Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Mizerná pracovní morálka? Kamera to nevyřeší
Mizerná pracovní morálka? Kamera to nevyřeší
autor: Michal Rybka , publikováno 23.1.2016
Mizerná pracovní morálka? Kamera to nevyřeší

Masové sledování je fetiš nové doby. Tajné služby po něm volají, manažeři po něm touží, lobbisté se snaží přesvědčit politiky a výrobci si mnou v ruce v očekávání slušných zisků. Sledovací systémy jsou nákladné a jejich vyhodnocování ještě více. K čertu s tím, že metriky jsou pochybné, výsledky diskutabilní a že neodstraňují skutečné příčiny problémů!


Ideálním stavem je, že zaměstnanci sami pracovat chtějí, baví je to a jsou motivovaní sami dělat víc, než je potřeba. S každou restrikcí jejich vůle klesá a na totální otravu atmosféry je úplně nejlepší zavést detailní sledování a připomínání, že jsou sledováni. Pokud management nemá nic lepšího na práci než sledovat hovory a obsah komunikace zaměstnanců, je to neklamná známka toho, že se firma blíží ke kolapsu, protože už dysfunkční je. Policejní režim žádné výkony nezlepší, jenom vyžene nejlepší pracovníky pryč. To je také důvod, proč se velké technologické firmy snaží naopak talenty aktivně lákat na atraktivní nabídky, které většinou přesahují pouhý dobrý plat.

Situace je zlá. Nezaměstnaných je docela dost, ale zaměstnavatelé pláčou, že mají málo talentovaného dělného lidu. Občas slyším skučení průmyslníků o tom, jak stát zanedbal výchovu technických kádrů a řemeslníků, kterých je tristní nedostatek.

Mizerná pracovní morálka? Kamera to nevyřeší

By Bundesarchiv, Bild 101I-635-3965-21 / Hebenstreit / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, $3

Ve svém rozezlení na vzdělávací systém ovšem zdvořile zapomínají na svůj vlastní podíl na téhle situaci, kdy v dobách dostatku vzdělaných technických absolventů drželi platy na tak tragických úrovních, že se absolventi doučili jazyk a opustili republiku. Nějak jim nedošlo, že když jste tak chytří, že zvládnete technický obor, tak alespoň průměrně ten světový jazyk taky dáte.

Zatímco zaměstnavatelé naříkají, že nemají talenty, dělný lid pláče, že má málo peněz. Za mých mladých let mě na Institutu pro propagaci a šíření kapitalismu (VŠE) poučovali o tom, že existuje zákon nabídky a poptávky, který uvede ceny do rovnovážného stavu a celek přivede do stavu optimální alokace. V praxi, zdá se, tyto teorie poněkud nefungují, protože průmysl sice pláče, že nemá lidi a ti lepší prchají na Západ, ale moc se nesnaží o to, aby změnili směr jejich úprku směrem domů. Takhle to funguje i jinde: V ulici máme nebytový prostor, kde si nájemce stěžoval na nehorázný nájem, ale majitel tvrdil, že na něm naopak tratí a nájemce vyhodil. Dnes již tomu budou dva roky, kdy je prostor prázdný, ale ani sám Bůh majitele nedonutí nájem zlevnit.

Logika trhu se změnila ve snahu spekulovat na vzestup cen. Ceny paliv stoupají snadno, klesají málo. Když klesne cena energií, dozvíme se, že je třeba více zdražit distribuční služby. Když lidi šetří vodou, je třeba přirazit cenu za kubík. Reálný kapitalismus totiž nefunguje tak, jak si ho Adam Smith vysnil, ale tak, že manažeři v korporacích mají stanovené prémie za dosažení cílů a musejí ty cíle splnit jakýmkoliv jiným způsobem, jinak přijdou o odměny. Pokles zisků je v teoretické ekonomice naprosto normální jev, ale v té reálné je to jeden z mála smrtelných hříchů, který zlomí páteř nejvyššímu managementu.

Takže když to vypadá na pokles výnosů, aplikuje se Pravidlo absolventa MBA číslo jedna: „Propusť 20 % zaměstnanců, restrukturalizuj a připrav se na přechod do jiné společnosti.“ Tím se sníží náklady, na chvíli se nafoukne zisk a když embéák uteče do jiné firmy dost rychle, nebude muset řešit negativní následky své hromadné lidské obětiny a vypaří se s „úspěšným projektem“ a slušným bonusem.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
324 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 152.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.