A7V600: VIA KT600 na způsob ASUS | Kapitola 4

A7V600 BIOS 1002

O deskách ASUS je známo, že jsou to ladičské desky, které nabízí celou řadu nastavení na zlepšení výkonu a jiné specialitky. ASUS A7V600 používá Award Medallion 6.0 BIOS, který se odlišuje od klasického Phoenix Award 6.0 a neumožňuje použití utilit jako je modbin a cbrom.

Základní režim nastavení procesoru umožňuje vybrat výslednou frekvenci procesoru jako nominální násobitel x 100/ 133/ 166/ 200 MHz FSB. Při manuálním nastavení si lze vybrat násobitel 5,5x – 22,5 a FSB mezi 100MHz – 250MHz FSB. Nastavení násobitele funguje mezi oběma sadami bez problémů, maximální dosažená stabilní FSB byla 233MHz, což je velice slušné. Nevýhodou je nemožnost nastavení nižší Vcore voltage procesoru, VRM podporuje nižší napětí procesoru a BIOS má toto nastavení jako skryté – neaktivní. Krátký komentář si zaslouží nastavení AGP VDDQ, jediný výsledek zvyšování napětí AGP u většiny čipsetů je nestabilita systému a zvýšené zahřívání northbridge a VDDQ řadiče. Pokud máte problémy se stabilitou AGP, tak je řešte manuálním nastavením AGP Drive Strength, případně snížením AGP přenosového modu!

Možnosti nastavení pamětí a čipsetu je nadstandartní. A7V600 udělala krok dobrým směrem tím, že při startu počítače se načítá nastavení pamětí z SPD dříve, než BPL. Výchozím nastavením je nastavení podle SPD, pokud má SPD poškozený checksum, tak se použije nastavení northbridge 2,5-6-3-3 až 3-7-3-3 podle FSB. Zajímavou možností je použít nižší frekvenci pamětí, než FSB – stačí změnit nastavení frekvence pamětí. Při volbě frekvence paměti na Auto se nezvolí stejná frekvence jakou má FSB, ale nastavení frekvence paměti, která je uvedená v SPD! A například KingSton HyperX PC3000 má v SPD frekvenci 166MHz. Nastavování časování pamětí vyžaduje dobrou rozvahu, v dnešní době BIOSy obsahují některá nesmyslná časování pamětí. Chipsety a to nejen VIA KT600 neumí korektně toto nastavení použít. Zbytečné je tak nastavovat tRAS u VIA KT 400/ 600 i nForce2 čipsetů na jiné hodnoty, než 5T-7T, u tRP a tRCD na jiné hodnoty než 2T-3T. Mnoho uživatelů radí nastavovat časování pamětí na co nejnižší hodnoty, ale skutečnost je trochu jiná. Ideální je využít výrobcem pamětí doporučené hodnoty. Platná nastavení, nehledě na to co BIOS nabízí jsou vždy jen tRP/ tRCD 2T-3T, tRAS 5T (PC1600/ 2100) až 7T (PC3200).

i Zdroj: PCTuning.cz

Další možnosti nastavení BIOSu, která ovlivňují výkon a stabilitu jsou: Bank Interleave (vypnuto/ 2Way/ 4Way/ Auto), DRAM 1T Command control (zapnuto/ vypnuto), AGP Drive Strength (auto/ manual), AGP performance control (zapnuto/ vypnuto), Rank Interleave (zapnuto/ vypnuto). Hardware monitor poskytuje tyto informace: Teplota procesoru, teplota základní desky, rychlost FAN1-FAN3, napětí procesoru, monitoring +3,3V, +5V, +12V a regulace otáček větráků Q-FAN 10/15 až 15/15.

Novinkou BIOSu v nastavení disků je možnost nastavovat AAM u disků, které to podporují (vypnuto/ tichý režim/ režim pro výkon)

BIOS v sobě obsahuje integrovanou LAN Boot ROM (3C940) a Serial ATA Boot ROM (VT6420), další nastavení je víceméně standardní včetně zapínání PC pomocí USB, PS2 klávesnice a myši, modem, síťovou kartu ( pro zapínání pomocí USB/ PS2 klávesnice a myši musí být povoleno využití +5Vsb pomocí jumperů na desce).

Co se týče nastavení čipsetu, tak zde je na celkové hodnocení ještě brzy. A7V600 stojí na půli cesty mezi vyladěným a nevyladěným čipsetem, např. je vypnuto v případě northbridge Auto Precharge for TLB Read or CPU WriteBack, DQS Input/ Output DLL Adjustment, Multiple Page Mode, Refresh Counter. U southbridge není nastaven PCI Bus parking. Ostatní nastavení je provedeno velice kvalitně a ASUS zde nepochybně odvedl velký kus práce. Ale vylepšovat je pořád co.

S nastavením BIOSu souvisí i PCI IRQ routing table, která má na starosti přidělování IRQ.

Osazení desky a možnosti nastavení BIOSu napovídají, že ASUS A7V600 má šanci stát se jednou z nejlepších desek pro přetaktování. A jaké jsou výsledky? Nejvíce zajímavá je hodnota maximální stabilní FSB – 233MHz. Na tomto dobrém výsledku má zásluhu kvalitní regulátor napětí procesoru a především přítomnost děličky 1/ 6, která je aktivní při FSB 200MHz a více. Frekvence AGP/ PCI činí v tomto případě přijatelných 77,6/ 38,8MHz. Nastavení při overclockingu bylo Vcore CPU = 1,75V, nastavení napětí pamětí a AGP zůstalo na defaultních hodnotách. POST proběhl i v případě FSB 249MHz, ale systém byl v tomto případě velmi nestabilní.

Stabilita byla testována programem Prime95 23.3.1 – Torture test při nastavení 233 x 8 a 225 x 10 po dobu 4hodin. V obou případech byl systém naprosto stabilní a nevykázal žádnou chybu. Ultimativní test stability procesoru byl proveden spuštěním programu Burn K7 (dokáže zvýšit teplotu procesoru a prověří se především stabilita napájecích obvodů) a zároveň programu piFast 4.3 – počítání Pí na sto milionů desetinných míst Chudnovského metodou s FFT size = 4096 k. Stabilita systému byla potvrzena, test probíhal v operačních systémech Win2K SP3 a WinXP Proffesional. V průběhu Burn K7 testu stoupla teplota procesoru z původních 41°C na 48°C a teplota northbridge vzrostla z 31°C na 43°C (měřeno digitálním teploměrem). Ve srovnání s nForce2 čipsetem dosahuje VIA KT600 lepších hodnot maximální FSB bez modifikace hardware (southbridge VDD voltage mod).

i Zdroj: PCTuning.cz

i Zdroj: PCTuning.cz