Mizerná pracovní morálka? Kamera to nevyřeší
Seznam kapitol
Masové sledování je fetiš nové doby. Tajné služby po něm volají, manažeři po něm touží, lobbisté se snaží přesvědčit politiky a výrobci si mnou v ruce v očekávání slušných zisků. Sledovací systémy jsou nákladné a jejich vyhodnocování ještě více. K čertu s tím, že metriky jsou pochybné, výsledky diskutabilní a že neodstraňují skutečné příčiny problémů!
Před nedávnem mi přiletěla do schránky tiskovka o tom, že podle Evropského soudu pro lidská práva smí zaměstnavatel monitorovat komunikaci zaměstnanců, pokud je předem upozornil a pokud ke komunikaci používají firemní hardware. Tahle věc má dva aspekty, jeden vcelku pochopitelný a druhý stupidní až na půdu.
Pochopitelným aspektem je snaha sledovat, zda zaměstnanci nevynášejí důvěrné informace. Není to sice snaha s valnou úspěšností, jak znovu a znovu ukazují tajné služby, které nejsou schopny utajit tajné informace, ale dává to smysl. Když už chce zaměstnanec posílat konkurenci tajná data, měl by vynaložit větší úsilí, než je zazipovat a přidat k emailu. A když už to dělá takhle hloupě, mělo by být možné mail proti němu použít jako důkaz.
Druhým aspektem je ovšem fascinující obrat, že se „díky rozhodnutí mohou firmy snáze vypořádat s flákači“. A tak jsem se ze zprávy dozvěděl, že průměrný zaměstnanec profláká 92 minut denně a že 60% firem své zaměstnance sleduje. Díky podpoře Evropského soudu pro lidská práva se tak ubozí zneužívaní zaměstnavatelé mohou lépe vypořádat se zločinci, kteří komunikují po sociálních sítích a mají tu příšernou drzost během osmi a půl hodiny, kdy za žold zaprodali svoje maso a svoji duši, komunikovat například s rodinou anebo přáteli. Naštěstí jsou tu hodné a laskavé firmy, které nabídnou špionážní řešení, takže objednávejte a do boje s nimi, holotou línou!
Jedna věc je zcela idiotské formulování tiskové zprávy, které se patrně neslo ještě na špičce párty, která byla uspořádána v očekávání vyšších prodejů. Druhá věc je, že žádné sledování problémy se zaměstnanci nevyřeší. Sledování je jenom preludium restrikcí a používání restrikcí znamená, že to s pracovní morálkou nebude žádná sláva a že naopak bude problém s fluktuací.
Ano, jsou obory, kde musíte dohlížet na to, aby vám pracovníci nezmizeli i s půlkou materiálu na stavbu domu a navíc si nepřibalili i bagr. Sledování využívání výpočetní techniky ale míří na skupinu lidí, kteří jsou kvalifikovaní, pracují převážně hlavou a jejich výkon závisí na pozitivní motivaci.
Jsou obory, kde výkon závisí POUZE na pozitivní motivaci – například IT. Pokud budete lidem z IT vyhrožovat a nasazovat na ně restrikce, prakticky jistě to skončí katastrofou. Zavedení striktní docházky a monitoringu vývojářů je téměř stoprocentně sebevražedný nápad, protože v takových podmínkách nezůstane nikdo, kdo má talent. Zvláště u „generace Y“, mileniálů s vysokou pracovní mobilitou, jde prakticky o výzvu k urychlenému opuštění budovy.
Zůstanou jenom ti, kteří nemají lepší volbu – a i ti se adaptují. Budou nadále používat sociální sítě, jenom k tomu budou využívat vlastní hardware a vlastní připojení. Pak si může zaměstnavatel vybrat, jestli bude ve vyhánění pracovníků pokračovat zákazem smartphonů anebo se smíří s tím, že právě ztratil kontrolu nad docela významným informačním tokem. Paranoidní zaměstnanci už tak ostatně komunikují léta.