Úvaha: Velký milník Microsoftu – co teď přijde po Ballmerovi? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Poté, co Ballmer oznámil, že do roka odstoupí, vyskočila cena akcií Microsoftu o osm procent. Ballmerův majetek v podobě balíku akcií tím získal navíc v přepočtu přes 16 miliard korun, což je jistě hezký dárek na rozloučenou. Kam se teď Microsoft po „ztracené dekádě“ ubere a jak se změní jeho strategie?
Je možné, že Ballmer oceňoval tento systém jako nástroj, který zvyšoval profitabilitu firmy. Je to obchodník a to byla vždycky jeho silná stránka. Vize naopak příliš dobré neměl a může to souviset i se systémem, který ubíjel zvědavost a kreativitu. Osobně mě zaráželo, že se chlubil tím, že u nich doma používají pouze věci od Microsoftu: Jaký to dává smysl? Neměli byste se zajímat hlavně o to, co dělá konkurence? Není taková sebestřednost zdrojem vnitřní arogance, která dovolí konkurenci, aby vás předběhla?
Ballmer sám uvádí, že nejvíce lituje Windows Vista. To byl zvláštní produkt, na který se lze dívat buď z pohledu slibů, toho, „co všechno bude v Longhornu“ (a pak jde o produkt zpožděný) a nebo z pohledu Windows 7, které opravily to, co ve Vistách fungovalo blbě (a pak jde o produkt vydaný předčasně). Jenomže to pravděpodobně není ten důvod, proč toho lituje, v rozhovoru pro Mary Jo Foley uvádí, že mu vadily změny a předělávky, které vedly k Vistám od Longhornu a to, že nasadili tak velký tým na něco, co se nakonec neukázalo až tak hodnotné. Čili že byl systém vyvíjen neefektivně. Jenomže to se při vývoji nových věcí stává. Taky se stává, že se až během vývoje ukáže, že se něco prostě realizovat nedá.
Vůbec, když si přečtete ten rozhovor pořádně, tak z něj celkem jasně plyne, že pro Ballmera nebyla podstatná inovace ani produkt, ale výnosnost produktů. Když kritizoval iPhone, mluvil o jeho vysoké ceně. Když srovnává Apple a Microsoft, mluví o „monetizaci zážitků“ a o „dobrých výsledcích pro akcionáře“. Ještě zajímavější je okamžik, když mluví o to, že „ještě nikomu se nepodařilo udělat zařízení jenom pro podnikání a nebo pro koncové uživatele“. To do značné míry vysvětluje, proč se TIFKAM (The Interface Formerly Known As Metro) objevilo i v serverových edicích Windows.
Řadu představ a tvrzení Ballmer uvádí obratem „pravda je taková, že“ („the fact is that“). Přitom o platnosti takových tvrzení lze velmi vážně pochybovat – například o tom, že produkty pro business a pro koncové uživatele musí být stejné. Proč? Nikdo nepochybuje o tom, že moderní tablety jsou určené hlavně pro koncové uživatele – a nezdá se, že by jim to vadilo. Konzole jsou zařízení určené výhradně pro koncové uživatele a opět se nezdá, že by to jakkoliv vadilo. Dokonce bych si troufl tvrdit, že Microsoft byl první IT firmou, která se rozhodla dělat prostředí jak pro business, tak pro domácí uživatele, protože mezi firemní IT a domácí IT vedla ještě v 80. letech tlustá červená linie, přes kterou se marně pokoušel dostat Sinclair QL, Amiga a nebo Atari ST.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
