FractalDesign DefineXL – ušito horkou jehlou | Kapitola 4
Seznam kapitol
Na první pohled stejný design, ale vnitřní konstrukce zcela jiná. Když jsme testovali menší model Define R3, pěli jsme chválu snad na každou podstatnou část a promyšlené detaily. FractalDesign na trh ale dodává také větší case typu bigtower, kterou si otestujeme dnes. Naše nadšení ale výrazně opadlo, kam se poděla švédská preciznost?
A z exteriéru tedy zbývá už jen poslední část, kterou je „zadeček“. Zde se konečně dostaneme k výraznějším odlišnostem od menších modelů. Ve spodní části samozřejmě nechybí rámeček pro uchycení napájecího zdroje, který je překvapivě úplně vyjímatelný, stačí jen odšroubovat čtveřici křížových šroubů. Rámeček je možné upevnit tak, aby mohl zdroj sát v požadovaném směru, tedy buď skrze spodní perforaci a nebo přímo z case. Už toto je odlišnost od R3, kde je pouze výřez pro libovolné uchycení, ale rámeček nelze úplně vyjmout.
Logicky samozřejmě není třeba rámeček sundávat, takže dostačuje i řešení R2 / R3, ale výhoda je v přesnějším pěnovém lemu, který pak dokonale dosedá na zdroj a dvojitý plech také působí pevněji. Konstrukce je tedy toto řešení složitější, ale pevnější. Pro někoho pak může být výhodou i fakt, že zdroj je tím pádem možné vsunovat do case skrz tento otvor, nikoliv pouze zevnitř.
Hned nad pozicí zdroje se nachází obdélníková perforace, jejích efekt bych osobně spíše zpochybňoval a možnost jejího uzavření by byla určitě příjemná. Je však vidět, že DefineXL je přeci jen v zadní části perforován víc, linku včelích pláství tak nalezneme i po celém levém okraji zadního panelu. Vede do prostoru za základní desku, stejně tak vedle záslepek pro přídavné karty je několik otvorů – dle mého trochu zbytečné, ale budiž.
A když už jsem nakousl záslepky, tak u nich budu pokračovat. Ty jsou opět v příjemně kontrastním bílém provedení a najdeme jich tu sedm – to není na big-tower úplně obvyklé, rozhodně je častější počet 8ks. Jak jste si ale všimli určitě ve specifikaci, tak DefineXL jich osm opravdu má. Jedna je totiž o kousek vedle a slouží především pro dodávaný regulátor otáček.
Pokud ale máte třeba k desce nějaký bracket s přídavnými USB, apod., tak zde je ideální umístění. Danou pozici tedy považuji za velmi dobrou, ale uvítal bych i osm záslepek pro základní desku. Třeba pro quadSLI nebo 4way-CrossFire. Tato velikost case by jistě už byla pro takovou konfiguraci vhodnou.
Tzv. funkce watercooling ready spočívající v dvojici gumových průchodek v zadní části nechybí taktéž, ale průchodky se z horní třetiny přesunuly pěkně doprostřed, tedy k záslepkám. Víc asi netřeba dodávat, jak hodně je toto místo vhodné samozřejmě záleží na potřebách jednotlivých chladicích systémů.
O kousek výše samozřejmě nechybí ani panel pro I/O shield základní desky, ale ani pozice pro outtake ventilátor. Opět ve velikosti 140 mm a ventilátor je navíc součástí základní výbavy. Perforace chránící jeho bílé lopatky je ve tvaru včelích pláství a působí velmi efektně, takže zde bych výhrady rozhodně neměl. Samozřejmě jej je možné nahradit za 120mm verzi, ale považuji to spíše za neefektivní.
A ještě o něco výše přibyla další perforace, kterou z R2 / R3 rozhodně neznáme. Ta ale už není tak neefektivní, jak by se mohlo zdát na první pohled. Skrze ní se navíc dostáváme konečně do interiéru. Je zde totiž umístěn 180mm outtake ventilátor, který je naklopen ve výrazném úhlu a za sebou má tunel ústící právě k této perforaci.
Veškerý ohřátý vzduch je tak vyfukován za case, přitom ale v interiéru se především o odsávání od procesoru starají dva úplně odlišně uložené ventilátory. Musím se přiznat, že mě toto řešení překvapilo velmi příjemně a efektivnost se projevila hlavně u naměřených teplot.
Z čeho jediného bych měl snad strach, je nepřirozený úhel, ve které se ventilátor otáčí. Ložiska tak jistě budou mít větší zatížení než v naprosto vodorovném či svislém uložení. Je tedy třeba počítat s omezenější životností. I case jsou ale dnes hodně spotřební zboží, takže většina zákazníků už toto asi nebude muset řešit.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
