Fyzikové připravili ze zlata antihelium-4, nejtěžší kus antihmoty

Existenci antihmoty předpověděl v roce 1928 britský fyzik Paul Dirac. V roce 1932 pak byla antihmota definitivně objevena ve srážkách vysokoenergetických částic kosmického záření.

Americkým vědcům z Brookhavenské národní laboratoře se nyní podařilo ve speciálním urychlovači těžkých iontů Relativistic Heavy Ion Collider (RHIC), připravit nejtěžší část antihmoty – jádra antihelia-4, které se skládají se čtyř antičástic; dvou antiprotonů a dvou antineutronů. Antihelium-3 se přitom podařilo připravit v roce 1970.

Vědcům se podařilo „vyrobit“ celkem 18 jader antihelia-4, které jsou uskladněna v zařízeních, kterým se říká magnetická past. To vzniklo srážením 10^9 jader zlata a urychlením jejich atomů na energii nukleonů 200 GeV. Výsledkem bylo, že se jim podařilo vytvořit těžký izotop antivodíku, který je dokonce těžší než helium.

Jádro je totiž obohaceno o jednu částici, tzv „podivného kvarku“ (antistrange quark), díky které se vědcům podařilo vytvořit dosud nejtěžší antihmotu vytvořenou člověkem. V budoucnu by antihmota mohla být využívána pro pohon kosmických lodí či ve zbrojním průmyslu.

Nepřehlédněte:

• Vědci vytvořili první milimetrový počítač

• Čínští vědci uložili data do DNA bakterií. Vydrží v nich 1000 let a nelze je napadnout

• Vědci přišli s novou škálovatelnou architekturou pro kvantové procesory

i Zdroj: PCTuning.cz

Zdroj: 1 2