AthlonXP Thoroughbread - sezame otevři se | Kapitola 2

Thoroughbread - vše je zase "trochu jinak"

Jádro procesorů AthlonXP vyráběné moderní 0.13um technologií, stejně jako předchozí jádro Palomino, s původními můstky zase trochu zamíchalo. Násobič nyní určují jiné můstky, základní princip "můstkologie" však zůstal zachován.

Nové procesory s Jádrem Thoroughbread

i Zdroj: PCTuning.cz

Čip je u jádra Thoroughbread negravírovaný (bez nápisů), jeho plocha je menší a výrazně obdélníková.

Tzv. "organické" pouzdro (jeho barva je dnes typicky zelená nebo hnědá, dřívější šedofialová pouzdra byla keramická) opět trochu změnilo vzhled a způsob provedení můstků.

U starších Duronů (viz. předchozí obrázky) byla práce s můstky, například propojování soustavy L1, o něco jednodušší. Spoje protilehlých bodů můstku byly na keramickém pouzdře viditelné zřetelněji - vypadaly jako malý obrázek činky, jako dvě zlaté tečky propojené malou ploškou. U dnešních Athlonů jsou však vlastní spoje vedené jakoby pod tenkou "hladinou" vrchní vrstvy PCB pouzdra. Laseru to viditelné nevadí - můstky přeruší i pod povrchem (po této operaci je okolí můstků mikroskopicky "očouzené"), horší to už mají chudáci overclockeři, kterým zeje mezi krajními tečkami doslova mikropropast.

Poznámka: Dříve se můstky s úspěchem propojovaly "dokreslením" chybějící vodivé dráhy... tužkou. U organických pouzder je vhodnější použít speciální elektrovodivý lak s částečkami stříbra - vypálené otvory je třeba navíc často vyplnit sekundovým lepidlem

Athlony XP s jádrem Thoroughbread jsou otevřené! Ano ale...

Možná to bude po předchozích odstavcích tak trochu překvapení, ale Thoroughbredy problémem přerušených můstků L1 netrpí - tyto procesory jsou z tohoto hlediska již "otevřené" (můstky L1 jsou tedy, jak vidíte na obrázku výše, spojené). Není tedy problémem, pokud máte kvalitní základní desku (značkovou, s čipovou sadou KT333, KT400 nebo nForce2), takovýto procesor popostrčit o stupínek či dva nahoru. Máte-li model 2400+ (takt 133x15 = 2000MHz) můžete jej např. nastavit na 2600+ (takt 133x16 = 2133).

Teď asi přemýšlíte, jaký smysl má tento článek... nu, problém, který dnes budeme řešit je tak trochu jinde. Podívejme se na otázku výkonu procesorů z trochu jiného úhlu.

Takt procesoru, rychlost sběrnice a vliv na celkový výkon

I po zevrubné analýze několika paměťově náročných testů zjistíte, že hlavní brzdou vysoce taktovaných procesorů Athlon XP je především relativně pomalá sběrnice (FSB Front Side Bus), která je úzkým hrdlem pro efektivní přísun dat s paměti. S toho plyne logický (i praxi potvrzený závěr), že vyšší frekvencí FSB (v souladu s rychlosti pamětí) lze dosáhnout mnohem lepších výsledků než při pouhém zvednutí násobiče.

Poznámka: U procesorů Thoroughbread od modelu 2600+ výše, řeší firma AMD problém nedostatečné propustnosti zvýšením frekvence FSB ze 133 na 166MHz (přenos dat odpovídá 266 respektive 333MHz) - zároveň odpovídajícím způsobem klesne násobič.

Našim cílem dnes tedy bude především zvyšování frekvence FSB, a to z 133MHz (respektive 166MHz) na 166MHz či dokonce na 200MHz (což nám přinese značné zrychlení komunikace procesoru s okolím). K tomuto účelu budeme potřebovat násobič - na první pohled paradoxně - snížit. To však nebude vždy tak jednoduché...

A nyní další tabulka:

Všimněte si, že většina procesorů nad 1666MHz (model Athlon XP 2000+) používá už násobič z horní (přemapované, alternativní) sady. Jedinou výjimkou je Athlon XP 2600+ s frekvencí FSB 166 MHz, který si ještě "sahá" do původní sady pro násobič 12.5x.

Poznámka: Na přetaktování je dnes nejzajímavější revize "B" jádra Thoroughbread - touto revizí se osazují procesory 2400+ a vyšší. Bohužel, dosud je cena těchto procesorů poměrně vysoká - tak s dostupností to není nijak slavné. 

Pokud nás zajímají frekvence sběrnice procesoru 166MHz a vyšší, musíme najít způsob, jak systému vnutit násobiče z původní "nižší" sady (od 5x až po 12.5x). To však není tak samozřejmé, jak by mohlo na první pohled vypadat.