Test skříně MSI MEG PROSPECT 700R – velký displej coby oceněná inovace | Kapitola 6
Seznam kapitol
Počítačovou skříň s menším multifunkčním displejem jsme zde již měli, ale dotykový displej s uhlopříčkou 11 cm je premiérou na zcela jiné úrovni. Ostatně jedná se o inovaci oceněnou prestižním titulem na světově proslulém veletrhu CES 2022. Dnes testovaná skříň pobývá aktuálně na úplném vrcholu nabídky výrobce MSI a je součástí prestižní řady produktů pod označením MEG, do které zapadá nejen vizuálně, ale i funkčně.
V rámci vestavby vzorové sestavy do dnes testované skříně MSI MEG PROSPECT 700R jsem jako obvykle využil základní desku klasického formátu ATX, pro kterou jsou v přepážce již připraveny potřebné distanční sloupky. Stačí tedy desku upevnit devíti šrouby z příslušenství a máme hotovo.
Při zachování volných prostupů pro kabely lze použít základní desku do délky 270 mm. Volba plného formátu E-ATX až do délky 305 mm vyžaduje náhradu plechového krytu za čelním panelem prodlužovacím dílem přepážky. Z opačné strany se prostupy pro kabely nachází ve vzdálenosti 150 mm od plechového držáku čelních ventilátorů.
Od stropu tunelu dělí základní desku přibližně centimetrová mezera, mnohem důležitější je však vzdálenost od stropu skříně. Pro případné radiátory vodního chlazení s ventilátory zde máme volný prostor šíře 73 mm.
Nyní si předvedeme způsob, jakým lze prodloužit přední část přepážky za účelem instalace základní desky plného formátu E-ATX. Začneme tím, že z pravé strany skříně demontujeme stávající plechový kryt, upevněný pěti lehce dostupnými šrouby.
Rozšiřovací díl přepážky snadno poznáme podle trojice otvorů pro průtah kabelů. Ke konstrukci šasi jej upevníme pomocí devíti šroubů. Nejprve však musíme vyjmout oba šuplíky z koše na disky, s nimiž rozšiřující plech koliduje. Nenapadá mě žádný důvod, proč je ten díl tak dlouhý a proč nemohl končit těsně nad košem, aby jej bylo možné nadále v původním místě používat.
Nastalou situaci lze řešit přesunutím koše do alternativní pozice uprostřed tunelu, v níž se kolizi s rozšiřovacím panelem vyhneme. Jenže tím si výrazně ubereme volný prostor před napájecím zdrojem. V takovém případě nemůžeme použít delší napájecí zdroj než základních 150 mm a všechny potřebné kabely musíme ke zdroji připojit předem.
Rozšiřující panel pěkně navazuje na rovinu přepážky. Již z výroby je vybaven distančními sloupky pro základní desky největšího formátu E-ATX, takže před osazením takové desky jen přemístíme gumové průchodky do předních otvorů.
Průchody pro kabely se nyní nachází ve vzdálenosti 365 mm od zadní stěny skříně. Při pohledu na konstrukci tunelu v přední části skříně je zřejmé, že případné zkrácení rozšiřujícího panelu na úroveň těsně pod strop tunelu by nás vizuálně nic nerušilo a koš s disky by mohl zůstat funkční ve své původní pozici.
Druhý panel z příslušenství má za úkol utěsnit boční průduch v pravé bočnici skříně. Je tedy plošší a upevňuje se šesti šrouby v rovině blízko bočnice.
Panel nám sice opět blokuje přístup ke koši s disky, ale přímo s nimi nekoliduje. Disky lze tedy osadit a zapojit a teprve poté je zakrýt těsnícím panelem. K diskům obvykle fyzicky přistupujeme pouze během jejich instalace, takže v tomto případě je to akceptovatelné.
Těsnící panel rozšiřuje prostor za předními ventilátory, který může přijít vhod například při vestavbě komponent vodního chlazení.
Třetí panel z příslušenství skříně je určen pro montáž až trojice 120mm bočních ventilátorů, případně radiátoru vodního chlazení do velikosti 360 mm. Je podobně tvarován a stejným způsobem přichycen šesti šrouby, jako dříve představený panel těsnicí. Obdobně zamezuje přístupu ke koši s disky, ale přímo s nimi nekoliduje.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
