Test Asus Zenbook Duo (2024): Dva panely jsou víc než jeden! | Kapitola 2
Seznam kapitol
Vždycky jsem zastával teorii, že dva displeje jsou lepší než jeden – u desktopu i u notebooků. Zatímco mít dva displeje doma je snadná věc, u notebooků to tak snadné není – respektive donedávna to tak nebylo. Nový Asus Zenbook Duo přináší dva plnohodnotné displeje i mezi ultrabooky!
Druhý večer jsem už byl „úplně in“ a hledal jsem optimální uspořádání displejů na práci, které mi vyšlo tak, že ten, na kterém pracujete, je ten dolní, protože ho máte přímo před očima a pod poměrně velkým úhlem, zatímco ten náhledový, na čtení, na reference a podobně je ten nahoře. Taskbar jsem nechal na spodku horního displeje, což může vypadat zvláštně, ale v praxi to znamená, že pracovní plocha na dolním displeji je o to větší.
Optimální poloha pro práci je podle mě větší úhel náklonu u spodního displeje a téměř kolmá pozice u horního.
Položíte si před něj klávesnici a celé to vypadá skoro jako jeden velký zahnutý displej.
Umístění dvou panelů nad sebou může vypadat zpočátku trochu zvláštně, ale velmi rychle si na to zvyknete, protože se nemusíte rozhlížet na strany, ale stačí vám prostý pohyb očima nahoru a dolů. Asus přitom dodal také klávesové zkratky na to, že jedním stiskem můžete panely přehodit – tedy přesvědčit jejich obsah, aby změnil svoji pozici což vám dovoluje efektivně pracovat na dvou věcech najednou anebo sekundární panel prostě vypnout. To vypnutí je trochu zákeřné, pokud se vám to stane náhodou, asi na chvíli zpanikaříte – ale je na to opravdu klávesová zkratka, takže jste se asi jenom přehmátli.
Je až neuvěřitelné, jak malé místo stroj zabírá.
Stojánek počítače je integrovaný a nabízí možnost polohování ve velkém rozsahu, ale minimem je asi 40 stupňů, takže se dá reálně používat pouze ve chvíli, kdy je klávesnice odpojená.
Minimální poloha stojánku.
Maximální poloha stojánku. Pořád to drží velmi dobře!
Stojánek je velmi pevný a počítač podepírá sebejistě.
Pro použití v nižších úhlech Asus přidává skládací stojánek z papíru, což mi přijde u stroje za padesát až pětasedmdesát tisíc trochu zvláštní. Recyklace ano, ale nebyla by třeba brašna na přenášení z recyklovaného plastu? A mohla by mít také stojánek pro nízké úhly, případně stojánek pro klávesnici, protože tu polohovat vůbec nejde. A pokud by to nešlo, protože klávesnice opravdu je naprostá žiletka, rozhodně by se dal nějaký stojánek například zadokovat na bříško notebooku a ke klávesnici zachytit magneticky. Nemožnost polohovat samotnou klávesnici je z ergonomického hlediska asi největší problém!
Oddělitelná klávesnice je magnetická, bezdrátová a podsvícená (!), přičemž její baterie má stačit na týden používání bez nabití, čehož dosáhnete stěží, jelikož při zadokování se začíná automaticky nabíjet.
Klávesnice je bezdrátová a oddělitelná.
Také je podsvícená, což mě příjemně překvapilo.
Klávesnice je štíhlá a bohužel na ní nenajdeme žádné polohování.
Na spodní straně klávesnice je nabíjecí konektor, který zajistí automatické dobíjení při přidokování.
V případě, že by tohle samo nestačilo, má i vlastní konektor USB-C, kterým ji lze připojit například k powerbance. Výdrž samotného počítače je pozoruhodná, na 75Wh baterii je to více než 11 hodin chodu s oběma panely aktivními – a opět se dá snadno dobíjet z 65W USB-C nabíječky a nebo powerbanky.
V případě potřeby můžete klávesnici dobít samostatně přes USB-C.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
