Větrné tunely - to nejlepší pro chlazení | Kapitola 3
Seznam kapitol
Tento nápad, i když je poměrně jednoduchý, je k viděni opravdu zřídka. A to je opravdu škoda, neboť neexistuje nic, čím byste mohli chlazení procesoru zefektivnit jednodušeji, než právě "větrnými tunely" (název "wind tunnels" považujte za můj copyright :-) Když jsem shrnul veškeré své zkušenosti v této věci, vznikl zajímavý a bohatě ilustrovaný popis dvou konkrétních "kauz".
K výrobě tunelu budete potřebovat toto nářadí: nůž, vrtačku a kmitací pilku (i když bez té se lze obejít - neobejdete se však bez jisté dávky zručnosti a šikovnosti). Jako lepidlo a zároveň těsnící hmotu použijeme obvyklý silikonový tmel (za cca 60Kč). Kromě úpravy bočnice skříně nebudeme upravovat (brousit, řezat, vrtat) nic jiného - ztráta záruky tedy nehrozí.
Pokud budete chtít, můžete si v prodejně GMelectronic pořídit elegantní pochromované rámečky.
Poznámka: K úpravě se hodí pouze skříně se samostatně odnímatelnými bočnicemi.
Dvakrát měř, jednou řež
Perfektní vytyčení pozice tunelu je velmi důležité (vyosení by nemělo překročit 5mm) - pokud se to podaří, je možné udělat tunel prakticky natěsno - bude tak nejúčinnější.
Nejdříve polepíme čelní plochu bočnice širokou lepící páskou (hodí se obvyklá role o šíři 5cm). Páska má dvojí účinek - chrání před poškrábáním a lze po ní psát centrofixem.
Na okraje správného panelu (bývají stranově rozlišené) si co nejpřesněji vyznačíme osy vedoucí ke středu chladiče. Tyto osy si můžete předem mírně označit na rámu / kostře počítače.
Další fázi je vyvrtání pilotního otvoru v předpokládaném středu. Můžete zkusit několik metod na zjištění excentricity otvoru - nezapomeňte však, že pouhý pohled nestačí, je zde velké nebezpečí, že se nebudete dívat kolmo (tip: na chladič jsem dočasně nalepil prázdny kelímek od jogurtu s vyznačeným středem).
Podle vašich zjištění korigujte pozici středu a nakreslete správné osy (pokud použijete kmitací pilku není pozice pilotního otvoru důležitá - nevadí že není ve středu). Vyznačte kružnici o průměru 75mm (já jsem prostě okroužil vnitřek kotouče z lepící páskou).
Řezání...
Metod řezání je několik, já jsem použil kmitací (přímočárou) pilku s plátkem na řezání kovů (doporučuji koupit nový). Plech si položte mezi dva dostatečně vysoké a robustní špalíky (vždy dbejte bezpečnosti práce a používejte ochranné pomůcky). Začněte řezat od pomocného otvoru vzdáleného 10mm od okraje řezu.
Řezat oblouk není snadné (ani v 1mm plechu) - plátek se silně zahřívá třením. Postupujte s citem (netlačte, nechejte pracovat pilu), občas řezání přerušte. Plátek můžete mazat strojním olejem.
Okraj řezu a případné nerovnosti vyrovnejte brusným papírem na kov.
Alternativní metody
Jednou z alternativních metod je poměrně zdlouhavé vykružování. Stačí doprostřed přišroubovat otáčivé rameno a tvrdým předmětem (vrtákem, důlčíkem, kouskem řezacího plátku) fixovaným na určitém rádiusu (35-40mm) můžete kroužit až do zemdlení. Jde to pomalu ale můžete, pokud máte robustní přípravek, kroužit zatímco sledujete televizi.
P.S. Slyšel jsem o vykružovacím přípravku postaveným ze stavebnice Merkur.
Pokud jste zruční, můžete zkusit použít vysokootáčkovou modelářskou bruskou (dremmel). Lze vlastně použít cokoliv co "dělá hezké díry" - samozřejmě také laser, raznici, strojní vykružovačku atd. ;-)
Pokračování na další straně...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
