Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu | Kapitola 6
Seznam kapitol
Nejnovější kompaktní řadu 510 počítačových skříní NZXT rozšířil model Flow, jehož rozměrný průduch na čele zvyšuje chladicí potenciál a umožňuje tak instalaci výkonných a energeticky náročných sestav. Přitom zůstal zachován tradičně čistý a nadčasový design s celokovovou konstrukcí ve dvou barevných variantách. Současně si v testu představíme další značkové, funkčně a esteticky ladící komponenty.
Jak jsem avizoval na úvod, vestavba vzorové sestavy bude tentokrát zajímavá tím, že její součástí budou tovární komponenty v atraktivním bílém provedení, které by měly s testovanou skříní NZXT H510 Flow náramně ladit.
Vestavbu tedy zahájím základní deskou NZXT N7 Z590, kterou si nejprve krátce představíme. Obdržel jsem ji v originálním prodejním balení s typickým čistým designem kombinujícím bílé a fialové barvy bez křiklavých prvků. Čelní strana krabice zobrazuje fotografii základní desky a na zadní straně najdeme většinu jejích technických parametrů ve třech jazycích.
Stejně jako testovaná skříň, tak i tato základní deska se vyrábí ve dvou barevných provedeních, konkrétně v bílém a černém. Podle vlastního vkusu si každý může vybrat, jaká kombinace se mu líbí nejvíce.
Já jsem si pro testovanou bílou variantu skříně vybral bílou variantu desky. Se skříní H510 Flow nemá deska N7 shodné jen lakování krycích plechu, ale také zde nacházíme podobný styl děrovaných průduchů s kruhovými otvory. Označení Z590 naznačuje přítomnost patice LGA 1200 a nejvyšší čipové sady Z590 pro procesory Intel 11. generace, která je zpětně kompatibilní s procesory 10. generace.
Značnou plochu desky překrývají rozměrné kryty z lakovaného plechu. Otvory v krytech pro konektory jsou dimenzovány jen v nezbytném rozsahu, větší volná plocha logicky zůstává jen okolo patice procesoru. Výrobce omezil počet SATA 3 konektorů na pouhé čtyři, co by nemuselo vyhovovat všem zákazníkům. Na druhou stranu vyšší počet těchto konektorů přináší někdy problémy se sdílenými linkami.
Základní deska N7 má integrovaný štítek s I/O konektory. Zleva vidíme dvojici konektorů pro připojení antén zabudovaného WiFI/BT modulu Intel AX210 a pod nimi zapuštěné tlačítko pro reset biosu. Následuje obrazový výstup integrované grafiky procesoru v podobě HDMI 1.4b. Ve změti USB konektorů s převládající modrou barvou identifikujeme dvojici USB 2.0, čtveřici USB 3.0, tři konektory USB 3.1 Type-A a jeden USB 3.1 Type-C. LAN konektor je napojen na čip Realtek RTL8125BG 2.5 GB. Zcela napravo je pětice analogových konektorů a jeden digitální optický výstup špičkového zvukového kodeku Realtek ALC 1220.
Pravý boční okraj základní desky obsadily zejména konektory pro připojení ventilátorů a 8+4pinové konektory pro napájení procesoru. Ty jsou výsledkem značné energetické náročnosti procesorů Intel 11. generace, které se po uvolnění TDP limitů doslova utrhnou z řetězu.
Také levá boční stěna desky obsahuje slušnou dávku konektorů pro připojení ventilátorů (dohromady jich má deska 7 kusů), doplněnou u trojici konektorů USB 2.0, jedním USB 3.0 a obvyklými konektory pro stropní audio a I/O prvky. Zájemce o taktování procesoru potěší přítomnost tlačítek pro spuštění počítače a jeho reset.
Spodní strana matně černé desky s tištěnými spoji obsahuje minimum součástek, které se již nevešly nahoru.
Za účelem osazení některého z dvojice vysokorychlostních M.2 slotů bude nutná demontáž jejich krytů. Ty jsou sice plechové, ale zespod mají nalepenu vrstvu z plastu s pružnými fixačními výstupky. Kryty lze vyloupnout bez nutnosti použití nářadí. S osazenými disky nejsou v přímém kontaktu a nepřispívají tak k lepšímu chlazení, spíše naopak.
Primární M.2 slot může v kombinací s procesorem Intel 11. generace fungovat v režimu PCIe 4.0 ×4, s procesorem 10. generace nabízí kompatibilní režim PCIe 3.0 ×4. Sekundární M.2 slot umožňuje již jen režim PCIe 3.0 ×4 nebo SATA. Oba sloty podporují moduly velikosti 2242, 2260 a 2280.
Hlavní kryt je k základní desce přišroubován. Jeho základem je plastový výlisek, na nějž je svrchní plechová část nalepena. Podle některých zdrojů tuto desku pro NZXT vyrábí ASRock, jeho logo jsem však na desce nenašel. Zato jsem v jednom z rohů naše drobný nápis informující, že se jedná o revizi 1.01. Údajně by měla vycházet z konstrukce modelu ASRock Z590 Steel Legend, avšak po srovnání jsem došel k závěru, že rozložení součástek je jiné.
Na své si přijdou odpůrci barevných blikátek, neboť na desce žádný takový prvek s LED osvětlením není přítomen. Odstěhoval se neznámo kam. Čipovou sadu chladí jednoduchý kovový pasiv bez žebrování. Po demontáži krytu se nám také otevírá přístup ke třetímu M.2 slotu se standardně osazeným modulem Intel Dual Band Wireless AX210 Wi-Fi 6E včetně Bluetooth V5.2. Pod krytem se ukrývá také TPM konektor, což by byl problém v případě potřeby jeho využití, ale drtivou většinu uživatelů to naštěstí nemusí zajímat.
Po demontáži pasivního chladiče se můžeme podívat na rozložení prvků napájecí kaskády v konfiguraci 12+2 fází (Vcore + SOC). Na detailním snímku vidíme 50A MOSFETy Vishay Sic654.
Pasivní chladič napájecí kaskády sestává ze dvou spojených silnostěnných kovových profilů. Přestože jim chybí hustší žebrování, nezaznamenal jsem při pokusech o taktování procesoru žádné problémy s přehříváním kaskády.
Představení základní desky NZXT N7 Z590 ukončíme pohledem na poměrně skromné příslušenství, které spočívá ve dvojici antén Wi-Fi modulu, dvojici SATA kabelů, dvojici šroubů pro upevnění M.2 disků a ve velmi jednoduché uživatelské příručce.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
