Intel Arc A750 Limited Edition: proti GeForce RTX 3060 lepší cenou | Kapitola 21

Závěr

Čistě z hlediska poměru cena/výkon je na tom v moderních hrách Intel obvykle lépe než většina modelů konkurenční 12GB GeForce RTX 3060. Za podobnou cenu pořídíte pouze jediný model 12GB RTX 3060 od Palitu, další už jsou bezmála o tisícovku dražší. A Intel na srovnávání s výkonem a poměrem cena/výkon s kartami Nvidie nižší střední třídy staví svůj marketing. Zároveň se ale tváří, jako by neexistovaly Radeony. Právě v Radeonech RX 6600 XT a RX 6650 XT má asi největší konkurenci, protože AMD volí obdobnou marketingovou strategii (a i z vývoje podílů na trhu se zdá, že přetahuje víc zákazníky AMD než zákazníky Nvidie).

U výkonnější Arc A770 jsou u nás k mání už i modely od Aceru či ASRocku, A750 nacházím v obvyklých obchodech zatím stále pouze od Intelu.

Kdyby se Intelu povedlo karty vydat dřív tak, aby stály proti minulé generaci, vypadaly by výrazně lépe. Bohužel se do prodeje dostaly až ve chvíli, kdy proti nim stojí nová generace GeForce a Radeonů. Co mohlo být jejich konkurenční výhodou, to je u nové generace grafik standard a proti novým konkurentům teď Intelu chybí nějaká alternativa ke generování snímků z DLSS 3 a FSR3. Ale ta teď nejspíš není pro Intel prioritou.

U klasického temporálního supersamplingu DLSS, FSR 2.x a XeSS je na tom s kvalitou obrazu Intel občas lépe než FSR. Podporu pro XeSS má kolem sedmdesáti her, takže na tom není o mnoho hůře než AMD s FSR 2.x. V nových hrách, kde najdete pohromadě FSR a DLSS, už můžete často počítat i s XeSS. 

Na druhou stranu je trochu kontraproduktivní, když jsou ve hře tři technologie snažící se o totéž a občas k tomu přidají vývojáři i vlastní čtvrtou. Začíná mi to připomínat doby, kdy bylo v nastavení her deset různých metod vyhlazování hran pro různé modely karet, protože každý výrobce musel přijít se svou troškou do mlejna.

i Zdroj: PCTuning.cz

Spotřeba je problém

Asi nejokatější nevýhodou karet Intelu je vyšší spotřeba v zátěži (i bez zátěže). Z hlediska efektivity na tom karta nebyla moc dobře ani proti minulé generaci, ale hlavně proti RTX 40 je výrazně v závěsu. Pokud hrajete častěji, při našich cenách elektřiny se teda asi nedá říct, že byste s Intelem nějak výrazně ušetřili – co ušetříte teď, to vás po několika letech dožene na účtech za elektřinu. Pozitivní je aspoň to, že se správným nastavením BIOSu a Windows už spotřeba bez zátěže nepůsobí tak drasticky jako v testu Arc A770 a v úvodních recenzích. Tedy pokud zůstanete na jednom monitoru a nejdete nad 4K na 60 Hz.

Vyšší příkon znamená i vyšší nároky na chlazení. Kompaktní chladič je na 200W grafiku tak akorát na to, aby nebyla příliš slyšet. Hlučnost katy je na úrovni průměrných (levnějších) modelů minulé generace, takže se nedá říct, že by byla otravně hlučná. Při hraní nebude hlukem ventilátorů obtěžovat, ale rozhodně kartu nelze označit za tichou – ve srovnání s novou generací už je hodně v závěsu, většina i mnohem výkonnějších karet končí ve srovnání hluboko pod Intelem. Jenže jsou také mnohem dražší, často i několikanásobně.

Přitom se nedá říct, že by chladič s vapour chamber a plochými heatpipe byl levný, spíš naopak. Nepamatuju, že bych něco takového viděl u grafiky za necelých sedm tisíc. Problém bude spíš v tom, že šel Intel u „referenční“ karty po kompaktních rozměrech, aby bylo možné karty montovat i do malých skříní, jinak by se asi dalo při větších rozměrech dopracovat k tiššímu, a přitom levnějšímu řešení. Dá se čekat, že karty s chladiči větších rozměrů budou tišší.

Karta zřejmě podporuje částečně pasivní chlazení. V úsporném režimu, kdy je příkon karty nižší, ventilátory stojí a chlazení je pasivní. Ale spouští se na relativně nízkých 50 °C, takže pokud není karta v nejúspornějším režimu (např. při zapojení více monitorů), nebo je skříň hůř větraná, dostane se i bez zátěže na teploty pro aktivní chlazení a ventilátory se mohou spustit. Běží však na nízkých 300–700 ot./min a jsou prakticky neslyšné.

Méně funkcí

Možnosti nastavení ovladačů jsou aktuálně výrazně chudší. Něco málo je navíc, spousta technologií známých z GeForce a Radeonů ale chybí.

Pokud vám kvůli tomu ovládací panely zavedených karet připadají příliš komplikované, u Intelu to budete mít s nastavením mnohem jednodušší. Arc Control rozhodně přehlednější. Do velké míry je to dáno tím, že umožňuje nastavit jen zlomek věcí, ale i tím, že nejde o letitou aplikaci, na kterou se nabalovala hromada nových funkcí a nastavení, které nebylo kam strčit. V ovladačích AMD a GeForce je za ta léta spousta balastu a zůstává v nich viset hromada nastavení pro technologie, které se vynucovaly přes ovladače a vypadaly slibně, ale potřebovaly třeba podporu v profilech a v moderních hrách už jsou nefunkční a k ničemu a je z nich jen záležitost dobrá dobové hry, které už hraje minimum lidí (a často u nich dosáhnete v kvalitě obrazu lepších výsledků s pomocí moddingu než laborováním s ovladači).

Zatímco u GeForce se nastavují monitory, rozlišení a obnovovací frekvence a synchronizace obrazu asi na čtyřech různých místech a i u těch Radeonů musíte kolikrát proklepat tři různé sekce, než najdete to, co hledáte (i kvůli tomu, že se nabídky v průběhu času mění i přeskupují), u Intelu je to členění minimálně zatím přehlednější a logičtější.

i Zdroj: PCTuning.cz

V čem má Intel výrazně navrch, je PresentMon pro monitoring a měření výkonu. U monitorování v reálném čase nabízí mnohem více možností konfigurace než OSD u Radeonů nebo FrameView pro měření od Nvidie. Můžete jej zkusit, aktuálně je k dispozici v betaverzi a funguje i na GeForce a Radeonech. Můžete si navolit, které hodnoty chcete monitorovat a nakonfigurovat si, jaké grafy a jaké položky se objeví na OSD a vše ukládat i do logu.

i Zdroj: PCTuning.cz

i Zdroj: PCTuning.cz

Umí na překryvném okně zobrazit v grafech třeba časy snímků (frametimes), stuttering, latence a další věci a konfigurace OSD je podstatně jednodušší než u pokročilejších vlastních OSD v MSI Afterburner (resp. RivaTuneru) – grafy lze různě seskupovat, přebarvovat nastavovat rozsahy a podobně.

i Zdroj: PCTuning.cz

Raději pro zkušenější

Že jsou na tom grafické karty Intelu s ovladači výrazně lépe než při uvedení, už jsem zmiňoval v recenzi Arc A770. I od té doby došlo k dalším vylepšením, takže v některých hrách už Arc A750 s aktuálními ovladači dotahuje či překonává A770 testovanou před pár měsíci na starších ovladačích. Pokud jste zatížení na grafiky, které díky ovladačům s „časem zrají jako víno“ a roste u nich výkon, Intel dělá v posledním roce suverénně největší pokroky.

Znovu zopakuji i to, že pokud nějakou cestou přijdete k počítači s Arc A750 nebo Arc A770, nemusíte se bát, že by byly zážitky z hraní her podobné jako před lety u integrovaných grafik Intelu – výkon Arců je několikanásobně vyšší a kvalita ovladačů mnohem lepší než to, nač jsme dříve naráželi u IGP v procesorech Core. Na hraní jsou karty Arc mnohem použitelnější, než by většina z nás čekala. Obvykle na ničem nepoznáte, že uvnitř není grafika AMD nebo Nvidie.

Přesto grafiky Intel Arc nemůžu doporučit méně zkušeným počítačovým harcovníkům, kteří chtějí pořídit novou kartu, plánují ji užívat především na hraní her a už je tolik nebaví experimentovat se samotným hardwarem. Ovladače se ladí a opravují za pochodu (ale v tomto ohledu také není Intel unikát). Hráči vlastnící grafiky Arc jsou minoritou a úměrně tomu nejspíš vývojáři her a softwaru své aplikace optimalizují a testují. Šance, že se setkáte s problémy, je kvůli tomu větší. S ohledem na to, že má grafiky Intelu mnohem méně lidí, je i mnohem menší šance, že v davu narazíte na někoho, kdo měl stejný problém a s jeho řešením by vám pomohl. 

Občas můžete narazit, jako se to stalo třeba nedávno po premiéře Starfieldu, u něhož někdo z podpory Bethesdy odpověděl jednomu z majitelů Arc A770 na dotaz kvůli pádům, že mohou nabídnout pouze omezenou podporu, protože Arc „nesplňuje minimální požadavky na AMD Radeon RX 5700 či GeForce GTX 1070 Ti“.

Nemyslím si, že by to byl oficiální postoj vývojářů anebo že by hru nikdo na kartách Intelu nezkoušel, spíše se někdo z podpory pokusil jednoduše zbavit problému. Intel okamžitě reagoval aktualizacemi ovladačů, ale jestli jsou už dnes ve Starfieldu stoprocentně stabilní, vám nepovím, nepořizoval jsem jej, abych to mohl ověřit.

Marketing i podpora Intelu se však snaží víc, než leckdo z nás po zkušenostech s integrovanými grafikami Intelu čekal – karty Arc mají své oficiální i komunitní stránky, discord, celkem živý účet na pomalu umírajícím twitt... síti X, speciální blog věnovaný novým verzím ovladačů, či komunitní diskuzní fórum, ve kterém se diskuzí aktivně účastní i přímo zaměstnanci Intelu. Hromadu „osvětových“ videí najdete na speciálním kanálu youtube, kde vysvětlují technologie, jsou tu živé předváděčky a debaty. Zkrátka Intel se znaží tak, jak už se zavedení výrobci grafických čipů snažit nemusí.

Pokud vás ale víc než hry zajímá samotný hardware, těší vás mít něco, co jen tak někdo nemá, baví vás s experimentovat a při té příležitosti si občas i něco zahrát a to, že to momentálně není zrovna ta nejvýhodnější nebo nejatraktivnější karta, co můžete pořídit na hraní her, vás netrápí, proč ne.