FractalDesign DefineXL – ušito horkou jehlou | Kapitola 2
Seznam kapitol
Na první pohled stejný design, ale vnitřní konstrukce zcela jiná. Když jsme testovali menší model Define R3, pěli jsme chválu snad na každou podstatnou část a promyšlené detaily. FractalDesign na trh ale dodává také větší case typu bigtower, kterou si otestujeme dnes. Naše nadšení ale výrazně opadlo, kam se poděla švédská preciznost?
Musím uznat, že z balení jsem byl poměrně překvapený, protože se ke mně case dostala v nenápadně vypadající kartonové krabici. Obsahovala jen menší nápis, kde byl uveden výrobce a typ case. Říkal jsem si – že by Fractal začal šetřit? Ale samozřejmě, že ne.
Uvnitř totiž byla ještě druhá krabice, tentokráte už s pořádným potiskem, v podstatě podobná ostatním modelům značky. Zde už naleznete veškeré potřebné informace o specifikaci, barvě a nechybí ani dostatek obrázků case.
Uvnitř už je case chráněna jen igelitovým pytlem a polystyrenovými profily, což je samozřejmě dostačující. Ihned mě ale zajímalo příslušenství, protože Fractal je jím poměrně známý a nezklamal ani nyní. Mnoho zákazníků jistě ocení přítomnost regulátoru ventilátorů s možností připojení až trojice ventilátorů – v podstatě je tedy možné jej aplikovat na všechny dodávané ventilátory. Nechybí ani dostatek montážního příslušenství, včetně plastových sponek a suchých zipů.
Design
To by bylo přibližně vše k obsahu balení, a protože nás nejvíce zajímá samozřejmě case jako taková, pojďme na ní – a začneme od designu.
Jak už bylo řečeno, tak ten je převzat od staršího a menšího DefineR3, respektive je možné mluvit o totožném designu pro celou sérii Define, potažmo i Array. Čelo je tedy tvořeno jednoduchým kusem kartáčovaného hliníku, který je umístěn na plastových dvířkách. Bohužel oproti modelu R3 je už o něco omezenější výběr barevných variant. K dispozici je totiž už pouze černá (BlackPearl), anebo šedá, tedy dnes testovaná, kterou výrobce označuje jako TitaniumGrey. Bílou ani stříbrnou zatím v nabídce nenajdeme, což je možná škoda.
Zbytek case už v podstatě navazuje na tento jednoduchý a elegantní design, i když při této velikosti už si říkám, jestli tomu přeci jen nechybí nějaká ta křivka. Díky úspěšnosti obou modelů se ale zdá, že zákazníci si to nemyslí, takže se výrobce trefil.
Velmi příjemně působí kombinace matného, ale luxusního kartáčovaného hliníku a práškové barvy na ocelových částech. Byl jsem trochu překvapen strukturou barvy u tohoto modelu, protože je hrubší, než u modelu R3. Výrobce však slibuje vyšší odolnost a po dobu testu musím říci, že se opravdu zdálo, že jen tak tento povrch poškrábat najde. V nějakém zahraničním článku jsem četl, že by snad měl výrobce ocelové části lakovat práškovou barvou dvakrát a taktéž dvakrát vypalovat. Tím by se samozřejmě vysvětlila vysoká odolnost a také výraznější pevnost konstrukce, ale nejsem schopen říci, jestli to je pravda, či jen výmysl některého recenzenta.
Druhé překvapení, i když to už bylo o něco více negativní, přišlo, když jsem otevřel dvířka. Říkal jsem si totiž, že výrobce jistě zareagoval na mnohé výtky u starších modelů k malému úhlu otevírání a konečně tuto konstrukční věc upraví. Bohužel ani zde se tak nestalo, takže úhel otevření zůstává stále velmi malý a dvířka navíc nelze přemontovat na druhou stranu.
I sání vzduchu je řešeno totožně, takže perforace se nachází po bocích čelního panelu a zároveň najdeme větší otvor i ze spodní hrany čela. Jak ale ukazují testy, tak toto řešení naprosto v pohodě dostačuje k přísunu vzduchu čelním ventilátorům, takže se výrobci nedivím, že si jej stále zachovává.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
