Dokonalá bezdrátová budoucnost versus dnešní „wireless“ | Kapitola 6
Seznam kapitol
Nedávno jsme popsali vizi notebooku budoucnosti: žádné díry, žádné dráty, žádné škvíry na špagáty. Bezdrátové nabíjení, komunikování, myšování, zvučení a videopřenášení. Vše dokonale bezkonektorové a prudce elegantní. Otázkou je, jak to v praxi bude fungovat, protože dnes to žádný extra skvost není.
Pravdou je, že přestože nám bezdrátovou budoucnost cpou výrobci oběma rukama, zdaleka nejde o technologii vyzrálou, jednoduchou a bezproblémovou. S frustrací se dívám na každý notebook, který už nemá klasický port pro ethernet, protože jeho tvůrcům asi připadá stejně zastaralý jako floppydisk anebo parní stroj.
Koncepčně je myšlenka zcela bezdrátových zařízení pěkná, ale pokaždé, když válčím s nějakým nepochopitelným nastavením anebo záhadně nízkou propustností, mám pocit, že v tomto případě „hlava značně předběhla nohy“.
Zatím tam nejsme, o čemž mě přesvědčuje nejen bezdrátový harddisk s rychlostí až 5 MB/s, neustále se objevující bezpečnostní slabiny anebo totálně zarvaná bezdrátová pásma, která nutně potřebují zvětšit. Zatím stále oceňuji, že si můžeme moderní bezdrátový disk tradičně připojit kabelem a jeho rychlost tak zrychlit pětadvacetkrát, či propojit NAS a televizi přes gigabitovou síť a neřešit, proč mi bezdrátově streamované video vždy kolem osmé večer začíná trhat.
Ano, možná existuje jen jedna vize budoucnosti a její jméno je „dokonale bezdrátová“. Ale je jen jedna věc, kterou jí říkám: Dnes ne! Dnes ještě ne!