Nenápadné kouzlo mobilních monitorů aneb větší komfort při práci i na cestách | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ti z nás, kteří nemají extra veliké anebo extra širokoúhlé monitory, obvykle používají multimonitorové sestavy. Já s nimi začínal už kolem roku 2000, kde to vyžadovalo mít víc grafických karet – a miloval jsem je. Jenže jaké máte možnosti s notebookem na cestách?
Poté, co jsem prožil dvojí zklamání, jsem byl upozorněn na to, že se už delší dobu dělají mobilní displeje, které jsou založené na naprosto odlišné konstrukční filozofii. Podobají se totiž spíš tabletům, mají obaly podobné tabletům, stojánky od tabletů – no, podobají se jim až tak moc, že Apple sám dovoluje používat iPady jako externí obrazovky k Macbookům, což popravdě dává docela smysl.
Sáhl jsem po třech modelech mobilních obrazovek od Asusu, protože Asus jich dělá vážně spoustu různých cenových hladinách, od levných IPSů po dražší OLED modely – zkrátka a dobře si můžete vybrat externí monitor podle svého vlastního notebooku a technologicky i vizuálně si je tak spárovat. Všechny modely, které jsem zkoušel, podporovaly režim na výšku, takže když píšete texty, děláte s weby a podobně, může to být bezvýznamné plus!
Všechny modely, které jsem zkoušel, měly Full HD rozlišení, tedy 1920×1080, protože v téhle úhlopříčce je to rozlišení, na které ještě vidím. Existují i mobilní panely se 4K, ale kromě toho, že jsou podstatně dražší, bych si na nich musel obraz zoomovat, což zbytečně komplikuje věci. Pro tyhle malé panely (11 až 16 palců) mi přijde Full HD jako ideál.
Nejdražším modelem, který jsem vyzkoušel, je herní 15.6" ASUS ROG Strix XG16AHPE. Jde o solidní IPS se 4ms odezvou, 144Hz panelem, podporou G-Sync a možnostmi připojení přes USB-C, pak DP over USB-C a HDMI na micro HDMI. Zajímavou vlastností je u něj to, že má zabudovanou baterku, jejíž výdrž odhaduji při běžné práci na 60 Hz asi na 5 hodin, Asus udává při 144 Hz asi 3 hodiny. To není plná pracovní doba, ale přece jenom to odlehčí baterce stroje, ke které monitor připojujete a něco se na tom udělat dá.
Monitor má celkem komplexní menu, umí se probouzet po HDMI, dostanete k němu všechny potřebné kabely a také napájecí zdroj a měkké přenosné pouzdro, což je podle mě možná jediná slabina, protože podle mě panel, který fakticky nosíte volně, by si zasluhoval vyztužení pouzdra alespoň na jedné straně. Baterie ho dovoluje připojit k notebooku jediným kabelem, ať už jde o USB-C anebo HDMI, takže sestavení je jednoduché a rychlé. Podporuje i audio, které bych nazval jako „základní“ – je možné, že váš notebook hraje lépe.
Stojánek je vyřešený opravdu zajímavě – panel má výklopnou zadní polovinu krycího štítu, čímž vytváří polohovatelnou nohu. Ta sice kapku brání kabelům, pokud od něj máte notebook napravo, ale je to řešení jednoduché a vtipné, dost možná nejlepší z těch, které jsem zatím vyzkoušel, pokud víte, kde to máte chytit, se vyklápí snadno a je opora je stabilní. Má také závit na tripod, takže se dá namontovat například na stativ od foťáku.
S hmotností 900 gramů a s cenou dosahující deseti tisíc je to ale řešení k zamyšlení, protože za deset tisíc si můžete koupit opravdu zajímavé standalone modely.
ASUS ROG Strix XG16AHPE
Přepravní obal je luxusní, ale měkký.
Vzadu je mount na stativ, je vidět odklopná část.
Celé se to odklápí šikmo a tím se nastavuje úhel sklonu. Tohle je vtipné!
Menu se ovládá čtyřmi tlačítky, je to pohodlné.
Indikace probíhajícího nabíjení.
Tohle je povedené, jen repráky jsou podprůměrné.
Menu indikuje dva různé typy připojení USB-C.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
