Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Je kreativita pro korporace nebezpečná?
Je kreativita pro korporace nebezpečná?
autor: Michal Rybka , publikováno 14.4.2017
Je kreativita pro korporace nebezpečná?

Před pár dny zbankrotovala firma MadCatz, výrobce originálních periferií. Osudnou se jí stal výlet do nejistého světa software. Před patnácti lety se stalo něco podobného, ale opačného: Microsoft masivně utlumil svoje aktivity v oblasti vývoje hardware a soustředil se na „core business“. Bylo „vzdání se bláznivin“ něco, co Microsoft zachránilo?


Zatímco velké firmy žijí v duchu doktrín a nerozumu, který prosazují jednotlivé zájmové kliky, jsou to spíše malé firmy, které inovují a riskují. Řada z nich si najde svoji vlastní niche, svoji vlastní oblast, kde doopravdy excelují. Jednou z takových firem byl právě MadCatz, který přinesl vizi konfigurovatelných – anebo jakoby konfigurovatelných, konfiguraci připomínajících – zařízení. Jejich periferie byly drahé a svým způsobem obludné, ale tak nějak kyberpunkově obludné. Stačí připomenout klávesnici MadCatz Strike 7, která připomínala počtem komponent spíše stavebnici LEGO, kde jste ve finální podobě získali giganta i barevným displejem, který dovoloval zobrazovat spoustu doplňkových informací.

Můj vztah k MadCatz osciloval mezi obdivem k jejich originálnímu a odvážnému designu a odporem k opravdu značně nadstřelené ceně. Delší dobu jsem uvažoval o nějaké jejich Bluetooth myši na práci, ale těžké dilema skončilo remízou, která nepřinesla žádného vítěze. MadCatz RAT Office byla velká a pohodlná, ale měla doslova tragicky řešené víčko pro baterii a navíc podporovala pouze Bluetooth 4.0 a nebyla zpětně kompatibilní. MadCatz RAT Office M sice podporovala i starší Bluetooth, ale byla provedená velmi jednoduše, až lacině – a to stála fakticky ty samé peníze, jako větší verze.

I když se MadCatz pokoušela tvářit jako nóbl firma pro hráče, měl jsem vážné pochybnosti o kvalitě jejich výroby a reálné výdrži jejich komponent. Viděl jsem několik jejich gamingových myší, které měly uklikané primární (levé) tlačítko ještě před koncem záruky. Provedení mobilních myší bylo laciné – a víčko bateriového kompartmentu pro RAT Office mě prostě vyděsilo: Plastový kousek se dvěma háčky circa 0,5 mm × 0,25 mm držel baterii pod stlačenou pružinou. Tohle je, líbějí odpustit, z mechanického hlediska imbecilní řešení. I bezdrátové klávesnice Apple měly hliníkové víčko, které drželo na závitu asi o třech otočeních!

Stížnosti na kvalitu výroby – spolu se stížnostmi na nemalou cenu, nezapomínejme na to, že MadCatz patřil mezi nejdražší gamingové firmy na našem trhu – se jim ale nestaly osudné. I když mi není úplně jasné, kde se vzaly dlouhodobé problémy MadCatz, určité je to, že katastrofě výrazně přispělo to, že se firma rozhodla vydat hru Rock Band 4. Spolupráce s výrobcem Harmonix vypadala logicky, značka Rock Band byla kvalitní, samotná hra Rock Band 4 byla kvalitní a poměrně vysoko hodnocená (7,5 až 8/10) a MadCatz viděl synergii v tom, že pro hru vyráběl specializované kytarové ovladače a ovladače pro bicí.

Logicky se zdálo, že je ve vlastním zájmu MadCatz vývoj podpořit, rovněž tak podpořit i marketing a distribuci a vydělat prodejem herních ovladačů majlant. Přestože byla hra vysoce hodnocená jak kritiky, tak i hráči, neprodávala se tak dobře, jak MadCatz očekával – a místo toho, aby napomohla řešení jejich finanční situace, jenom ji zhoršila.

Rozhodně nejde o jedinou příčinu, jediný krok, který MadCatz zničil. Už dříve se rozhodl prodat svůj brand Saitek a redukovat počet zaměstnanců, ale ilustruje to jednu věc: Je prostě nebezpečné opustit svůj zaběhaný základní business a pustit se do dobrodružství. „Office“ dobrodružství se MadCatz v mých očích nevyplatilo proto, že žádali prémiovou cenu, ale nenabízeli prémiový produkt. Z jejich Office myší by v druhé anebo třetí iteraci mohl vzniknout zajímavý produkt, ale oni si neuvědomili, že soutěží s obrovskou konkurencí, která umí nabídnout jak levnější, tak i naopak mnohem exkluzivnější myši.

Exotický výlet do světa hudebních ovladačů byl ještě více problematický. U první generace se údajně MadCatz potýkal s kvalitou a životností, když vstoupil do světa distribuce softwaru, tak se firma dostala do oblasti, ve které se zjevně neorientovala. Nebyli první, kdo udělali neúspěšný experiment, za mnohé jmenujme originální, ale ve finále opravdu špatně prodávaný systém Microsoft BOB, který sliboval přátelské ovládací rozhraní pro začátečníky. Anebo jejich opravdu hravě pojaté, ale opět neúspěšné panenky ActiMates.

Microsoft ale dokázal projekt sestřelit, když se ukázalo, že to nefunguje. Navíc měl jednu velkou výhodu – nikdy nepřestal ctít to nejdůležitější pravidlo businessu: Vždy si zajistěte dostatečné příjmy. V okamžiku, kdy vyděláváte majlant, můžete si dovolit experimenty. V případě, že na výsledku vašich experimentů záleží vaše budoucnost, jste jenom startup, který doufá, že uspěje. Pokud etablovaná firma sází na startupové postupy, je už sama v maléru.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
84 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 39.6Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.