Historie Amigy: Cesta k legendám Commodore Amiga 500 a Amiga 2000 | Kapitola 4

Celý zbytek roku 1986 probíhal v Commodore interní souboj managementu, který z projektů by měl mít větší prioritu. Inženýři více věřili B52, zatímco Irving Gould preferoval své dítě – A2000. A co s počítačem Ranger? Ten neměl vlastně žádného zastánce, ovšem v Los Gatos se domnívali, že toto je budoucnost Amigy. Všichni byli nespokojeni se zpožděním vývoje, protože bylo jasné, že v roce 1986 počítače nebudou dokončeny. Problém byl s certifikací A500 úřadem FCC v USA a podobným v Německu, protože základní deska A500 byla pouze dvouvrstvá a vyzařováním rušila domácí spotřebiče. To znamenalo úpravy desky včetně nutnosti použití plechového stínění.

Počátkem roku 1987 byly jak Amiga 2000, tak Amiga 500 hotové a připravené k sériové výrobě, která probíhala částečně v Německu, částečně v Asii.

Představení obou typů proběhlo téměř v ten samý čas v USA (2.března) a Evropě (4.března 1987) na CeBITu. Oba typy byly přivítány pozitivními recenzemi v časopisech a znamenaly obrovský úspěch. Amiga 500 prakticky okamžitě na všech trzích, Amiga 2000 pak především v Evropě, kde se jednalo o zajímavý stroj s možností profesionální práce. V USA neměla A2000 zdaleka takové úspěchy, ovšem A500 tu v podstatě během jediného roku vytlačila Atari ST z pozice herního stroje. Úspěch mohl být ještě větší, pokud by se Commodore podařilo dojednat prodej počítačů se sítí supermarketů, jak to zvládla evropská pobočka, takže jste si Amigu mohli koupit kdekoliv, kde vedli běžnou elektroniku. Právě to stálo i za úspěšným rozšířením Commodore C64. V USA ale Amiga 500 takto distribuována nebyla a dá se důvodně předpokládat, že to její i tak velkolepý nástup trošku zbrzdilo. 

V této chvíli dospěl Commodore k názoru, že původní tým Amiga v Los Gatos už k ničemu nepotřebuje. Jay Miner předal podklady pro nový chipset Ranger a podle jeho vlastního tvrzení byla tato technologie dokončena, prototyp otestován a připraven k nasazení v jakékoliv profesionální Amize s procesorem 68010 či 020 a 2 MB VRAM. Commodore jej ale právě z tohoto důvodu nikdy nepoužil. Cena těchto pamětí totiž klesala mnohem pomaleji, než Miner předpokládal, proto byly v této době používány jen v některých výkonnějších videokartách o velikosti 256–512 kB. 

Když už tak nějak nebylo, čím by tým Amiga mohl přispět, Commodore pobočku v Los Gatos 31. března 1987 uzavřel. Zbývající členové původního týmu (tehdy šlo už jen o 6 lidí) byli vyzvání k přestěhování ze slunné Kalifornie do mnohem méně slunné Pensylvánie, kde měl Commodore ve West Chesteru svůj hlavní engineering. Z nějakého důvodu, který je asi každému jasný, tuto možnost nikdo nevyužil. Jak jsme si na začátku našeho vyprávění řekli, stalo se nepsaným pravidlem, že po zrození úspěšných počítačů jejich tvůrci obvykle odcházeli za lepším. U Amigy tomu nebylo jinak.