Jak šlape bateriová stanice Bluetti AC60 se solárním panelem PV200: Připravte se na apokalypsu | Kapitola 5
Seznam kapitol
V dnešním článku si představíme šikovné zařízení pro uchování elektrické energie, které má docela široké využití. V souvislosti s počítači může být alternativním zdrojem napájení při použití na cestách mimo dostupnost distribuční sítě, ale i v jejím dosahu dobře poslouží třeba jako záložní zdroj pro případ výpadku napájení. Kdekoliv pak může fungovat jako úložiště levné a čisté energie získané pomocí solárních panelů.
Od výrobce byla bateriová stanice Bluetti AC60 dodána s baterií nabitou na úroveň 51 %. Proto jsem nejprve vyzkoušel její dobití z domovní sítě do plného stavu při použití výchozího režimu „Standard“.
Podle pokynů uživatelské příručky by se stanice měla dobít vždy, když stav nabití její baterie klesne pod úroveň 5 %. V případě, že by nabití kleslo na 0 %, je nutné stanici vypnout a nabíjet ji ve vypnutém stavu alespoň 30 minut před dalším restartem, a to nejpozději 48 hodiny po úplném vybití. V případě, že nebudeme stanici používat více než 3 měsíce, měli bychom ji uchovávat nejlépe ve stavu nabití 40 – 60 %. Pro optimální životnost baterie je ale vhodné alespoň jedno vybití a nabití v intervalu 3 – 6 měsíců.
Výrobce ve svých materiálech uvádí, že ve standardním režimu bude stanice nabíjena příkonem 255 W a plné nabití by mělo trvat 2,1 – 2,6 hodin. Režim „Silent“ omezí příkon nabíjení na 160 W a plné nabití bude dosaženo za 3 – 3,5 hodiny. Naopak režim „Turbo“ zvýší příkon nabíjení až na 600 W, čímž zkrátí dobu plného nabití na 1,2 – 1,7 hodin. Ptám se, kde je ta v reklamních materiálech avizovaná délka dobití již za pouhou jednu hodinu?
Během nabíjení je aktuální příkon ve wattech na vstupu indikován číselně vlevo na displeji stanice. Proces nabíjení je současně animován pohybem půlkruhového ukazatele (podobně jako otáčkoměru v autě) nad číslicí zobrazující kapacitu baterie. Níže pak vyčteme odhadovanou dobu v hodinách, která nám ještě zbývá do úplného nabití baterie. Kolem stanice se prošla jedna z mých koček a zanechala na ní část svého kožichu.
Postup nabíjení je možné pohodlně sledovat pomocí aplikace, v níž je zeleně zvýrazněn vstup pro napájení ze sítě s aktuální hodnotou příkonu ve wattech. Nabíjení v aplikaci je animováno zeleným proužkem putujícím po spojnici ikony vstupu a ukazatele kapacity baterií.
Během nabíjení ve standardním režimu se řídicí modul snažil udržovat teplotu chladiče výkonových prvků a otáčky chladicího ventilátorů v rovnováze na nižší úrovni, a tomu neustále přizpůsoboval vstupní příkon napájecí sítě. Ten se nejčastěji pohyboval na úrovni 280 W, přičemž občas klesnul na cca 180 W, nebo naopak vystoupal na cca 360 W.
Jen pro porovnání jsem do obrázku výše přidal snímek nabíjení bateriové stanice Bluetti AC60 v režimu „Turbo“, kdy se příkon nabíjení ze sítě pohyboval i okolo hladiny 550 W.
Těsně před koncem nabíjení jsem vyzkoušel, jak se bude stanice chovat v případě, kdy na ni současně připojíme nějaký spotřebič. Připojil jsem tedy svůj stolní počítač se stabilním odběrem 135 W a pokračoval jsem v nabíjení stanice ve standardním režimu.
Celkový příkon na AC vstupu stanice se po připojení spotřebiče nijak nezvýšil. Došlo tedy k vnitřnímu rozdělení dodávaného příkonu mezi nabíjení baterie a AC výstup stanice. Baterie se tak nabíjela jen zbývajícím příkonem po odečtení výkonu podaného do AC výstupu, tedy pomaleji než dříve.
Po úplném nabití vestavěné baterie se hodnota příkonu na AC vstupu a výkonu na AC výstupu vyrovnala na 135 W. Stanice Bluetti AC60 může zůstat takto připojena trvale a fungovat jako záložní zdroj nepřetržité energie. Vyzkoušel jsem několikrát vypojení přívodu síťového napájení bateriové stanice a připojený počítač fungoval stále spolehlivě bez výpadku.
Na horním obrázku vlevo je zobrazen stabilizovaný stav, kdy bateriová stanice napájí počítač a současně je připojena k síťovému napětí. Z něj si bere trvale příkon 135 W a přes AC výstup do počítače dodává taktéž 135 W. Nikde v materiálech výrobce jsem se nedozvěděl, jakou cestou elektrický proud skrze stanici vlastně prochází. Tedy zda je zde nějaký přímý bypass mezi vstupem a výstupem, nebo zda se napětí na AC vstupu nejprve usměrní a poté pomocí střídače opět převede na střídavé na AC výstupu.
Během testu kvality výstupního AC střídavého napětí (který si představíme později) jsem zjistil, že zabudovaný střídač stanice produkuje sinusovou křivku napětí, která je mnohem čistší než křivka napětí na zásuvce domovní elektrické sítě. To mně umožnilo provést jednoduchý test, jimž bych měl existenci případného bypassu snadno ověřit.
Na AC výstup bateriové stanice jsem tedy jako spotřebič připojil reflektor společně s osciloskopem, AC vstup stanice jsem připojil k domovní síti. S baterií nabitou na 100 % se příkon na vstupu s výkon na výstupu stanice ustálil na hodnotě 250 W. Na AC výstupu stanice jsem v tomto případě osciloskopem naměřil lehce deformovanou křivku výstupního napětí (viz obrázek dole vlevo), která zcela odpovídá křivce, kterou jsem následně změřil na AC vstupu stanice. Je tedy jisté, že při napojeném síťovém přívodu AC je aktivován bypass přímo do AC výstupu stanice. Proud tedy prochází stanici napřímo bez jakékoliv úpravy.
Potvrzením tohoto zjištění bylo vytažení přívodu napájení stanice, kdy se stanice okamžitě přepnula na baterii a zabudovaný střídač s mnohem čistší výstupní sinusoidou (viz obrázek nahoře vpravo).
Po tomto zjištění lze konstatovat, že bateriovou stanici Bluetti AC60 nelze použít jako zařízení čistě pro průběžnou stabilizaci napětí z elektrické sítě. Dokonale stabilizovaný výstup AC napětí dodává pouze při provozu na vestavěnou baterii. To ovšem nebrání využití stanice v roli záložního zdroje.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
