Test Asus Zenbook Duo (2024): Dva panely jsou víc než jeden! | Kapitola 3
Seznam kapitol
Vždycky jsem zastával teorii, že dva displeje jsou lepší než jeden – u desktopu i u notebooků. Zatímco mít dva displeje doma je snadná věc, u notebooků to tak snadné není – respektive donedávna to tak nebylo. Nový Asus Zenbook Duo přináší dva plnohodnotné displeje i mezi ultrabooky!
Pokud jde o porty, tak bych konektivitu popsal jako „základní“ – dva Thunderbolty 4, které se používají k nabíjení, jeden USB 3.2 plné velikosti, HDMI 2.1 a kombinovaný jack pro headset. A to je vše, přátelé – žádná čtečka na karty – a navíc jsou všechny datové porty na jedné straně – tedy nalevo – a také hodně vzadu, což není ideální právě v případě, že použijete stojánek a stroji tak zvednete zadeček. Potom kabely trochu „visí“ ze stroje – ocenil bych, kdyby jeden Thunderbolt 4 byl umístěný spíš u přední hrany stroje a byl tedy „u země“ v otevřeném stavu, kdy se zadek stroje zvedne do vzduchu.
Na levé straně jsou dva Thunderbolty 4, přes které se stroj nabíjí – a potom jedno klasické USB 3.2.
Na pravé straně najdeme HDMI 2.1 a kombinovaný jack. To je všechno.
Konektor USB-C a vypínač je na levém boku.
Z hlediska výkonu a vybavení máme na výběr ze dvou variant. Tu dražší představuje verze s Intel Core Ultra 9, 32 GB RAM a 2TB SSD, zatímco levnější verze má Intel Core Ultra 7, 16 GB RAM a 1TB SSD. Jinak je jejich výbava úplně stejná, v podstatě si můžete vybrat „silnější“ a „slabší“ model. Testoval jsem silnější verzi s Intel Core Ultra 9 – a je to velmi zajímavý procesor, pro kancelářský stroj dost možná až naddimenzovaný, ale přece jenom výkonově trochu zaostávající za nejnovějšími kousky od Apple. V Cinebenchi mi tak vyšel jako o něco málo lepší než Apple M1, ale ten už je pár let starý. Osobně se domnívám, že tohle není stroj úplně zaměřený na zpracovávání videa a podobné kousky – nejen proto, že Macbook je rychlejší, ale také proto, že tu například nenajdeme poměrně důležitou čtečku pro karty SD.
Pod opěrkou jsou dvířka, která ukrývají přístup ke konektoru baterie. Je možné, že tam původně měl být přístup k SSD disku, čemuž by napovídal jak tvar dvířek, tak také to, že SSD je skrz škvíru doslova vidět – ale kdopak ví?
Pro praktické „kanclofficování“ mi naopak jak Ultra 9, tak i Ultra 7 přijdou možná až nadbytečné. Vzhledem k ceně stroje mi připadá, že by bylo opravdu skvělé, kdyby Asus udělal ještě nějakou slabší variantu, například s procesorem Ultra 5, 16 GB RAM a nedotykovými displeji, protože dotykovost může být pro někoho zajímavá, ale například při práci s textem je spíš na obtíž: Více než jednou se mi stalo, že jsem malíčkem zavadil o dolní obrazovku a přesunul jsem si nevědomky kurzor na spodek dokumentu. V takovém případě je dotykovost nejenom něčím, co stroj prodražuje, ale je doslova kontraproduktivní.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
