50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA | Kapitola 5
Seznam kapitol
ACTA byla tiše podepsána. Možná se nás vláda snažila ochránit od toho, abychom o ní přemýšleli a případně šli protestovat. Přece jenom je zima. I naše média vše přešla bez většího zájmu, je přece důležitější, že ministerský řidič bral 60 tisíc měsíčně a narodila se fialová kráva. Co smlouva znamená a kam vůbec směřuje?
Úvodní ustanovení
Smluvní strany (...) „VĚDOMY SI skutečnosti, že rozšiřování padělků a zboží porušujícího autorské právo, jakož i služeb, které šíří materiál porušující právo, ohrožuje zákonný obchod a udržitelný rozvoj světového hospodářství, způsobuje značné finanční ztráty nositelům práv a zákonně jednajícím podnikům a v některých případech je zdrojem příjmu pro organizovaný zločin a jinak představuje rizika pro veřejnost“
Zde je několik opravdu zásadních pravd. Existence kopií skutečně způsobuje finanční ztráty nositelům práv, ale obvykle tím, že kopie se prodávají levněji, takže na tom profituje zákazník. Málo zmiňovaným faktem je, že každé duševní vlastnictví vytváří monopol, který zboží zákazníkovi zdražuje. Tento monopol a z něj plynoucí vyšší cena pro spotřebitele měla sloužit původně jako odměna autorovi (vynálezci), který po omezenou dobu mohl kasírovat za své výrobky více, než by bylo možné v konkurenčním prostředí. Kopie mohou, ale taky nemusí být méně kvalitní, protože v dnešním globalizovaném světě se nezřídka originál i kopie vyrábí nedaleko od sebe a to prakticky v té samé kvalitě. V mnoha případech tak zákazník připlácí jenom za značku. Ochrana pak slouží k tomu, aby se cena výrobku udržela vysoko a nebylo třeba zlevňovat.
Vztah s organizovaným zločinem je pak trochu komplikovanější. Organizovaný zločin se objeví vždy, když je po nějakém zboží velká poptávka, zboží je ve zdrojové oblasti relativně snadno dostupné a jeho oficiální cena na cílovém trhu je buď nekonečná (jde o zakázané zboží) a nebo mnohem vyšší, než je pořizovací cena (to jsou například kalhoty, které vyrobíte za dva dolary, ale po našití značky je můžete prodat za čtyřicet). Organizovaný zločin je velmi často přímým důsledkem legislativních zásahů, které pro zločince doslova vyrábí lukrativní trhy. Můžete s tím nesouhlasit, můžete protestovat, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Do té doby, dokud bude značkový výrobek prodáván kvůli značce mnohem dráže než je jeho výrobní hodnota, tak se vždycky najde ten, kdo se ho pokusí zreplikovat.
Článek 3 – Vztah k normám týkajícím se dostupnosti a rozsahu práv k duševnímu vlastnictví
„1. Touto dohodou nejsou dotčeny právní předpisy smluvních stran upravující dostupnost, nabývání, rozsah a zachování práv k duševnímu vlastnictví.
2. Tato dohoda nezakládá smluvním stranám žádnou povinnost uplatňovat opatření, jestliže právo k duševnímu vlastnictví není podle jejích právních předpisů chráněno.“
První hádanka ACTA. Znamená to, že se ACTA nedotýká autorského zákona a vše, co je v něm uvedeno včetně volných užití a zákonných licencí zůstává tak, jak to bylo? Nebo se tím myslí něco jiného?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
