Alienware AW3423DW: Jak se hraje na panelu QD-OLED z budoucnosti | Kapitola 3
Seznam kapitol
Uvedení tohoto monitoru způsobilo v herním světě poprask. První OLED monitor, který sklízí jednu kladnou recenzi za druhou. Není výjimkou ani označení za nejlepší herní displej všech dob. Navíc je za přijatelnou cenu. Je opravdu skvělý, ale má i pár nepříjemných vlastností a jsou scénáře, pro které se moc nehodí.
Počet portů je solidní, jen bych je dal přesně naopak. Pokud máte počítač na pravé straně (což je dnes obvyklé umístění kvůli prosklené bočnici), bude většina běžných kabelů pro DisplayPort krátká. Naštěstí Dell přibalil praktický delší DP kabel. Porty mají ale jeden nedostatek.
Máme jeden DP 1.4, ten umožňuje přenos až 175 Hz při daném rozlišení monitoru, ovšem při této snímkové frekvenci už to nestačí na 10bitovou hloubku barev. Máte tak dvě možnosti, 10bitový režim a obnovovací frekvenci 144 Hz nebo 8bitový a 175 Hz.
Dále máme dvojici HDMI 2.0. Možná si řeknete, proč jen HDMI 2.0 a ne 2.1. Výrobce se vysvětlením dokonce zabývá i v manuálu.
První důvod je modul G-Sync Ultimate, který HDMI 2.1 nepodporuje. Dále HDMI 2.1 není potřeba ani pro připojení konzolí, jelikož ty neumí rozlišení s poměrem stran 21:9, a tudíž jim přenosová rychlost HDMI 2.0 na obraz v QHD dostačuje.
Osobně si myslím, že je to škoda. Moderní herní monitor měl mít HDMI 2.1, a nikoliv HDMI 2.0, které vás při použitém rozlišení na 175Hz panelu omezí na 100 Hz. Řešením je samozřejmě připojení přes DisplayPort, to je preferované.
OSD menu nabízí širokou škálu nastavení pro různé žánry her, nastavení HDR (můžete jej zapnout či vypnout a přepínat mezi HDR400 na celou obrazovku, nebo HDR se špičkovým jasem 1000 nitů, který ale nelze současně zobrazit na celé ploše, pouze na části), a mnoha dalších funkcí. Samozřejmostí je i volba barevného rozsahu sRGB a DCI-P3. Každý si jistě s nastavením pohraje a zjistí, co mu nejvíce vyhovuje.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
