Výměna pasty u grafické karty - má smysl? | Kapitola 6
Seznam kapitol
Grafické karty se v poslední době stávají asi nejhlučnější částí počítače. Přeci jenom uchladit monstrum, které vyzáří často i hodně přes 100W ve formě tepla není žádná sranda. Výrobci osazují karty stále většími a obludnějšími chladiči, ovšem občas zapomenou nebo podcení zásadní drobnosti, jako je třeba přenos tepla od čipů k heatsinku. Vyplatí se proto měnit teplovodivou pastu za kvalitnější?
Poslední kartou, na kterou jsem se zaměřil, je GeForce GTX 260 192 SP, tedy 65nm čip NVIDIA GT200. Abyste se do této karty dostali. Musíte začít se šroubky zezadu chladiči.
Jakmile je máte vyšroubované, stiskněte zadní části chladiče u výstupů na monitory. Tím rozcvaknete mechanismus a půjde sundat rozvaděč tepla pro paměti. Na PCB jsou další šroubky, které musíte opět vyšroubovat. Poslední dva šroubky jsou ze strany portů. Poté už jde sundat i chladič z druhé strany karty.
Pasta na GeForce GTX 260 byla ta nejhorší možná, tedy velká vrstva polozaschlé hmoty. Osobně mě však potěšilo, že jsem se s tímto případem setkal jen u jedné ze čtyř testovaných karet. Dřív totiž bývalo cpaní několikanásobně většího množství pasty téměř "samozřejmostí".
Před/po výměně pasty — základní takty
Ačkoliv jsem v tomto případě čekal daleko větší rozdíl, na základních taktech byl teplotní rozdíl před a po výměně pouhý jeden stupeň.
Před/po výměně pasty — přetaktování
I po přetaktování byl rozdíl v teplotách jen jeden stupeň, navíc se ale o kousek zvýšilo maximální přetaktování. Jádro běželo stabilně na 696 místo 691 MHz a shadery šly na 1454 oproti 1444 MHz předtím.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
