DFI LANPartyUT NF4 Ultra-D - základ, jaký jsme tu ještě neměli - komponenty třeste se! | Kapitola 4
Seznam kapitol
Po předešlém náhledu na základní desku postavenou na čipové sadě nForce 4 Ultra se nyní podíváme na model postavený opět na stejné čipové sadě, nicméně nyní půjde o zcela jinou kategorii. Pod záštitou výrobce DFI a označením LANPartyUT se totiž skrývá overclockerský skvost pro procesory náležící socketu 939. Navíc tento model umožňoval v první revizi A1 provoz dvou grafických karet v SLI režimu, přestože nejde o čipovou sadu nForce 4 SLI. Možnosti, jaké tato deska nabízí, jsou opravdu nevídané (zejména co se BIOSu týče), proto nezdržujme a pojďme se na ni podívat podrobněji.
V nepřetaktovaném stavu jsou hodnoty systému následující:
systém při standardních hodnotách s procesorem A64 3200+
Systémová sběrnice není při standardních hodnotách přesných 200 MHz, nýbrž 200.9 MHz. To ve finále přidalo k taktu tohoto procesoru 10 MHz. Při výchozím nastavení napětí CPU ukazovala monitorovací utilita cpu-Z hodnotu 1.36 V. Stejných hodnot jsme se dočkali i při osazení procesorem 3500+ (jen násobič byl samozřejmě 11 namísto 10).
systém při standardních hodnotách s procesorem A64 3500+
Přetaktování s procesorem Athlon 64 3200+ (2000MHz, Winchester DH8-D0) | |||
| Rychlost CPU / FSB / HTT | Násobič CPU | RAM | Vc ore - BIOS/cpuZ |
2489 / 249 / 249x4 = 996 MHz | 10x | 448 MHz | default / 1.36 V |
2520 / 252 / 252x4 = 1008 MHz | 10x | 454 MHz | 1.55*1.04 / 1.55 V |
| 2600 / 260 / 260x4 = 1040 MHz | 10x | 468 MHz | 1.55*1.10 / 1.67 V |
Výsledky to vskutku nejsou vůbec špatné. Stabilní provoz procesoru Athlon 64 3200+ přetaktovaného o 500MHz bez zvýšení napětí je pěkný výsledek a výkonnostně pak v takovém případě dotahuje dnešní High-Endové modely z desktopové sféry (které jsou samozřejmě o poznání dražší). V tabulce si můžete též všimnout, jaký byl rozdíl mezi nastavenou hodnotou napětí CPU v BIOSu a následnou diagnostikou pomocí utility cpu-Z (kde byla hodnota napětí o něco nižší, než bylo nastaveno v BIOSu, což je ale ostatně takřka běžné a nejde tedy o nic výjimečného).
Pokud jsem v BIOSu nastavil napětí na 1.5V, utilita cpu-Z následně hlásila 1.50V. Z tohoto důvodu jsem k napětí ještě trochu přidal, jelikož je třeba porovnávat možnosti přetaktování při stejném napětí, protože právě napětí procesoru má ve většině případů vliv na stabilitu procesoru při vyšších frekvencích. A to se potvrdilo i zde, jelikož jak je z tabulky zřejmé, se vzrůstajícím napětím vzrůstala i frekvence, na které bylo možné procesor stabilně provozovat.
Nicméně zkoušel jsem i celkem dost vysokou hodnotu napětí pro jádro Winchester a to téměř 1.7V. Dlouhodobě bych však při takto vysokém napětí Winchestera neprovozoval. Těch pár MHz navíc za to nestojí. Takže to berte spíše jako zajímavost, než jako radu na přetaktování vašeho procesoru. Osobně bych nešel výše než 1.55V, jelikož nárůst frekvence není s vyšším napětím nějak rapidní a jde spíše o pozvolnou záležitost. S paměťmi jsem podobné testy neprováděl, jelikož jsem bohužel žádné extrémní moduly schopné pracovat při tak vysokém napětí, jaké tato deska nabízí, neměl k dispozici.
S procesorem Athlon 64 3500+, který pracuje standardně na frekvenci 2200 MHz, jsem se přetaktováním dostal na totožnou výslednou frekvenci procesoru jako v případě Athlonu 64 3200+, který standardně pracuje na frekvenci 2000 MHz. Míra přetaktování tedy už nebyla tak velká, jelikož se jednalo o něco málo přes 300 MHz (stále je řeč o stabilních hodnotách). Jako vždy jsem měl při zjišťování frekvenčních stropů ostatní aspekty, které by mohly tvořit brzdu v tomto směru, nastaveny na hodnoty, které lze označit jako bezpečné (tedy takové, že nemohli způsobovat nestabilitu systému). Tím mám na mysli například rychlost pamětí a jejich časování nebo frekvence HyperTransportu. Při zjištění frekvenčního stropu byly však všechny ostatní aspekty nastaveny na hodnoty co nejvíce se blížící jejich standardu a opět otestována stabilita systému. Problémy ani poté pří hodnotách uvedených v tabulkách nenastaly.
To bychom měli k přetaktování procesorů, nyní se podívejme na možnosti čistě základní desky, čímž mám na mysli maximální možnou stabilní frekvenci FSB, při potlačení vlivu ostatních aspektů (razantní snížení násobiče procesoru, snížení frekvence pamětí a sběrnice HyperTransport).
Maximální frekvence FSB - s procesorem Athlon 64 3500+ (Winchester DH8-D0) | |||
| Rychlost CPU / FSB / HTT | Násobič CPU | RAM | Vc ore - BIOS/cpuZ |
2172 / 362 / 362x2.5 = 905 MHz | 6x | 434 MHz | 1.55*1.04 / 1.55 V |
Po mnoha pokusech byla námi testovaná deska schopná stabilního provozu s frekvencí FSB 362 MHz, což je opravdu ojedinělý úkaz v porovnání s deskami od jiných výrobců. Není to však ojedinělá záležitost námi testovaného kusu, jelikož podle ohlasů z různých zdrojů jsou
Frekvence FSB 362 MHz jsme tedy dosáhli, avšak pro procesory Athlon 64 není frekvence FSB zrovna moc důležitý činitel, pokud jde o výkon jako takový. Proto pokud stojíte například před otázkou, zda je lepší mít FSB na vysoké frekvenci avšak o něco nižší takt procesoru a nebo vysoký takt procesoru avšak nižší frekvenci FSB, tak rozhodně dbejte na co nejvyšší výsledný takt procesoru. Stejně tak rychlost sběrnice HyperTransport nemá nijak zásadní vliv, pakliže systém opravdu nezatížíte přídavnými kartami, které by měly vysoké nároky na datovou propustnost. Proto pokud přetaktováváte, nezapomeňte rychlost sběrnice HyperTransport snížit.
Z tabulky výše, kde je uvedena rychlost FSB 362 MHz, můžete sice vyčíst výslednou frekvenci procesoru jen 2172 MHz (což je o 28 MHz méně, než standardní frekvence testovaného modelu Athlon 64 3500+), nicméně to jen z toho důvodu, že frekvence procesoru byla snížena, aby byl zamezen jeho vliv. Pokud se nastavil násobič výše (výsledná frekvence procesoru by tedy byla výše, než na jaké standardně procesor pracuje), systém se odmítal rozběhnout. Pokud byla však frekvence FSB jen o pár MHz níže (257), bylo možné násobič zvýšit a procesor tím pádem přetaktovat nad rámec jeho standardní rychlosti.
Nicméně to bych neviděl jako jakýkoli problém, jelikož jak již bylo řečeno, tak právě výsledná frekvence procesoru je v případě Athlonů 64 nejdůležitější, proto bych při přetaktování procesoru postupoval nejdříve ve stylu bez změny násobič a teprve až kdybych tímto způsobem zjistil jeho frekvenční strop na dané desce, tak bych snížil násobič a pokud bych se na stejnou výslednou frekvenci dostal s vyšší frekvencí FSB, tak by to bylo samozřejmě lepší, nicméně vyloženě za co nejvyšší frekvencí FSB se hnát nevyplatí, pokud by to mělo být na úkor výsledné frekvence procesoru. Nicméně takto vysoká rychlost FSB, kterou jsme dosáhli, ukazuje jen, že tato základní deska je připravena natáhnout váš procesor "na skřipec".
Ještě pro ilustraci následují náhledy na diagnostickou utilitu cpu-Z při přetaktovaných stavech.
přetaktování bez změny násobiče s procesorem A64 3200+
přetaktování se sníženým násobičem (cíl - maximální FSB) s procesorem A64 3500+
Na dodaném CD naleznete potřebné ovladače pro čipovou sadu a integrované funkce (audio, LAN). Žádný firemní (přímo od DFI) monitorovací software, přetaktovávací utilita nebo software pro update BIOSu z prostředí Windows se zde nekoná. K těmto účelům budete muset případně použít univerzální utility, které na CD naleznete. Jedná se jmenovitě o nVidia nTune, ITE Smart Guardian (monitoring teplot, otáček ventilátorů, napětí) a ClockGen pro čipové sady z rodiny nForce4 (možnost přetaktování z prostředí Windows).
To, že DFI nemá firemní software, je možná trochu škoda, jelikož celá řada výrobců má své specifické utility, podle kterých okamžitě identifikujete o jakou základní desku se jedná (například: Asus - PC Probe, MSI - CoreCenter, Biostar - WarpSpeeder, Gigabyte - EasyTune 4, Abit - Abit EQ, Aopen - EzClock).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
