Recenze ASUS ROG Strix Scope II 96 Wireless: Klávesnice velká i malá zároveň | Kapitola 3
Seznam kapitol
Neznám asi nikoho, kdo by nechtěl mít pro počítač spoustu místa. Prostor na dva až tři monitory, na pizzu, na pořádné reproduktory a kdo ví co ještě. Realita bývá stísněnější a ani u mě se nenajde okolo klávesnice tolik místa, kolik bych si představoval. Zároveň využívám všechny klávesy, takže všemožné uříznuté klávesnice mi zatím nedokázaly pomoci. ASUS ROG Strix Scope II Wireless má ale 96% layout, chybí tedy jen 4 % kláves, které najdete na full-size klávesnici. Jaká je tato klávesnice v praxi u někoho, kdo by měl být exemplárním zájemcem?
Vylepšené lineární snímače s luxusním tlumením
Už v úvodu jsem zmínil snímače NX Snow. Běžně se snímače dělí na lineární (červené), taktilní (hnědé) a clicky (modré). Pro připomenutí, lineární spínače vykazují konstantní odpor v celém zdvihu, taktilní nejdřív odporují více a pak povolí, spínače s proklikem začínají nízkým odporem, který se zvyšuje a v konečné fázi opět povolí.
Kam si však zařadit bílé spínače? Asus u nich píše kouzelné spojení „refined linear“, měly by se tedy podobat NX Red. Pokud porovnáte grafy pro oba typy, zjistíte, že počáteční síla se shoduje u hodnoty 40 cN. Bod aktivace je též shodný v hloubce 1,8 mm, k čemuž je třeba vyvinout sílu 45 cN. V hloubce maximálního stlačení je rozdíl, NX Snow promáčknete na 3,6 mm, NX Red na rovné 4 mm a to ještě při nepatrně vyšší síle. Největší rozdíl je pak v návratu do výchozí polohy, kdy Snow se vrací prakticky ve vlastních stopách, Red víc ochabne.
Samozřejmě je vnímání v praxi komplikovanější. Nevím, zda vaše prsty poznají rozdíly v odlišné dráze nebo odporu, určitě ale zachytíte jiný akustický otisk. Zatímco červená varianta napůl cvaká a napůl ťuká, projev NX Snow má nejblíž ke klepání, které je sice pořád slyšitelné, ale působí jemněji, mírněji.
Pokud večer píšu na RX Red, mám pocit, že musím budit lidi ve vedlejší místnosti, staccato ze Scope Strix RX se rozléhá a zejména uvolnění klávesy vydává ostřejší zvuk, než stisknutí. 96 vydá zvuk jen jeden, při maximálním stisku a i ten je velmi distingovaný, vychovaný. Pokud bych použil metafory, RX zní jak když ťukáte prsty na uvolněný plastový kryt, 96 jako když stejnému krytu utáhnete šrouby a podložíte ho tlumící podložkou.
Pokud bych měl oba typy porovnávat a vybrat si jednoho vítěze, nebudu přemýšlet ani vteřinu, po měsíci hraní i psaní vyhrává Snow s tím, že jsem neobjevil nic, co by Red uměl navíc.
Příjemný feeling podtrhuje i stabilita kláves, jak se u herní klávesnice sluší a patří. Nepřichází v úvahu, že byste se museli trefovat do prostředku mezerníku a během dlouhé chvíle jste se bavili kroucením tlačítek, abyste otestovali jejich vůli. Jak na písmenko dopadne váš prst, tak se zasune dolů, píst se v pístnici nekroutí a všechny klávesy se proto chovají stejně.
Zároveň by měl Asus varovat všechny psavce, klávesy totiž neobsahují české popisky. Dokud vám funguje svalová paměť a jste naučení, co kde najdete, nezaseknete se. Jakmile ale začnete vzpomínat, jestli vedle Ž je Ř, nebo Š, jste ztraceni. O psaní závorek nebo podtržítek ani nemluvě, ale programátoři asi o zmenšené klávesnici ani uvažovat nebudou.
Řešením je si klávesy vyměnit, mechanismus je univerzální (ne jako v případě Scope RX), ale najít kombinaci, která bude vyhovovat rozměry i fontem, nebude jednoduché.
Samotnou výměnu ale zvládnete snadno. Kleště v balení sice nejsou vrcholem ergonomie, jejich zakřivení je vymyšlené pro nižší klávesy, takže je i kvůli minimu místa mezi klávesami budete používat na klávesy spíš jako páčidlo a na kleště se transformují až při vyjímání spínačů, ale aspoň nemusíte hned běžet do krámu.
Konektivita
Klávesnici Strix Scope II 96 jsem testoval se starou známou myší Harpe Ace AimLab Edition. Není proto, že by se Asus svých potomků zříkal, ale proto, abychom mohli otestovat kompatibilitu obou zařízení s bezdrátovým vysílačem ROG Omni Receiver. Po aktualizaci firmwaru prostřednictvím aplikace Armoury Crate stačilo vypnout dočasně synchronizaci, spárovat k automaticky detekované klávesnici i myš a za tři sekundy bylo hotovo. Postup bude trošku komplikovanější pro ty, co rádi odklikávají informační hlášky a třeba zapomenou, že během updatu musí být myš nejen připojená kabelem, ale musí být i její vysílač zapojený, ale po otázce „Proč to sakra nejde?“ vám dojde, že chyba byla mezi monitorem a židlí.
Po připojení už zase vše běží jako po drátkách. Stabilita bezdrátového připojení přes ROG SpeedNova fungovala bez problémů, na rozdíl od levných Bluetooth klávesnic nedocházelo k žádným zpožděním či jinému defektnímu chování. Zajímavý mi přišel údaj o latenci v popisu zařízení. Harpe Ace připojená k Omni Receiveru by měla mít latenci 0,8 ms, samotný Strix Scope by měl mít 1 ms. Po připojení obou kusů k jednomu donglu je udávaná latence 1,48 ms.
Modrý zub se tak stává technologií spíš pro připojení k mobilům, tabletům a jiným hračkám. Nejen zvlášť, ale i dohromady.
Pokud přepnete slider na zadní straně na ikonku BT, můžete využít až tři párovací profily, mezi kterými se dá skákat stiskem kláves. Hypoteticky je tak Scope II řešením i pro případy, kdy chcete pracovat na více zařízeních najednou a odmítáte přitom zvednout ruce ze stolu.
Pokud se ale rozhodnete využívat Bluetooth, přijdete ale o možnost synchronizace podsvícení Aura nebo se žárovkami Philips Hue.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
