Jak šlape bateriová stanice Bluetti AC60 se solárním panelem PV200: Připravte se na apokalypsu | Kapitola 6
Seznam kapitol
V dnešním článku si představíme šikovné zařízení pro uchování elektrické energie, které má docela široké využití. V souvislosti s počítači může být alternativním zdrojem napájení při použití na cestách mimo dostupnost distribuční sítě, ale i v jejím dosahu dobře poslouží třeba jako záložní zdroj pro případ výpadku napájení. Kdekoliv pak může fungovat jako úložiště levné a čisté energie získané pomocí solárních panelů.
Bateriová stanice Bluetti AC60 patří v portfoliu výrobce výkonově mezi nejslabší modely. Proto bude spíše vhodná k napájení spotřebičů s nižší a střední zátěží, jak jsou například počítače, audio komponenty, televizory, svítidla, drony apod. Pro malá a energeticky nenáročná zařízení typu mobilního telefonu bude takřka bezedným zdrojem.
Vyzkoušel jsem krátce funkci bezdrátové nabíječky. Pro její funkci musí být stanice v provozu s aktivními výstupy stejnosměrného napětí DC. Nabíjení se pak automaticky spustí krátce po položení telefonu na strop stanice.
Zkoušku vybíjení bateriové stanice Bluetti AC60 provedu nyní za použití halogenového svítidla, které je spotřebičem s relativně stabilním odběrem. Pro kontrolu výkonu a zjištění celkového množství dodané energie si přiberu na pomoc obyčejný zásuvkový měřič spotřeby, který je pro tyto účely ideální.
Nejprve jsem si porovnal údaje na měřiči spotřeby při napájení svítidla z různých zdrojů. Přímo z domovní sítě o napětí 238 V reflektor odebíral příkon rovných 250 W. Při napájení z bateriové stanice měřič ukazoval výstupní napětí 224 V a odběr ve výši 228 W. Samotná stanice i její aplikace přitom vykazovala odběr ve výši 233 W. Pokud v obou případech vypočítáme hodnotu proudu napájejícího reflektor, dojdeme ke srovnatelné hodnotě cca 1,05 A. V tomto ohledu zde nejsou žádné nesrovnalosti či anomálie.
Na fotografiích pořízených ze dobrých světelných podmínek vypadá displej stanice jako pohaslý. Může za to vysoká rychlost uzávěrky fotoaparátu, která byla časově kratší než rychlost překreslení údajů na displeji. Ve skutečnosti svítí displej zcela zřetelně jednotnou intenzitou. Na tento jev bohužel narazíme u mnoha dalších fotografií.
Když jsem reflektor připojil na výstup bateriové stanice a tu jsem současně napájel z domovní sítě, ustálil se odběr a příkon napájeni podle ukazatele stanice na hodnotě 250 W. Zajímavé je porovnání odběru měřeného na zásuvce domovní sítě. V tomto případě měřič spotřeby ukazuje odběr 246 W při napětí 236 V, tj. proud 1,04 A. Pokud se podíváme na předchozí obrázek s měřením příkonu reflektoru připojeného přímo na zásuvku domovní sítě, tak zde při odběru 250 W a napětí 238 V vychází proud na srovnatelných 1,05 A. Bateriová stanice zapojená v řetězci mezi domovní sítí a reflektorem tak zdánlivě nemá žádnou vlastní spotřebu.
To samozřejmě není možné a těch přibližných 10 W vlastní spotřeby si stanice čerpá ze stejnosměrného napětí vnitřní baterie, což se na stavu jejího nabití po přibližně dvaceti minutách provozu projeví poklesem na 99 %. V ten okamžik se spustí nabíjení společně s chladicím ventilátorem běžícím na nižší otáčky, aby se přibližně po třech minutách baterie opět dobila do plné kapacity a nabíjení i s ventilátorem se opět vypnulo. Jak jsme si dokázali v předchozí kapitole, za vysokou efektivitou průchodu napájení skrze bateriovou stanici Bluetti AC60 stojí automaticky aktivovaný vnitřní bypass, propojující AC vstup s AC výstupem.
Nyní se již konečně dostáváme k samotnému testu vybíjení stanice střední zátěží. Plně nabitou stanici jsem odpojil od přívodu napájení a na výstup střídavého napětí jsem skrze měřič spotřeby připojil 250W reflektor. Proces vybíjení započal v čase 16:20, přičemž ukazatel stavu nabití baterií prakticky okamžitě klesl na hodnotu 99 %. Ihned od počátku vybíjení se na trvale nižší otáčky rozeběhl vnitřní ventilátor.
Stanice od počátku indikovala výstupní výkon 232 W, měřič spotřeby pak ukazoval 227,5 W při napětí 224 V. Baterie stanice tak byla vybíjena trvalým proudem 1 A. Časový údaj na displeji stanice avizoval předpokládanou výdrž na 1,7 hodin.
Následující snímky obrazovky aplikace na mobilním telefonu demonstrují časový proběh vybíjení. Během prvních deseti minut poklesla kapacita baterie na 88 % a za dalších deset minut na 77 %. Každých deset minut vybíjení tak znamenalo pokles kapacity baterie o 11 %.
Poloviční kapacita baterie byla dosažena v čase 17:04, tedy 44 minut od počátku vybíjení. Ukazatel zbývající výdrže přitom klesl na 0,8 hodin. Hodnoty výstupního napětí a výkonu se nijak nezměnily. Měřičem spotřeby dosud proteklo 0,17 kWh elektrické energie.
Rovnoměrný pokles kapacity baterie o 11 % za každých 10 minut pokračoval až do času 17:10, kdy její kapacita dosáhla 44 %. Pak se už pokles kapacity ve stejných časových intervalech postupně zvětšoval. Kapacita na úrovni 10 % byla dosažena v čase 17:34, tedy po 1 hodině a 14 minutách od počátku testu.
Za další tři minuty poklesla kapacita baterie na hodnotu 5 %, při které by bylo vhodné vybíjení přerušit, aby se hlubokým vybitím zbytečně nezkracovala její životnost. Občasné hluboké vybití však nebude mít v tomto ohledu významný dopad, takže v rámci testu budu pokračovat dále. Po dalších třech minutách klesáme na hodnotu 3 %.
Jak displej stanice, tak měřič spotřeby ukazují, že i při vysokém stupni vybití poskytuje stanice plný výkon 232 W, resp. 227 W při napětí 223 V na měřiči. Zde se nic nezměnilo.
A na výstupním výkonu se nic nemění ani při dalším rychlém poklesu až na úroveň 1 %. Displej stanice indikuje zbývající výdrž 0,1 hodiny a měřič spotřeby ukazuje dosavadní spotřebu 0,32 kWh energie.
Poslední jedno procento kapacity baterie vydrželo v provozu docela dlouhých osm minut. K úplnému vybití došlo v čase 17:50, tj. přesně 1 hodina a 30 minut od počátku testu. Původně na displeji stanice avizovaná výdrž 1,7 hodiny byla tedy příliš optimistická. Za celou dobu testu reflektor spotřeboval 0,34 kWh energie.
Výrobce v technických specifikacích uvádí dostupnou kapacitu baterie hodnotou 0,403 kWh. K té jsme se ovšem během testu vybíjení střední zátěží zdaleka nedostali. Samozřejmě lze polemizovat o přesnosti použitého měřiče, ale ten chybějící rozdíl 0,063 kWh je rozhodně výrazně větší, než jaká je pravděpodobná hodnota tolerance měřiče. Ostatně pokud budeme vycházet z trvale indikovaného výkonu stanice 232 W po dobu 1,5 hodiny, dopočítáme se k obdobné spotřebě ve výši 0,348 kWh, což potvrzuje dobrou přesnost měřiče.
Uvidíme později při testu vybíjení vysokou zátěží, zda nedosáhneme lepšího výsledku. Nejprve ale využijeme úplného vybití baterie a v následující disciplíně si změříme dobu jejího opětovného nabití.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
