Historie Amigy: Cesta k legendám Commodore Amiga 500 a Amiga 2000 | Kapitola 3
Seznam kapitol
Minule jsme si vyprávěli, jak Commodore sice s velkou slávou zakoupil firmu Amiga a choval se velkopansky jako bohatý ženich, aby následně vyšlo najevo, že spíš připomíná chudého sňatkového podvodníka. Rok 1985 znamenal pro firmu krizi, při níž byl krach nebezpečně blízko. Amigy se to, naštěstí, dotklo relativně minimálně, takže se ji podařilo dokončit včas, i když za cenu některých nedokonalostí. Bohužel, Amiga 1000 byla drahá a nešla příliš na odbyt. Bylo třeba přijít s něčím, co platformu na trhu prosadí.
Ve firmě Commodore po mnoho posledních let její existence platilo, že inženýři pracovali na projektech několika srovnatelných počítačů současně, přitom se vůbec neobtěžovali konzultovat jejich budoucí schopnosti s marketingem. Celý příběh Amigy je tímto prokletím poznamenán, takže znovu a znovu vznikaly stroje, které sice možná byly zajímavé, ale buď je management zavrhl jako neperspektivní, nebo u zákazníků zdaleka nezaznamenaly takový úspěch, jaký si jejich tvůrci slibovali. To platilo ostatně i o Amize 1000, která navzdory revolučním schopnostem zdaleka neznamenala takový obchodní úspěch, jak se čekalo. To, co Commodore nakonec zachránilo a znamenalo legendu, přišlo znenadání ze směru, odkud to nikdo nečekal.
Inženýři Commodore ve West Chesteru měli stále větší pocit, že tým Amiga v Los Gatos není schopen udělat levnější variantu Amigy. Sice byla avizována Amiga 1000LC (zkratka z low cost), ale nic moc se nedělo. Proto v lednu 1986 Bob Russel, George Robins, Jeff Porter a Bob Welland rozebrali A1000, Atari 520ST a IBM PCjr aby tyto počítače porovnali.
Blake Patterson - originally posted to Flickr as Atari 520ST systemAtari 520ST system, CC BY 2.0, Link
Atari ST se jim velmi zamlouvalo svou jednoduchostí, byl to počítač vyrobený levně jako C64. Namísto cca 42 šroubků v A1000, která byla hrozně komplikovaná, mělo 520ST šroubků pouze 9. PCjr byl komplikovaný a drahý počítač, který u nich, stejně jako u zákazníků, naprosto propadl. Dospěli k názoru, že by měli zkusit udělat Amigu ve stylu Atari 520ST, protože to byla jediná cesta, jak skutečně zásadně snížit cenu.
Poté, co v dubnu 1986 dokončil A1000 ve verzi PAL, vyrazil Jeff Porter na okružní jízdu po východní Asii a zjišťoval lokální ceny potřebných komponent pro levnou verzi Amigy. 9. května 1986 pak na základě jeho zprávy Gerard Bucas, šéf engineeringu, požádal o detailní specifikaci levné Amigy. Projekt byl nazván B52 a původně měl být dokončen v říjnu 1986, brzy bylo ale jasné, že spíše bude hotový v lednu 1987.
Projekt schválil Irving Gould i Thomas Rattigan a získal nejvyšší prioritu. Porter a další inženýři z Commodore už nevěřili týmu Amiga v Los Gatos, nevěřili, že by byl schopen vytvořit skutečně levnou Amigu, tak to vzali do svých rukou.
Jeff Porter jako projektový manažer stanovil základní koncept budoucího levného stroje – stroje, který se stal miláčkem milionů uživatelů. Koncept byl následující:
- Integrovaná klávesnice s počítačem
- Externí zdroj
- Odstraněná WCS, místo toho ROM
- 512 kB RAM
- Integrace podpůrných obvodů a původního Agnusu do Fat Agnusu
- Jednotná základní deska pro PAL/NTSC, liší se jen několik obvodů a oscilátor
- Disketová jednotka na pravé straně (což v důsledku znamenalo, že expanzní konektor bude na levé a vůči A1000 bude vzhůru nohama).
Originální tým Amiga, který sice sliboval A1000LC, ale nic moc pro to neudělal, z tohoto návrhu nebyl vůbec nadšen. Jeff Porter trpělivě vysvětloval, že inženýři Commodore umí vyrábět laciné počítače. Vyrobit počítač lacině není snadné a je třeba vědět, kde je možné ušetřit. Týmu Amiga se nelíbilo, že A500 je vlastně jen lacinou kopií A1000 a nenabízí lepší technologii. Porter sice sliboval dokončit budoucí A500 do října 1986, nakonec bylo ale nutno projekt přehodnotit a novým termínem byl leden 1987.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
