Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace | Kapitola 3
Seznam kapitol
Po seznámení s distribucemi Linuxu, přišel čas si Linux vyzkoušet. "Špatná" zpráva je, že pokud jste si pro své první linuxové krůčky po úvodním článku vybrali jinou distribuci než Debian nebo Mandrake, budou vaše začátky trochu složitější, protože právě těmto dvěma distribucím se budeme věnovat. Možná vás napadne otázka: Proč dvě a ne jedna? Snažil jsem se vybrat tak, abych uspokojil ty, kteří chtějí získat komfort v podobě instalátoru, který detekuje HW, umí přerozdělit disk, aby Váš(e) stávající OS zůstal(y) nedotčen(y) a obsahuje pokročilé konfigurační nástroje - tím je Mandrake, pro tyto vlastnosti je často doporučován stávajícím uživatelům Windows pro nejjednodušší přechod na Linux. Pro ty, kteří se rozhodli do Linuxu proniknout poněkud více, jsem vybral Debian, který nic nebude dělat za vás a veškerou konfiguraci a instalaci ponechá na vaši "inteligenci". Takže jedna distribuce by byla samozřejmě málo. Možná se teď ptáte: Proč jen dvě? Bylo by asi nad moje síly v rozumném čase se věnovat podrobněji více než dvěma linuxovým distribucím. Takže víc než dvě jsou až moc.
- instalovat základní systém
v tomto kroku se nainstalují nezbytné programy pro funkčnost Linuxu po restartu.
i Zdroj: PCTuning.cz - nastavit systém startovatelný
instalátor dává možnost nainstalovat LILO do MBR (master boot record) disku nebo do boot sektoru oddílu, který jsme nastavili při rozdělování disku jako startovatelný. Některé verze Windows (ty s NT jádrem), se zlobí, pokud nenajdou MBR od Microsoftu. Pokud máte nainstalovány na pevném disku i takové Windows nebo chcete instalovat pokročilý MBR dodávaný s Debian Linuxem, zvolte raději instalaci do boot sektoru. Zvolte výchozí OS, který bude startovat z nabídky programu LILO.
i Zdroj: PCTuning.cz
i Zdroj: PCTuning.cz
i Zdroj: PCTuning.cz - vytvořit startovací disketu
tento krok můžete vynechat, jestli jste si jisti, že jste nakonfigurovali systém startovatelný. Pokud jste ale nechtěli měnit již nakonfigurované startování z disku, disketu vytvořte, Linux bude startovat s její pomocí. - restartovat systém
Jednotlivé fáze instalace se mohou lišit v závislosti na konfigurace vašeho počítače (byl nalezen další OS, byla nalezena podpora PCMCIA, apod.)
Toto vše až sem, trvá na dnešních počítačích doslova pár minut (nepočítaje v to prostoje).
Po restartu by vám již měl startovat Debian Linux z disku. Nejprve se zavede jádro a spustí startovací skripty. Nevýhoda je, že ačkoli instalace byla v českém jazyce, první start je v angličtině, protože jak jsme si řekli dříve, Debian Linux nedělá nic navíc a proto není podpora češtiny momentálně nainstalována a musí se explicitně nainstalovat.
Než bude možno dále pokračovat, je nutné projít ještě několik konfiguraci základního systému.
Po úvodní gratulaci, že jste úspěšně nainstalovali Debian :-), je třeba nastavit časovou zónu. Konfigurátor se kromě časové zóny zeptá nejprve zda v hardwarových hodinách má být uložen GMT čas (typické pro linuxové systémy) a lokální systémový čas bude přepočítáván podle časové zóny nebo má být v hardwarový hodinách uložen lokální čas - vhodné pokud máte na disku i DOS nebo Windows, které to dělají stejně.
Jako další se konfiguruje systém šifrování hesel. Je možné zapnout šifrování hesel pomocí MD5 hash algoritmu (novější bezpečnější způsob, umožňující hesla delší než 8 znaků, zpětně kompatibilní) nebo ponechat šifrování hesel starším algoritmem crypt, který je vhodný, pokud chcete sdílet soubory s hesly se staršími systémy nebo budete chtít hesla propagovat pomocí systému NIS. Pak se ještě konfigurátor ptá jestli chcete zapnout "shadow password". To je systém, kdy jsou hesla uložena odděleně od seznamu s uživateli, soubor s hesly má právo číst jen root, proto je tento způsob bezpečnější a doporučovaný.
Dalším krokem je zadání hesla superuživatele root. Pokud chcete můžete ještě přidat běžného uživatele (přihlašovací jméno, plné jméno, heslo).
Nemáte-li počítač s PCMCIA, instalátor se zeptá, jestli chcete odinstalovat balíčky s její podporou. Jestliže chcete instalovat systém přes dial-up, můžete nakonfigurovat PPP.
Dále nabídne konfigurátor "naskenování obsahu" CD s Debianem, které máte k dispozici, vytvoří se databáze dostupných balíčků (pokud bude chtít přidat do balíčkovacího systému další CD někdy později, učiňte tak příkazem apt-cdrom add). Po naskenování posledního CD, můžete přidat další zdroje pro balíčkovací systém APT a také zdroj s bezpečnostními updaty z internetového serveru Debianu (pokud máte v tého fázi přístup k internetu je vhodné tak učinit).
Tím je konfigurace základu systému hotova (dá se provést kdykoli znovu příkazem baseconfig).
Nyní se spustí pokud to chcete program tasksel, který umožní výběr skupiny sofwarových balíčků (např. se nainstaluje celé desktopové prostředí a/nebo balíčky pro vývoj, atd.).
Po tasksel je možné spustit dselect, což je nástroj pro výběr jednotlivých balíčků (jedněmi je tento nástroj vychvalován, jinými zase zatracován - druhá skupina používá obvykle nástroj aptitude).
Protože se vám budu snažit maximálně zjednodušit instalaci a pomůžu vám v prvé řadě přednostně doinstalovat češtinu, opusťte nápovědu programu dselect mezerníkem a výběr balíků potvrďte klávesou ENTER. Přidají se k instalaci tzv. standardní balíčky. I tento krok se může vynechat (dá se provést později). Jestliže instalujete, bude se systém vyptávat u některých balíčků na konfiguraci. Pokud nevíte, zvolte zatím nainstalovat nebo potvrďte jednoduše výchozí či nabízené hodnoty, většině uživatelů to tak bude vyhovovat.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
