AI nám možná nevezme práci. Schválně si tipněte, proč | Kapitola 3
Seznam kapitol
Jedno z pravidel technologického vývoje je to, že každá technologie, kterou jde i jen potenciálně zneužít, bude nakonec zneužita. A jedno takové zneužití se nám už plíží do kanceláří – a pro mnohé to bude docela překvapení.
Automatizace rutiny obvykle znamená prescreening. To je ten stav, který se dnes komentuje slovy, že „míra odpovědi na žádosti je zhruba 10–20 %“, tedy ozve se vám zhruba jeden až dva zaměstnavatelé z deseti oslovených. Situace je dokonce taková, že není možné reálně odhadovat míru nezaměstnanosti a počet otevřených pozic, protože dnes se některé pozice ponechávají otevřené permanentně bez ohledu na to, jestli jsou momentálně plní anebo ne – a dá se jen těžko odhadnout, kolik inzerovaných pozic reálně vůbec existuje.
Prostě se stane to, že žádost padne do stroje a se šancí vyšší než 4:1 tím neprojde, protože nastane NĚCO. To něco může zahrnovat cokoliv od špatných klíčových slov přes gramatické chyby v žádosti, nevhodné bydliště, věk anebo rasu – a to, že prescreening dělá nově AI, má tu zásadní výhodu, že tomu NIKDO nemůže dokázat, že se to rozhoduje takhle. Přitom podle samotných recruiterů je dnes problém vhodné lidi najít. Složte si to dohromady: Máme přetlak v lidech hledajících práci, ale je problém lidi najít.
Proč? Ty doby, kdy jste šli vesnicí, zastavili jste se v hospodě, dali si pivo a zeptali se na práci, jsou dávno pryč. Dřív se rychle najímalo a rychle se vyhazovalo. Dnes už to tak jednoduché není, neděláte, dostanete padáka – a druhý den tam jste s právníkem se žalobou za neoprávněné ukončení zaměstnání (wrongful termination), diskriminaci kvůli rase anebo kvůli sexuálnímu obtěžování. Proto ta bariéra, kterou musíte projít, aby se s vámi vůbec bavil někdo živý, neustále narůstá. Dokud vaše prosby pouze ignoruje stroj, neděje se nic. Jakmile dojde k mezilidské interakci, začíná pro zaměstnavatele významně růst riziko.
Přemýšleli jste o tom, proč firmy tak málo komunikují? A proč mnohdy výběrové řízení nijak nezakončí? Věc se má tak, že pokud vám řeknou, proč si vás nevybrali, můžete to rozporovat a dokonce to i žalovat. Pokud neřeknou nic, není co žalovat. Proto se výběrová řízení vlečou a mohou trvat klidně i celý měsíc (!!!) – je to součást procesu a je vaše věc, že v tom pokračujete.
U strojového prescreeningu není možné jednoznačně říct, proč se stroj rozhodl jak se rozhodl: Velké modely jsou naučené, svoje rozhodování nevysvětlují a jak je naučíte, takové to budete mít, přičemž nikde nemusíte vysvětlovat, jak je vlastně učíte. To je obrovská výhoda, protože vám nikdo nemá jak dokázat, že se rozhodujete na základě něčeho, co je vlastně nelegální.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
