Počítače o dvacet pět let později | Kapitola 5
Seznam kapitol
Když se blížilo výročí 17. listopadu, byli jsme jako Alza Muzeum osloveni gymnáziem Na Vítězné pláni, abychom jim zapůjčili nějaké retro počítače coby součást retro expozice. A proč ne? Socialistické osmibity k historii patří, jakkoliv byly improvizované a nedokonalé. Když jsem ale expozici osobně navštívil a podíval se na relikty socialismu, musel jsem si sám zavzpomínat na to, jaké bylo počítačování za bolševika a kam jsme se od revoluce dostali.
Prvních pět let po revoluci spolu stále soutěžily domácí počítače (přežívající osmibity, Amiga a Atari ST) a PC. Rivalita mezi klany tam panovala stejně divoká jako kdy předtím – jen si sežeňte „amigistické“ časopisy a přečtěte si články o „přicházející zlomové Amize, která ukončí éru PC hraní“. Trochu to připomínalo německou propagandu z počátku roku 1945, která slibovala „přicházející obrat ke konečnému vítězství“. Ironicky to bylo právě v době Wolfensteina 3D a nástupu softwarově počítaných 3D her, se kterými Amiga kvůli planární architektuře svého grafického čipu nemohla soutěžit.
K opravdovému přelomu došlo v roce 1996 s nástupem 3D akcelerátoru 3dfx Voodoo. Dnes si téměř nikdo nedovede představit kvalitní hry bez 3D akcelerace, ale v té době se vedly spory o to, zda to není zbytečná technologie, „gimmick“. V té samé době přišel opravdový hlad po nárůstu procesorového výkonu a tuning začal být brán vážně, protože nárůst výkonu přinesl zvýšení plynulosti hraní. Lidé se začali zajímat o overclocking, vylepšené chlazení a další modifikace, které tvoří fundament zájmu tunerů do dnešního dne.
V té samé době přišla další významná proměna: Do naší země, která byla poměrně nedotčena konzolovým hraním, dorazily moderní konzole, jako Nintendo 64 a Sony PlayStation. Zatímco v Japonsku a USA byly konzole základem domácího hraní, u nás se dařilo spíše počítačům, protože se pro ně lépe získával pirátský obsah. V polovině 90. let se ale situace změnila a lidé si mohli vybrat mezi „složitým a drahým PC“ anebo „jednoduchými a levnými konzolemi“. A hádejte co, opět nastaly kmenové války mezi zastánci jednoho a druhého směru. A tento spor se táhne dodnes, dokonce s jistou hořkostí na straně uživatelů PC, když zjistili, že vydavatelé preferují verze pro konzole.