AMD vs. Intel: Věčné téma | Kapitola 2
Seznam kapitol
AMD vs. Intel je provařené téma, ale u čtenářů patří mezi nejpopulárnější, proto také o něm rádi píšeme. I já jsem opět dostal chuť napsat o tomto věčném tématu se zaručeným flamewarem. Co vám můžu nabídnout, aby to nebylo už stokrát omílané klišé? Zkusil jsem napsal absolutně nezaujatý článek s informacemi, které možná jinde nenajdete. Dovolil jsme si malý výlet do historie, zhodnocení současnosti, blízké budoucnosti a připojil jsem pár grafů. Přeji příjemné počteníčko ...
Pro AMD to znamenalo malou katastrofu, protože právě tato firma nejvíce těžila z nemožnosti obchodního registrování číselných označení. Vždyť AMD měla v roce 1993 celosvětově 50 % podíl na klonech 386 díky přihození dvou písmenek AM(D) před číselné označení - Am386. Tehdejší šéf AMD Jerry Sanders celou "kauzu" Pentium komentoval slovy: "Jméno Pentium nikomu nic nezabrání. Lidé neobjednávají procesory podle jména, ale podle čísla součástí. Jestli chce Intel prosadit preferenci značky, tak sám ze sebe dělá blázny. Udělal by lépe, kdyby propagoval jméno Intel." Bohužel se Jerry šeredně zmýlil. Intel v následujících letech právě díky Pentiu připravil všem svým klonařům velmi těžké časy. Značka dělá v byznysu hodně, vždyť jen značka Intel je po Coca-Cole jedna z nejvýše oceňovaných a Pentium je na tom obdobně. Věřte, že Intel bude své procesory nadále označovat Pentium, byť už s původními procesory 5. generace budou mít jen pramálo společného.
Nejenom marketing (Intel, Pentium a logo Intel Inside) zlikvidoval většinu konkurence Intelu, ale hlavně skvělá technologická úroveň procesorů Pentium pomohla Intelu zvítězit na všech frontách. Připomeňme, že Pentium bylo v době svého uvedení několikanásobně rychlejší než 486 (bohužel první Pentia byla ještě nedoladěná). Následujících 5 let znamenalo neomezenou, takřka monopolní vládu Intelu. Ceny desktopových procesorů byly na dnešní poměry nehorázně vysoké (zajímavější procesory začínaly na 1000 USD), a nejhorší bylo, že ceny se měnily velice pomalu. AMD i Cyrix přišli s určitými variantami, ale ty se nemohly zdaleka rovnat výkonem. První vlnkou na klidné břehy Intelu byla až v roce 1997 velmi nadějná nová řada AMD K6, kterou však několik týdnů po uvedení smetla tsunami jménem Intel Pentium II. Přesto tento procesor, původně pocházející z věna firmy NexGEN, s kterou se AMD během krizového období 1994 - 1997 sloučila, byl pro AMD historicky nejdůležitější výrobek, možná dokonce více než K7/Athlon, protože představoval jakýsi záchranný kruh. K6 sice Pentium II výkonnostně neporáželo, ale představovalo levnou variantu pro méně bohaté. Díky tomuto procesoru AMD na rozdíl od většiny dalších klonařů přežilo.
K6tka pro AMD znamenala záchranu, K7 však už představovala neohroženou ofenzivu na pozici Intelu. AMD K7 neboli Athlon (nakonec i Sanders doznal, že se před 6 lety mýlil :o) se nepodobal žádným předcházejícím procesorům od AMD, byla to těžká váha v procesorovém ringu. AMD za skvělou architekturu vděčí svému dnešnímu muži číslo 3 - Dirku Meyerovi (dnešní viceprezident, který má pod palcem celý vývoj a výrobu procesorů). Tento ex-zaměstnanec dnes už neexistujícího Digitalu spolu s několika lidmi (jak z Intelu, Digitalu či NexGenu) udělal procesor, který ukončil skoro až monopolní postavení Intelu. AMD Athlon byl jak rychlejší, tak cenově dostupnější než Pentium. Díky nové továrně FAB 30 a 0,18 mikron technologii mohla AMD během roku 2000 svést s Intelem vyčerpávající bitvu o dosažení 1 GHz hranici, kterou s přehledem vyhrálo AMD. Zbytek už je nedávná historie ...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
