Intel Arc A750 Limited Edition: proti GeForce RTX 3060 lepší cenou | Kapitola 2
Seznam kapitol
Pokud vybíráte nějakou levnou grafiku na hraní ve full HD, musíte nezbytně narazit i na Arc A750 od Intelu. Recenze vydané při jejich uvedení už kvůli průběžnému vylepšování ovladačů ani zdaleka nereflektují současný výkon karet Intelu. Podíváme se na to, jak si na aktuálních ovladačích vede Arc A750 vedle konkurenčních GeForce a Radeonů.
Konstrukce karty, konektory
Design karty je maximálně elegantní a uhlazený, až je to možná na škodu. Chladič mohl být určitě vzdušnější, pro ohřátý vzduch jsou tu jen dva užší průduchy po bocích karty a perforace v záslepce, která nebude moc platná, protože pasiv má příčné žebrování. Na kartě jsou dva nízkoprofilové ventilátory, které shora ofukují pasiv s hustým žebrováním.
Povrch krytu má matnou černou barvu se sametovým povrchem jako měkčené plasty.
Pasiv má základu s vapour chamber a do zadní části žebrování odvádí teplo ploché heatpipe. Po obvodu karty je pak pro zpevnění vysoký kovový rám. Rozborku chladiče máte nafocenou třeba na TechPowerUp a na youtube najdete i videa s rozebíráním karet Intelu.
Ventilátory mají průměr rotorů necelých 9 cm.
Spodní stranu karty chrání kryt. A ten je asi nejslabším článkem konstrukce karty – jde o tenký kovový plech, ale na poklep působí a chová se to spíš jako karton. Na rám je jenom přilepený oboustrannou páskou, u našeho kusu při výrobě trochu ujel a „samolepka“ byla nakřivo.
Karta má od záslepky délku necelých 27 cm, do šířky přesahuje kryt chladiče záslepku jen mírně přes centimetr. Počítejte ale i s místem pro konektory externího napájení. Pod ním by ještě měl být o něco silnější plech pro chlazení napájecí kaskády.
Kapotáž je prakticky dokonalá, ze stran není z útrob karty vidět prakticky nic, pouze čisté žebrování pasivu.
Záslepka vypadá na pohled stejně jako u konkurenčních Radeonů a GeForce, s výstupy je to ale u karet s GPU Intel Arc komplikovanější. Zatímco GeForce podporují u DisplayPortů jen standard 1.4, čipy Intel Arc už zvládají novější DP 2.0 v režimu UHBR10. Naopak ale nativně neumí HDMI 2.1, podporují pouze starší HDMI 2.0b, pro něž je maximum 4K při 60 Hz.
Omezení u HDMI se ale dá obejít tím, že výrobce na kartu osadí přídavný převodník, např. Realtek RTD2173, pro převod signálu z DisplayPortu na HDMI 2.1. Detailněji je vše rozebrané na diskuzním fóru Intelu. V praxi tedy mohou existovat karty s čipy Arc, které podporují pouze HDMI 2.0b (typicky by to měly být ale jen lowendové A380) i karty, které zvládají HDMI 2.1 se 4K při 120 Hz anebo 8K při 60 Hz a výjimečně i karty, které mají dva konektory HDMI, z toho jeden 2.0b a druhý HDMI 2.1 (jako Asrock Arc A750 Challenger). To je možná jediná možnost, jak zajistit, aby bylo na kartě HDMI 2.1 a všechny čtyři výstupy byly funkční současně.
Maximální počet zapojených monitorů jsem zkoušel u Arc A770, když jsem do karty zapojil 120Hz monitor se 4K, který používáme na testy, přes HDMI, nepovedlo se mi souběžně s tím oživit i zbývající tři DisplayPorty. Funkční byly pouze dva, třetí byl zřejmě využitý pro převodník na HDMI 2.1, takže souběžně běžely maximálně tři monitory.
Obdobně to funguje u Arc A750 – jakmile je výstup HDMI aktivní (klidně i s prostým 1920 × 1080 na 60 Hz), vypne se jeden ze tří zbývajících DisplayPortů.
To nejdůležitější ke konstrukci karty zaznělo, pojďme na software.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
