Hlavní stránka Hardware Sítě a Internet Wi-Fi sítě - vše co jste kdy chtěli vědět 1/2
Wi-Fi sítě - vše co jste kdy chtěli vědět 1/2
autor: Plexo , publikováno 27.6.2008
Wi-Fi sítě - vše co jste kdy chtěli vědět 1/2

Bezdrátové sítě jsou všude kolem nás a jedničky i nuly létají vzduchem o sto šest. Pokud se chcete dozvědět i něco víc než jen základní fakta o principu Wi-Fi, jako že vám třeba umožní posedět s notebookem na záchodě a dál vesele chatovat, přečtěte si náš  rozsáhlý průvodce



V současné době se pro efektivní práci, ale i zábavu, stal počítač připojený do některé ze sítí, ať již Internetu či LAN, samozřejmou skutečností. V místech, kde je to možné, se propojují počítače kabelovým spojením zejména z důvodu velké propustnosti dat (např. optické kabely) nebo z důvodu nízkých cen ethernetových adaptérů a kabelů. Kabelové spojení však může přinést mnoho starostí: kudy jej vést ve starých případně památkově chráněných budovách. Finančně nákladné však může být i položení kabelu ve volném prostranství na například 5 kilometrů. Další hybnou silou pro vývoj je stále větší tlak uživatelů a marketingových oddělení na mobilitu jednotlivých zařízení.

Wi-Fi sítě - vše co jste kdy chtěli vědět 1/2


WLAN (Wireless LAN) jsou tedy logickým stupněm ve vývoji telekomunikací. Fixní spoje budou v budoucnu dostávat stále méně prostoru a důraz bude kladen především na jednoduchost a mobilitu.

Bezdrátové připojení bylo ještě před několika málo lety velmi drahým luxusem, který si koncoví uživatelé jen těžko mohli dovolit. Je až překvapující, jak se tato skutečnost během posledních šesti let radikálně změnila. Masové nasazení způsobilo pokles cen zařízení standardu IEEE 802.11, které se dostalo do povědomí jako Wi-Fi (Wireless Fidelity) a stalo se tak fenoménem nedávné doby. Masové nasazení technologie Wi-Fi také souvisí s rozběhem výroby levných čipů pro bezdrátové sítě v Asii. Do nedávné doby bezdrátové prvky prodávaly pouze drahé renomované značky jako Cisco, Intel, 3Com nebo Nokia. Jeden z prvních cenově dostupných čipů, který se začal vyrábět ve velkém, byl čip Atmel. Byl použitelný pro access pointy, PCI a PCMCIA karty i USB klienty a prakticky odstartoval celosvětovou Wi-Fi mánii.

Wi-Fi sítě - vše co jste kdy chtěli vědět 1/2

Bezdrátové technologie mohou pracovat jak ve volném – bezlicenčním pásmu ISM (Industrial Scientific and Medical), tak licencovaném pásmu. Volné pásmo bylo vyhrazeno pro průmyslové, vědecké a lékařské účely. ISM pásmo využívá mnoho přístrojů používající radiové vlny jako například mikrovlnné trouby, některé bezdrátové telefony DECT (jinak 1,9 GHz) a mnoho jiných. Je nemyslitelné, aby na každé takové zařízení byla potřeba licence, a proto bylo toto pásmo uvolněno jak americkým regulátorem FCC (Federal Communications Commission) tak evropským ETSI (European Telecommunications Standards Institute), kterého je Česká republika členem.

Provoz bezdrátových sítí v ISM pásmu má tedy nižší náklady a umožní větší nasazení, avšak s rizikem vzájemného rušení.

V licencovaných pásmech má za cenu licence poskytovatel jistotu vyloučení vzájemného rušení s ostatními sítěmi, a tak se mu lépe garantují služby. Mezi takové technologie patří např. GSM (mobilní telefony) nebo nastupující mobilní technologie UMTS. Nastupující bezdrátová technologie WiMAX, také využívá licencovaná pásma a v ČR se současné době nejvíce pro tuto technologii využívá pásma 3,5 GHz.

Wi-Fi sítě - vše co jste kdy chtěli vědět 1/2

V roce 1997 byl institutem IEEE specifikován standard 802.11, jehož první verze nabízela pouze rychlost 2 Mbps. Do té doby na trhu působila celá řada firem vyrábějících zařízení proprietálních standardů pro bezdrátovou komunikaci v pásmu ISM 2,4 GHz, avšak valná většina z nich akceptovala společnou normu IEEE 802.11, což umožnilo vzájemnou kompatibilitu. Tato kompatibilita však není vždy stoprocentní a mnoho výrobců přidává ke standardu svá vlastní proprietální řešení, kterými například zvyšují rychlost.

V roce 1999 pak již přišly standardy IEEE 802.11a a IEEE 802.11b.
- IEEE 802.11a umožňuje komunikaci až 54Mbps (teoretických).
- IEEE 802.11b navýšilo původní standard o rychlosti do 11 Mbps (teoretických, prakticky v optimálních podmínkách kolem 6 Mbps).
    V roce 2003 pak byl normován standard 802.11g, který navyšuje rychlost u Wi-Fi zařízení na 54 Mbps (opět teoretických, prakticky 20 – 30 Mbps) při použití pásma ISM 2,4 GHz.

    Analogicky také vznikají další standardy bezdrátových technologií jako např., WiMAX (802.16),  Mobile-Fi (802.20) a další.

    Standardy IEEE 802.x si k sobě přibírají ještě mnoho písmenek specifikujících standard blíže.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
245 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 118.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
TOPlist
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.