém, ale ani výhodu. MSI lehce povrch prohnulo, tudíž vás konvexní tvar naviguje spíše ke středu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
