Koronakrize: Kam jsme se posunuli po roce? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Opakované lockdowny vedly k pomalé, ale celkem jasně pozorovatelné změně společnosti. Týkají se spíše kancelářských prací, ale jsou docela zřetelné. Jde o trvalou změnu anebo se vše vrátí k normálu s koncem lockdownu?
Přechod obsahu do online je přirozený. Část umělců si během lockdownu stěžovala, někteří i hrozili a jeden pán popisoval kulturní impakt lockdownu, jako by právě shořelo Kartágo a absence živých koncertů nás strhla do temnoty barbarství. Jenomže kdyby nenaříkal a začal přesunovat svůj obsah online, nějaký smysl by to mělo: Nářky nevyřeší nic.
Jiní umělci se přizpůsobili – a úspěšně přešli do online prostředí. Za všechny bych jmenoval projekt sKORO NA mizině na kanálu Dobře vycpaný bobr, kde se podařilo croudfundingem vybrat na menší autorský seriál, kde hrají i docela známé tváře. A nejen to: Jak na konci seriálu říká herec Jiří Langmajer, poprvé měli možnost vytvořit to, co sami chtěli, aniž by jim do toho kecali investoři a producenti.
Výsledkem je ostrý, hodně břitký satirický seriál, který by jinde asi neprošel, protože tam si ze sebe dělají srandu úplně všichni: Od Michala Suchánka přes Roberta Rosenberga až po scénáristu Petra Kolečka. Srandu si tam dělají z předražených herců, pitomých Pražáků, Ostraváků, co všechno sežerou a Brňáků, protože do Brna by přece nikdo dělat nešel. Je to kousavé a dobré a je vidět, že všichni měli opravdovou tvůrčí svobodu. Přitom nikdo nepřišel zkrátka, herci dostali zaplaceno a všechno je v pořádku.
A o tom by měl online svět být! Měl by nabízet prostor pro ty, kteří tvoří – a dovolit se vyplakat těm, kteří tvrdí, že takhle se to dělat nedá. Já si myslím, že se to dá. I za nejhoršího lockdownu jsme dělali Retro Nation: Stačí mikrofony, internet, dobré připojení a šikovný zvukař, který to zpracuje a sestříhá. Kdo chce, může si poslouchat podcasty o retro hrách a retro technologiích zdarma, kdo chce, může projekt podpořit a stát se patronem.
Je to projekt, který vznikl ještě před příchodem moribundu, ale spolu s ním nezanikl, přizpůsobili jsme se. A v tom to je: Přizpůsobit se nové realitě a dát prostor těm, kteří chtějí tvořit, ideálně bez cenzury tak, aby mohli tvořit to, co opravdu chtějí tvořit.
V novém světě se dá existovat: Pro někoho to je horší, pro někoho lepší, ale je pozorovatelně jiný. Z něčeho mám radost, z jiného zase ne – a přál bych si, aby se to navrátilo zpět do svých starých kolejí. Ale to se asi tento rok ještě nestane.
