Až na kost? Sony ořezává výrobní náklady! | Kapitola 2

Ono to vlastně dává smysl: Na začátku si konzoli kupují fanoušci a mimo pár launchových titulů stejně nic není, takže na tom lidi hrají svoje starší hry. Pro ty dává smysl zpětně kompatibilní, poněkud přeinženýrovaný stroj, veliký a s naddimenzovaným chlazením, protože ti ho budou trýznit nejvíce. S postupem času si konzole kupují spíš ti pragmatičtí hráči, kteří nemají velkou knihovnu, pořád u toho nesedí a je tedy možné odstranit to anebo tamto. Se zlepšujícím se technologickým procesem navíc klesá počet jednotlivých čipů a u těch existujících klesá spotřeba v zátěži, takže i chlazení přestává být problém a napáječ taky může být menší a slabší.

Pokud jde o redukci chlazení u poslední edice PS5, je to logičtější cesta, než to udělat naopak, totiž navrhnout chlazení tak nějak a čekat, jestli to jako bude ok, což podnikl Microsoft u raných Xboxů 360. Jejich kazivost, která se pohybovala podle všeho mezi třetinou až polovinou všech vyexpedovaných raných kusů, způsobila velkou ránu reputaci Microsoftu coby kvalitního výrobce hardware a stála strašnou spoustu peněz – podle Steve Ballmera více než miliardu dolarů, které ale Microsoft vysázel na stůl, aby zaplatil opravy zničených konzolí včetně jejich dopravy, protože šlo o pověst a o budoucnost brandu Xbox.

Myšlenka „odebírat, nikoli přidávat features“, se tedy jeví logická. Odebírání je klíčové, protože se zjednodušuje výroba, snižuje se počet bodů selhání a celá výroba se zlevňuje. Zlevnění výroby je důležité, protože kvůli udržení konstantní ceny se první série vyrábějí se ztrátou – a výrobce se musí dostat do plusu. (Fakt, že první série konzolí jsou u Sony stavěné nejlíp, je velmi silný argument, proč je kupovat brzy.)

Ořezávání je standardní součást výrobní politiky – a když se podíváte do minulosti, je obecně jednodušší a bezpečnější než přidávání dalších funkcí. Je to skvěle vidět u Sinclaira, který byl doslova mistr světa ve zjednodušování: A způsob, kterým zjednodušil Sinclair ZX80 (1980) do Sinclairu ZX81 (1981) je prostě umělecké dílo! Původně obsahoval 21 čipů, ale speciálně navržená ULA dokázala snížit jejich počet na pouhých pět, čímž vznikl jeden z nejjednodušších počítačů, které jste si kdy mohli koupit.