Teac a optické mechaniky, floppy disky i externí disky - to docela sedí, co však Teac a TFT monitory? Že vám to nic neříká? To se záhy nejspíše změní a první modely 17“ S1702D a 19“ S1902D nás o tom mají přesvědčit. My jsme k recenzi jsme získali 19" model - dostojí očekávaní která vyplývají z tak renomované značky? {mospagebreak title=Teac S1902D}

Na začátku by možná neškodilo pár postřehů o firmě Teac. Tato japonská firma vyrábí elektroniku pro profesionální a domácí použití již od roku 1953. Když někdo působí v elektronice 50 let, tak je jasné, že musel stát u zrodu celého oboru.

V roce 1957 vyprodukoval TEAC svůj první kotoučový magnetofon TD-102
a další audio lahůdky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Digitální kazetový paměťový systém pochází z roku 1977 - i na něm je vidět
zájem Teacu o počítače a ukládání dat.

Postupem doby se Teac zaměřil na dvě oblasti - na široce pojaté, profi i amatérské audio (to nás teď bohužel nebude zajímat) a v počítačích na poměrně úzkou oblast "storage". Co se týče optických mechanik CD-ROM /RW, DVD-ROM udržuje si dnes Teac pozici v první světové trojce. Jistě také nebudete překvapení když nálepku Teac najdete na FDD mechanice nebo na externím disku ale na monitoru nebo na TFT panelu - to nikdy nebývalo. Tedy ne až do konce minulého roku. V listopadu 2003 se totiž TEAC rozhodl uplatnit své standardy i ve "vizuální" oblasti a otevřel novou "PC kapitolu" - představil první dva LCD TFT panely: 17“ S1702D a 19“ S1902D. Ten druhý se Vám pokusím alespoň trochu představit a uvidíme, jestli tento první krok Teacu stál za to.

19" tekutých krystalů - S1902D

Teac se i v případě krabic svých premiérových TFT panelů drží svého tradičního designu. Přes 19 palců "živé váhy" (u panelů se naštěstí měří viditelná úhlopříčka - velikost obrazu testovaného panelu se dá srovnat s 20"-21" monitory) je krabice snadno přenositelná.

Uvnitř krabice je skrytý stříbrno-černý krasavec (na fotografii vypadá jako běžná 17tka ale nenechejte se zmást).

Díky tomu že hloubka panelu není velká, nečiní si panel na prostor nijak velké nároky - na můj malý stůl se vešel docela dobře hned vedle mého klasického CRT monitoru, takže jsem nemusel dělat žádné prostorové úpravy.

Provedením je S1902D klasický TFT monitor vyšší třídy: je vybavený DVI / VGA vstupem, USB hubem, kvalitní plasty jsou černo-stříbrné, design je decentní (okraje jsou 20mm široké, podstavec má nápaditý design).

Mrkněme se na „takticko-technickᓠdata uváděná výrobcem:

OSD menu

• Monitor Control: Auto adjust / Horizontal position / Vertical Position / Phase / Clock / Reset / Graph./ Text / Port Select / Exit
• OSD Control: OSD Horizontal Position / OSD Vertical Position / OSD Timer / Exit
• Graphic Control: Contrast / Brightnes / Color / R/G/B / Auto Level / Reset / Exit
• Misc. Control: Language / Audio Volume / Information / Exit

Poznámka: v režimu DVI jsou některé funkce nastavení vypnuty, jelikož jsou řízeny automaticky.

• Ovládání: 5 tlačítek, 2x Function, 2x Adjust, Power indikován LED diodou.
• Vstupy: DVI, VGA Analog, Audio jack, Power 230V (trafo je vestavěné v monitoru)

Design

Jak je patrno z obrázků monitor má poměrně úzké 20mm okraje. Působí to velmi elegantně, ale hlavně monitor zabere méně místa na pracovní ploše. Pod částí displeje je černý pás, ve kterém jsou umístěny reproduktory o výkonu 1W a ovládací tlačítka OSD a ON/OFF. Podstavec má oválný tvar základny, na přední straně s výřezem. Monitor je proveden v poměrně opatrném hranatém stylu a jeho vzhledu prostě není co vytknout.

Zezadu je to však docela normální LCDčko jako většina ostatních ...

Ergonomie

Monitor nelze otočit na výšku (pivot), takže nemůžete využít otočení o 90° pro zpracování dlouhých textů atd. - u tak velké úhlopříčky to není ale na škodu. Horizontální sklápění je možné v rozmezí –3° až +20° (monitor lze nicméně sklopit úplně na plocho do tzv. přepravní polohy). Monitor je vybavený standardními otvory pro montáž tzv. VESA ukotvení.

"Maskování" kabeláže není zrovna vyřešeno ideálně - DVI je černý kabel s bílými koncovkami a VGA zase s modrými (tohle tedy mohl výrobce doladit a přibalit vše v černé barvě). Naštěstí za tak velkým panelem a širokým stojanem není kabeláž zepředu vůbec vidět. Docela jinak to však vypadá zezadu, v prestižní kanceláři někde na volně přístupném místě to u odborníků může budit úsměv – ale nechci být zase nějak přecitlivělý, je to maličkost.

Zdroj je umístěný v panelu - toto řešení má své výhody i nevýhody: kabel je poněkud silnější, na druhou stranu nehrozí že ztratíte při stěhování zdroj ani to, že do něho budete pod stolem stále kopat.

Ovládání OSD

Tak tady jsem se opravdu zapotil. Ach jo, kláves je málo, v různých režimech zobrazení OSD mají různou funkci. Ani několikadenní používání mi v tom jasno neudělalo. Ještě štěstí, že panel je možné připojit přes DVI - tím odpadne podstatná část seřizování a do menu se dlouhou dobu nepodíváte.

Audio

Monitor je propojen se zvukovkou klasickým audio kabelem opatřeným jack koncovkami - je však pouze 1m dlouhý, což považuji za hodně málo.

Ani u tohoto modelu se nekonají žádné zázraky - zvuk integrovaných reproduktorů je slabý, vlastně použitelný pouze pro interpretaci systémových zvuků. Regulace hlasitosti je skryta pod tlačítky OSD. Abyste věděli jak zvuk regulovat, musíte prostě kouknout do manuálu, kde je popsáno, že je to pod tlačítky „adjust“ a potom si to pamatovat. Více by se mi líbil vestavěný potenciometr někde v boční, nebo zadní části monitoru, ale to je věc vkusu.

USB hub

Na zadní straně panelu je ještě umístěn USB hub, který se dnes hojně integruje do monitorů LCD i CRT vyšších tříd. K tomu není co dodat - kdo ho nepotřebuje, tomu nebude nijak vadit, ostatní jej ocení. USB kabel (naštěstí černé barvy) je součástí výbavy.

Nejdříve je nutné říci, že rozlišení panelu je, i přes 19" úhlopříčku, "sedmnáctkových" 1280x1024. To je pro takovou plochu docela málo (hustota obrazových bodů je v tomto případě nižší a odpovídá kancelářským LCD 15").

Hned po spuštění Windows, pokud budete mít panel tak blízko jak jste byli zvyklí u monitoru, si všimnete viditelné struktury obrazových bodů která vás upozorní na to, že se díváte z malé vzdálenosti. Nezbývá tedy než odsunout panel o něco dále, což také předjímá optimální použití panelu při případných prezentacích. U panelu o této úhlopříčce bych rád viděl np. rozlišení SXGA 1400x1050 (takové rozlišení mají dnes špičkové 15" TFT u notebooků!) nebo ještě lépe 1600x1200.

Analog nebo DVI?

Monitor jsem testoval v obou režimech připojení, analogovém VGA i digitálním DVI. Jediné rozdíly, které jsem zaznamenal jsou tyto: Při analogovém připojení nelze použít vyšší horizontální frekvenci, než 60Hz, jinak je obraz viditelně neklidný (tady hraje roli pochopitelně i grafická karta). Při DVI není rozdíl mezi frekvencemi téměř patrný, přesto doporučuji vždy 60Hz, obraz se mi zdá nejlepší.

Předem se omlouvám za kvalitu fotografií, bohužel moc se nepovedly, tak snad jen ilustračně - originální testovací obrázek PCTuningu. Ve skutečnosti je podání barev v tmavé oblasti lepší, než vyjadřuje fotografie.

Kvalita obrazu

Kvalita obrazu je vynikající (pominu-li nepříjemný "mřížkový efekt" popisovaný výše). Vysoký jas a zejména kontrast (výrobce uvádí špičkových 700:1) způsobují že panel až září - i tyto vlastnosti oceníte zejména při prezentacích. Při běžné práci, uvážím-li, že sedím sotva půl metru před obrazovkou, není vůbec na škodu přednastavené hodnoty jasu snížit. Večer, kdy poklesne intenzita okolního světla je ztlumení jasu prakticky nutností.

Barevné přechody jsou čisté  a plynulé i zde dávám jedničku

Barvy jsou čisté a přesné, přechody plynulé - zdá se, že elektronika zvládá řízení barev na jedničku (počet barev které jsou dnešní panely schopné zobrazit je 10x nižší než uváděných 16.7 mil., výsledné barvy se dnes běžně získávají rychlým přepínáním několika polotónů - to dřívější panely často nezvládaly a výsledkem byly mírně schodovité barevné přechody).

Poznámka: Na čím dál kvalitnější podání barev si už u kvalitnějších TFT panelů začínám pomalu zvykat. Tento trend jistě vítají nejenom běžní uživatelé ale především grafici (v tomto oboru je nestavení nízkého jasu prakticky nutností - v opačném případě jsou barvy příliš zářivé).

DVI nastaví základní parametry samo, takže odpadá práce s laděním, přesto je zde možnost doladit si vyvážení barev podle vlastních požadavků.

Stupnice šedi

Zobrazení tmavých ploch a hladkost přechodů do šedé je velmi dobrá. Už od 3% jasu jednotlivá pole velmi dobře čitelná.

Geometrie obrazu je pochopitelně přesná - u panelů se to běžná věc. Testoval jsem monitor i při práci s programem MicroStation a neměl jsem nejmenší námitky.

Response Time

Co se týče doby odezvy - tady mě panel příliš nepotěšil. I zde se potvrdilo to, co jsem u velkých LCD panelů vysledoval dříve - doba odezvy (response time) velikánů je vyšší než u mnohých 17" modelů.

Poznámka: Fotografie zobrazuje typicky dvě "fáze" pohybu (dvě exponované pozice) - více "kopii", nebo rozmazané duchy by neměly být vidět. Záběr ukazuje, že testovaný panel má čas odezvy přibližně 30-35ms (jsou vidět dva stíny - druhý, bílý, je vidět zejména v nápisu "Black").

Podle našeho názoru výrobcem uvedená 25ms je příliš optimistická. Osobně ji odhaduji na cca 35ms (výsledky jsou nezávisle od připojení - mlžení ve velmi dynamických scénách nastává jak u VGA tak i v případě propojení DVI).

Např. v 3DMarku 2001 je truck v prvním testu viditelně rozmazaný a čím rychleji sebou hází, tím hůře. Dynamická hra Quake III Arena se vůbec nedá hrát. Zkoušel jsem deathmatch po síti, ale nešlo to. Scéna i pohybující se spoluhráči jsou tak neostří, že přesné zaměření ke střelbě bylo téměř nemožné. Vyzkoušel jsem klidnější hru, Unreal 2, kde vlastně v poklidu procházíte různé lokace a sem tam s někým zabojujete. Tam už to bylo podstatně lepší, jelikož styl hry je mnohem pomalejší. Pochopitelně hry - pokud je to možné - musíte hrát hru v nativním rozlišení 1280x1024. Pokud zvolíte nižší, obraz je opět viditelně horší.

Jistě se zeptáte na filmy - vyzkoušel jsem celkem tři akční tituly a docela to šlo (filmy obecně nemění scénu tak dynamicky jako počítačové hry). Odezva se neprojevila tak markantně jako při hraní rychlých her.

V tomto testu monitor obstál průměrně, na běžné aplikace včetně inženýrství je dobrý, při sledování filmů poslouží taktéž, avšak s počítačovými si vyloženě nerozumí.

Zde nemá monitor žádné záporné body. Pozorovací úhly odpovídají cca uvedeným hodnotám 170° oboustranně.

Zhodnocení a závěr

Co říci tedy závěrem? Zkusím to shrnout do jednotlivých bodů a oznámkovat.

Pro:

• velká obrazovka umožňující pohodlnou profesionální práci
• kvalitní zobrazování
• vysoký kontrastní poměr 700:1
• integrované audio

Proti:

• doba odezvy nepoužitelná pro hraní her
• slabé integrované audio :-)
• pouze rozlišení 1280x1024 (chtělo by to vyšší)
• poněkud vyšší cena

Cena se k 15.1.2004 pohybovala na 24-25 000Kč vč. DPH (v závislosti na prodejci).

Možná jste si všimli, že dílčí závěry z testů tohoto panelu směřují k jednomu vyústění: pokud hodláte výsledky své práce ukazovat jiným, předvádět je nebo prezentovat zákazníkům nebo širšímu auditoriu, je tento panel tím pravým. V tomto případe nevadí poněkud vyšší doba odezvy a naopak, bodují vlastnosti jako vysoký kontrast 700:1 nebo dobré pozorovací úhly. Je evidentní, že právě zde bylo těžiště optimalizací (prakticky neexistují panely které jsou vynikající ve všech ohledech, některá vlastnost se často obětuje na úkor jiných - zde to poněkud "odnesla" doba odezvy). Pokud se na tento panel budete dívat pod tímto úhlem, budete nadmíru spokojeni, pokud jste očekávali "herní stroj" - nebudete nad ním jásat.

I když jsem 17" (S1702D) neviděl, pro osobní použití bych vsadil spíše na tento typ (rozlišení je identické jako u svého 19" brášky).

Za zapůjčení děkujeme firmě ATComputers

Další články v kategorii

• Philips 436M6VBPAB: 4K, DisplayHDR 1000, MVA a QDOT na 43"
• Ultra HD televize jako monitor – strasti a slasti
• ASUS ROG Strix XG35VQ: pořádná brána do světa her
• MSI Optix MAG27CQ: výhodné herní VA LCD s FreeSync a 144 Hz
• Arctic Z2-3D: velký krok vpřed k ergonomii